Jasná pozice k Ukrajině ve vládní koncepci pro EU chybí

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Marek Ženíšek; zdroj: TOP 09

Ve vládní koncepci pro evropskou politiku nejvíce postrádám řádnou reflexi konfliktu na Ukrajině. Budoucnost Ukrajiny a rusko-ukrajinského konfliktu by pro nás měla být více prioritní, protože jediné, co v České republice rezonuje, je zájem o evropské fondy a nesouhlas se sankčními opatřeními, píše ve svém komentáři pro EurActiv o nové koncepci pro působení Česka v EU místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, který zasedá v poslaneckém výboru pro evropské záležitosti.

Koncepce politiky Evropské unie v České republice nás provázela nejméně půlroku na výboru pro evropské záležitosti. Měl jsem tudíž možnost sledovat její vývoj, což velmi oceňuji jako vstřícný krok k opozici ze strany vlády. Touto koncepcí vláda vyjádřila jasně proevropský postoj, který je pro nás v globálním kontextu světa určující.

Slabé stránky: euro a Ukrajina

Jako každá koncepce má tento dokument své světlé i tmavé stránky. Mezi ty světlé jednoznačně řadím explicitní přihlášení se k smlouvě TTIP a CETA, které jsou pro obchodní a hospodářské vztahy jak s USA, tak i Kanadou klíčové. Do této kategorie také patří jasný důraz na vstup do eurozóny, nicméně zde opět chybí jasný postup či konkrétní kroky směrem k implementaci eura. V předchozích verzích dokumentu byla úsměvná fráze, že se v této otázce musí čekat na rozhodnutí vlády, byť tato koncepce byla a je vládní. Tuto frázi ve finálním dokumentu změnili na „politické rozhodnutí“, což mi opět připadá jako zbytečné vykrucování se z té povinnosti, která vládu zavazuje udělat jasná rozhodnutí v této oblasti. Konkrétní kroky v rámci přijímání eura tedy tradičně chybí.

To, co v koncepci postrádám nejvíce, je řádná reflexe konfliktu na Ukrajině. Dokument ji sice zmiňuje na začátku v rámci proměny globálního kontextu, ale již z této kategorizace nevyvozuje důsledky a možnosti, které z toho plynou pro Českou republiku, a to v tom, že se mění nároky na Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a stejně tak na Společnou bezpečnostní a obrannou politiku (byť se teď tvoří evropská koncepce bezpečnostní politiky).

I když se vláda chce v rámci SBOP podílet na vyjasnění úrovně ambicí EU, měla být nejprve vyjasněna naše úroveň ambicí v EU.

Právě proto, že vláda je celkově velmi slabá v iniciaci jakýkoliv témat na půdě EU, by se měla chytit alespoň nějakého tématu. Otázka budoucnosti Ukrajiny a rusko-ukrajinského konfliktu (nejen z hlediska výše zvýšených politik, ale i z hlediska obchodního a ekonomického) by pro nás měla být alespoň nějakým způsobem více prioritní, protože jediné, co v České republice rezonuje, je zájem o evropské fondy a nesouhlas se sankčními opatřeními.

Informovanost skončila u Národního konventu

Co se týče oblasti informování veřejnosti o Evropské unii či její integraci, koncepce zde také postrádá jasnou vizi v tom, co bude chtít dělat směrem k širší veřejnost. V minulém roce se Národnímu konventu podařilo udělat pár odborných stolů pro veřejnost na evropská témata, tam tato informovanost nicméně skončila.

Na závěr, koncepce je dlouhá a obecná, a tak není jasné, jakým způsobem bude zajištěno, aby její body byly promítnuty například do vládních stanovisek či pozic při jednání. Hrozí, že to bude jen další z více než 120 strategických dokumentů, které vláda má, a které „leží v šuplíku“. Každá část priorit končí soupisem hlavních priorit, který je rozumný. Bohužel je ale koncepce natolik obecná, že není jasné, jak v nich bude vláda fakticky postupovat. Aby měl text větší smysl, bylo by dobré, kdyby priorit bylo poněkud méně a bylo přinejmenším ilustrativně řečeno, jaké kroky z těchto priorit v praxi plynou. Slušelo by se odvodit jednu nebo dvě iniciativy, které by vláda na základě koncepce Bruselu spustila.

Autor je místopředsedou TOP 09 a členem Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny ČR. Titulek a mezititulky jsou redakční.