Grigorij Mesežnikov: Integrační pojistka slovenské demokracie

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Gregorij Mesežnikov.

Při hodnocení dopadů desetiletého členství Slovenska v Evropské unii by neměla chybět úvaha o významu našeho vstupu do EU v kontextu celkové demokratizace společnosti.

Pro každou bývalou komunistickou zemi ve střední Evropě to byl proces prvořadého významu. V roce 1989 v Československu padl nedemokratický režim a byla obnovena demokracie. Rozhodnutí o členství Slovenska v EU přímo souviselo s demokracií jako formou společenského uspořádání. Občané podpořili vstup SR do společenství zemí, ve kterém je podmínkou členství právě demokracie.

Po svém osamostatnění v roce 1993, které provázely značné pochybnosti a nejistoty, se Slovenská republika stala členským státem mnohých mezinárodních seskupení, ale dosažení členství v EU bylo nejnáročnější. Vyžadovalo zdlouhavý proces cílené přípravy, přičemž jedním z klíčových slov v jejím rámci bylo právě slovo „demokracie“.

Perspektiva členství v integrujícím se seskupení demokratických evropských států se stala důležitým určujícím bodem jak pro politickou elitu, tak také pro obyvatelstvo. Nejen dílčí opatření, konkrétní kroky politiků, jejich výroky a stanoviska, ale i celkové směřování vývoje země se posuzovaly v kontextu této perspektivy – či je to v souladu nebo v rozporu se stanoveným cílem vstoupit do EU.

Podobně jako v jiných středoevropských zemích, včetně zemí V4, tak i na Slovensku proto upevňování demokracie a účast na procesu evropské integrace byly rubem a lícem stejné mince. Na rozdíl od sousedních Visegrádských států však SR jako jediná kandidátská země nesplňovala demokratické požadavky na vstup. Riziko zmaření šancí stát se součástí rodiny demokratických evropských států posloužilo nejprve jako varovný budík pro politiky i občany, a později jako mobilizační nástroj, který pomohl k mocenské změně v roce 1998.

Pozoruhodné reformní opatření, které byly realizovány v období 1999 – 2004, se skládaly z několika legislativních kroků v oblasti politického systému – ústavní reformy, reformy veřejné správy, úpravy volebního zákonodárství a protikorupční legislativy, zákona o svobodném přístupu k informacím, antidiskriminačního zákona, zákona o používání jazyků národnostních menšin a dalších právních předpisů. Jejich příprava a prosazení byly součástí přípravy na členství v EU a takto to vnímala i většina společnosti.

Už pouze z tohoto důvodu můžeme považovat Evropskou unii za jeden z nejvýznamnějších faktorů procesu demokratizace země. Svobodu si obyvatelé Slovenska spolu s občany Čech a Moravy vybojovali na náměstích a v ulicích v listopadu 1989 sami, ale zachovat si ji a udržet zemi dlouhodobě na demokratické cestě vývoje po vzniku samostatné státu po rozpadu Československa by bylo pro Slovensko bez Unie velmi těžké, možná dokonce i nad jeho síly.

Toto tvrzení vůbec nesnižuje význam vnitřních faktorů, vnitřního potenciálu země, nepopírá schopnosti slovenských demokratů a sílu slovenské občanské společnosti. Také není žádným shledáním předem dané odkázanosti země na vnější okolnosti. Pouze vychází z toho, že shluk událostí nepříznivých pro demokracii na Slovensku byl v letech 1993-1998 tak silný, že pokud by EU prostřednictvím svého mechanismu přijímání nových členských zemí neposkytla Slovensku skutečnou vyhlídku členství, předpokládající uskutečnění zásadních změn v oblasti politické demokracie (včetně odstranění autoritářských pozůstatků vlády Vladimíra Mečiara) a prohloubení reforem, zápas o demokracii by u nás mohl skončit s odlišným výsledkem a další vývoj by se zřejmě ubíral jiným, pro demokracii spíše nepříznivým směrem.

Za nejvýraznější přínos členství v EU pro Slovensko můžeme proto považovat upevnění liberálně-demokratického režimu a vytvoření podmínek na jeho soustavné rozšiřování. Integrace se ukázala jako silná pojistka pro náš vnitřní demokratický vývoj.

Grigorij Mesežnikov je prezidentem Institutu pro veřejné otázky.

Text vychází jako součást projektu EuroPolicy, o.z., podporovaného Heinrich Böll Stiftung (Praha) a Zastoupením Evropské komise na Slovensku. Předchází semináři "Ten Years in the EU: Visegrad Perspective and Beyond" a uvedení publikace "Deset let v Unii: Slovenská a česká cesta".