#jasnovEU – díl 5: EU (ne)financuje palestinské teroristy

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

eu palestina

@ Shutterstock.com

EU má spoustu chyb. Jak jsme ale zjistili, jedním z jejích největších hříchů je antisemitismus a podpora palestinských teroristů. Podívali jsme proto trojúhelníku EU – Izrael – Palestina na zoubek.

Seriál #jasnovEU vážně i nevážně osvětluje některá sporná témata spojená s EU. Inspiraci čerpá na sociálních sítích.

Izraelsko-palestinský konflikt je jednou z nejproblematičtějších událostí druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Alespoň to tvrdí Wikipedie a my si dovolujeme souhlasit.

Dosud jsme však netušili, že EU má na této nejproblematičtější události svůj velký podíl.

To vypadá jako závažné obvinění. V čem přesně spočívá?

Pojďme tedy prolomit „hradbu mlčení“ a rozeberme si výše uvedené argumenty kousek po kousku.

EU financuje, byť zčásti nepřímo, platy teroristů v izraelských vězeních a důchody příbuzných těch teroristů, kteří nepřežili

Fakt č. 1: Uvěznění teroristé a rodiny zesnulých bojovníků získávají peníze od palestinské autority. Jedná se o takzvaný „fond mučedníků“ a palestinská autorita financování oficiálně přiznává.

Fakt č. 2: EU posílá do Palestiny nemalé částky. V roce 2016 se jednalo o 291,1 milionu eur, z toho 170,5 milionu eur šlo na program PEGASE (rozvoj soukromého sektoru), 83 milionů eur prostřednictvím UNRWA (Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě) a zbývajících 38,6 milionů bylo alokováno na podporu místní vlády, ekonomiky a na podporu východního Jeruzaléma.

O tom, jaké sumy posílá do Palestiny Česko (mimo finance, které tam posílá v rámci EU) se můžete dočíst zde.

Otázka č. 1 zní – jsou některé z evropských financí využity právě pro fond mučedníků?

Evropská komise říká, že ne. Komise říká, že „přispívá k vyplácení platů a důchodů státních úředníků na Západním břehu (většina z nich v oblasti vzdělávání a zdravotnictví), sociálních příspěvků z národního palestinského programu převodu hotovosti a úhradě nákladů na hospitalizaci v nemocnicích ve východním Jeruzalémě.“

Dále nám tvrdí, že „jednotliví příjemci jsou systematicky prověřováni pomocí mezinárodních seznamů sankcí. Podpora EU podléhá přísnému a trvalému monitorování a systémům ověřování ex-ante i ex-post, jež Evropský účetní dvůr vyhodnotil jako důkladné.“

A na závěr nás utvrzuje v tom, že „EU nikdy nepřispívala k vyplácení plateb pro palestinské vězně a jejich rodiny, bývalé vězně a rodiny tzv. „mučedníků“ a zraněné v konfliktu s Izraelem.“

Otázka č. 2 zní – může si být EU jistá, že peníze skutečně nejsou zneužívány?

Podle izraelského think tanku Jerusalem Center for Public Affairs míří do fondu mučedníků až polovina financí, které Palestina dostane od zahraničních donorů.

USA se kvůli podobným zprávám rozhodly výrazně snížit částku, kterou dříve posílaly na pomoc palestinským uprchlíkům. Dále je ve Spojených státech projednáván zákon, který by v případě přijetí rovněž omezil financování palestinské autority.

Ze strany EU jsme zatím podobnou iniciativu nezaznamenali. Jak už jsme uvedli výše, trvá na tom, že její finance k teroristům nemíří a její kontrolní mechanismy potvrzuje i Evropský účetní dvůr. Ten ale také odhalil, že některé unijní finance jdou do rukou Palestinců, kteří si je nezaslouží, neboť nepracují.

Další z unijních orgánů, který se možnému financování palestinských teroristů ze strany EU věnoval, je náš starý známý OLAF. Bylo to ale před více než deseti lety. V jeho reportu z rok 2005 se dočteme, že nenalezl žádné důkazy o tom, že by evropské finance měly být zneužívány. Na druhou stranu uznal, že něco takového nemůže vyvrátit, protože kontrolní kapacity palestinské autority nejsou zrovna rozvinuté.

Jaký je náš závěr? Evropské peníze mohou mířit i do fondu mučedníků, nelze to vyvrátit, rozhodně to ale EU nedělá záměrně. Unie se snaží hlídat, kam peníze míří, ale mohla by dělat i více a požadovat po palestinské autoritě větší záruky toho, že k teroristům a jejich rodinám peníze nejdou.

Označování židovských produktů

Fakt č. 1: Problém se týká produktů, které pocházejí z tzv. izraelských osad. Ty se nacházejí v oblastech, která Izrael obsadil po šestidenní válce v roce 1967. Podle OSN je budování těchto osad nelegální.

Fakt č. 2: Unie má zároveň s Izraelem dohodu, díky které mají izraelské produkty preferenční režim a jsou dovážené na evropský trh s výhodnými podmínkami.

Otázka zní – lze produkty ze sporných izraelských osad označovat za produkty z Izraele a dovážet je do EU zvýhodněně?

Europoslanci v roce 2012 požádali Komisi, aby tomu tak nebylo.

Komise v roce 2015 přijala pokyn o uvádění původu zboží pocházejícího z území okupovaných Izraelem od roku 1967.

Podle těchto pokynů produkty pocházející z oblastí Golanských výšin nebo Západního břehu Jordánu (včetně východního Jeruzaléma) nemají nést označení „produkt Izraele“ apod. Označení „produkt ze Západního břehu Jordánu (izraelských osad)“ už je ale v pořádku. Důvod? Nelze je označit jako produkty ze státu Izrael, protože pocházejí z území, které oficiálně součástí státu nejsou.

Zda to lze považovat za projevu unijního antisemitismu, už posuďte sami.

Pokračujeme dále.

EU financuje palestinskou infrastrukturu budovanou bez izraelského povolení

Fakt č. 1: Palestinci skutečně nemohou v oblasti C (cca 61 % Západního břehu, pod civilním a vojenským dohledem Izraele) stavět budovy bez toho, aby měli povolení izraelské okupační zprávy. Pokud se ale podíváme do reportů OSN, pro Palestince je v podstatě nemožné povolení získat. Oblast C má být přitom podle dohod z Osla postupně převedena pod palestinskou správu a má se stát důležitou součástí vznikající státu. To se však neděje.

Fakt č. 2: Palestinci nedostávající povolení od Izraele přesto v oblasti staví, a to i za podpory EU, která stejně jako OSN žádá Izrael, aby stavění palestinských sídel usnadnil. Izrael ale postavené budovy demoluje a uděluje povolení ke stavbě zejména Izraelcům. Izraelské osady tak rostou, zatímco palestinské nikoli.

Otázka zní – Proč EU stavby dotuje i přesto, že nemají povolení od Izraele?

Odpověď je krátká.

Unie se podobně jako OSN domnívá, že Izrael se dopouští diskriminace. Dává totiž povolení k výstavbě izraelských osad, ale Palestinci stavět nemohou.

Zda se s jednáním EU ztotožňujeme či nikoli, je na každém z nás. Můžete si však být jisti, že o svém postoji rozhoduje EU na základě stanovisek členských států a také usneseních Evropského parlamentu.

Česko v posledních letech nikdy oficiálně nevystoupilo s tím, že by se jeho názor od evropského nějak výrazně lišil. Jedině snad při hlasování o uznání Palestiny jako nečlenského státu OSN, kdy Česko hlasovalo proti, protože si myslelo, že tento krok „ničemu nepomůže“. Česko dokonce stejně jako EU vyslovilo nesouhlas s budování izraelských bytovek ve východním Jeruzalémě.

Jsme v cíli a máme závěrečnou myšlenku.

Kritika Izraele není antisemitismus, tedy nenávist vůči židům. Je to prostě kritika toho, jak se jeden stát v určitých oblastech chová. Na základě výše uvedených informací, můžete posoudit, zda je tato kritika podle Vás oprávněná či nikoli. Budeme rádi za Váš názor, ale i další relevantní informace, které se problému týkají.

Některé příspěvky si ale raději prosím nechte pro sebe…

Speciální poděkování za odbornou podporu patří Jakubu Záhorovi, odborníkovi na Blízký východ.