#jasnovEU – díl 10: Unie, Sýrie a Babiš

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Shutterstock.com

Všichni chceme, aby v Sýrii zavládl klid a mír, zároveň kritizujeme jeden druhého – třeba Evropskou unii  za to, že pro vyřešení konfliktu dělá málo.

Seriál #jasnovEU vážně i nevážně osvětluje některá sporná témata spojená s EU. Inspiraci čerpá na sociálních sítích.

Chemický útok v Sýrii, za který je podle EU a dalších hráčů mezinárodního společenství zodpovědný režim Bašára Asada, a následný úder USA, Francie a Velké Británie rozpoutaly peklo – mediální peklo chrlící tisíc titulků, fotografií, textů a videí.

Orientovat se ve změti informací je přitom opravdový oříšek. Jak se ukázalo, problém s tím mají i veřejnoprávní média – Česká televize například odvysílala záběry z Ukrajiny z roku 2015 v domnění, že se jedná o autentické video ze Sýrie.

Někteří si myslí, že to udělala schválně.

Druzí se pokoušejí vysvětlit, jak se záběry z Ukrajiny do vysílání ČT dostlaly. Poukazují přitom na dezinformační kruh ruské propagandy.

Zmatky v Sýrii však nemají jen média, ale také naši političtí představitelé. Podívejme se třeba na premiéra v demisi Andreje Babiše.

Jasně, Reflex a TMBK si z pana premiéra udělaly legraci. Realita vypadá trochu jinak.

Útok byl nevyhnutelný. Toto premiérovo prohlášení asi chápeme všichni.

Trochu méně chápeme Babišovo vyjádření z následujícího dne:

Vojenský zásah nic neřeší, neřeší to situaci lidí, kteří tam žijí. Je třeba si sednout za stůl a společně to řešit.

A pokud někdo pochopil (přečetl) celý Babišův projev k Sýrii v Poslanecké sněmovně ze 17. dubna, zasloužil by metál.

My jsme si ho samozřejmě přečetli a dozvěděli jsme se řadu zajímavých poznatků. Babiš například uvedl:

A to, že jsem si dovolil následně kritizovat Evropu, která vlastně měla to řešit – a kdy to měla řešit? No přece v roce 2014, když vznikla ilegální migrace, že skutečně utíkali lidi ze Sýrie před válkou. A co udělala ta Evropa?

Dovolíme si panu premiérovi odpovědět. Jen tak v krátkosti, třeba tiskovou zprávou z 4. prosince 2014 o tom, jak má Unie v plánu pomoci Sýrii, Libanonu a Jordánu s řešením migrační krize zasláním 180 milionů eur.

Pokud se podíváme do dalších zpráv, tak dokonce zjistíme, že Unie začala do Sýrie posílat pomoc již v roce 2011, kdy také přerušila bilaterální spolupráci se syrským režimem. Důvodem byla reakce syrské vlády na protesty, které se konaly v Sýrii v tehdejší vlně tzv. arabského jara.

Pan premiér poslancům dále vysvětlil následující:

A x-krát jsem říkal, že Evropa prioritně to měla řešit diplomatickou cestou. A já nevím, jaké úsilí jsme vyvinuli v Evropě, nebo jaké úsilí jste vyvinul vy, pane poslanče jako ministr zahraničních věcí (myšlen Lubomír Zaorálek – pozn. redakce).

Evropská unie podporuje mírové řešení konfliktu vedené Organizací spojených národů (OSN). Vyjednavači OSN se snaží přivést syrskou opozici, režim a další strany sporu k jednomu stolu. Což se jim také za poslední dva roky, po schválení rezoluce o Sýrii v roce 2015, několikrát podařilo.

Dále je nutno uvést, že EU v souvislosti s konfliktem v Sýrii vždy usilovala o politické řešení konfliktu. Ministři zemí EU to zdůraznili i v závěrech Rady, která se konala 16. dubna.

Členské země včetně Česka dále důrazně odsoudily chemický útok a vyjádřily pochopení s odvetným útokem spojenců – přestože neměl mandát Rady bezpečnosti OSN.

Ano, útok neměl mandát, což je samozřejmě špatně.

Musíme však podotknout, že když Rusko chtělo po partnerech v OSN, aby podpořili rezoluci odsuzující „agresi proti Syrské arabské republice ze strany USA a jejich spojenců jako porušení mezinárodního práva a Charty OSN“., setkalo se s neúspěchem. Pro hlasovaly pouze tři země – Rusko, Čína a Bolívie.

Provedený útok tedy rozhodně nikdo nechválí, ale zároveň ho mezinárodní společenství neodsuzuje. Stejně tak se k tomu postavila i ČR a Rada ministrů zahraničních věcí:

Cílené letecké útoky USA, Francie a Spojeného království na zařízení na výrobu chemických zbraní v Sýrii byly zvláštními opatřeními přijatými s jediným cílem, jímž je zabránit syrskému režimu v dalším používání chemických zbraní a látek jako zbraní na zabíjení vlastního lidu. Rada podporuje veškeré úsilí zaměřené na předcházení používání chemických zbraní.

Bruselská konference

Další příležitost k jednání o Sýrii poskytne bruselská konference „Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu“, která se bude konat ve dnech 24. a 25. dubna 2018 za spolupředsednictví Evropské unie a OSN. Navazovat bude na podobnou konferenci z dubna 2017, díky které se podařilo mobilizovat pro Sýrii miliardy eur.

Pojďme si tedy ujasnit, že se jedná o konferenci s cílem najít finance pro pomoc Syřanům a znovuobnovit politický dialog mezi stranami konfliktu. Nejedná se o žádné rozhodování o budoucnosti Sýrie.

Co se týče důkazů, že chemické útoky provedl syrský režim – doporučujeme prostudovat vyšetřování Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPWC). Dozvíte se, že vyšetřovací tým je přesvědčen o tom, že za podobné útoky chemickými zbraněmi, které se uskutečnily již v loni, je zodpovědná syrská vláda.

Z Dúmá, kde se uskutečnil poslední známý útok chemickými zbraněmi, zatím důkaz od OPWC nemáme. Vyšetřovací tým měl totiž s cestou do oblasti nemalé potíže.

Vraťme se na závěr k panu Babišovi, který kritizoval EU za to, že měla více pomoci a spustit Marshallův plán (přestože do Sýrie poslala společně s členskými zeměmi už 10, 6 miliardy eur).

Co to pro nás znamená?

Že náš premiér svou kritikou Evropy vlastně podpořil myšlenku, že EU by měla dělat více. Že EU (a s ní i ČR) může být globálním hráčem a angažovat se i v tak komplikovaných mezinárodních konfliktech, jakým je právě ten syrský. A podílet se na uchovávání míru, kterého si užíváme my, Evropané.