Energetická bezpečnost zemí střední a východní Evropy a role ruských státních společností

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

zdroj: Shutterstock; autor: IgorGolovniov

Jakou pozici a jaké cíle mají ve střední a východní Evropě ruské státní energetické firmy Gazprom a Rosatom? Podle jakých vzorců chování se řídí? Na tyto otázky odpovídá nová studie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI)

Ukrajinská krize nepostavila výzvy jen před bezpečnostní architekturu a poslání Severoatlantické aliance. Dala také podnět k zamyšlení nad budoucím vývojem v energetice zemí střední a východní Evropy a závislostí na ruských státních společnostech – zejména Gazpromu a Rosatomu. Tyto dvě firmy i další ruské energetické společnosti (jako například Rosněft), byly v minulosti mnohokrát obviněny, že slouží jako strategický nástroj nebo páka v rukou Kremlu. Nyní se tato obvinění opět vrací na scénu.

Gazprom i Rosatom hrají v energetickém sektoru střední a východní Evropy významnou roli. Velká část obav, kterými se tato studie zabývá, přitom vychází z jejich vzorce chování – tedy pendlování mezi komerčními a strategickými zájmy. Gazprom drží dominantní pozici v sektoru zemního plynu ve většině zemí regionu. Ty na ruském plynu závisí z více než 75 % své spotřeby. V některých případech je to dokonce 100 %. Zemní plyn je přitom důležitou surovinou pro průmysl a systémy vytápění. Každé omezení v dodávkách může spustit příval nepříjemných událostí. Spory o ruský plyn pravidelně narušují fungování trhu a vyvolávají politické kontroverze. To se ukázalo v letech 2006 a 2009 během plynových krizí, a nyní znovu v souvislosti se současným konfliktem na Ukrajině.

V oblasti jaderné energetiky má Rosatom v regionu pozici dominantního dodavatele technologií a paliva, což pramení ze sovětského dědictví středo- a východoevropských zemí. Jaderná energie je přitom jedním z hlavních zdrojů pro výrobu elektřiny v těchto státech. Pozice ruských technologií a designu se v regionu dlouhodobě blíží monopolu, a tak je tento sektor potřeba pozorně sledovat z technologického i bezpečnostního hlediska.

Studie se zabývá také postavením obou ruských gigantů na asijském trhu, který se stává novým gravitačním centrem na globální energetické scéně, a tak nabízí hodnotné srovnání v chování obou firem v zemích střední a východní Evropy. Hlavní záběr ovšem spočívá ve zhodnocení kroků a chování těchto dvou ruských státních společností v plynovém a jaderném sektoru středo- a východoevropských energetik. Hodnotí, jestli se Gazprom a Rosatom v tomto byznysovém prostředí řídí podle určitých vzorců. Pokud tomu tak je, klade si studie otázku, jaké hlavní faktory toto chování ovlivňují a do jaké míry jsou obě společnosti nástroji ruské zahraniční a bezpečnostní politiky.

Studie se zabývá těmito zeměmi střední a východní Evropy: Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko. Tento region totiž nabízí rozsáhlou sbírku různorodých případů, které spojuje společná historie zemí bývalého východního bloku – geografické oblasti, ke které Rusko tvrdohlavě a někdy zákeřně přistupuje jako ke své sféře vlivu.

Tyto země mají různé charakteristiky, pokud jde o vnitřní strukturu ekonomiky, energetický mix, priority zahraniční politiky, závislost na dovozu nebo členství v mezinárodních organizacích. Toto široké spektrum charakteristik umožnilo výzkumnému týmu sesbírat dostatek důkazů, které vypovídají o chování Gazpromu v různém energetickém a politickém prostředí. 

Studie pracuje s touto tezí: ruské státní energetické společnosti se řídí cílem maximalizovat svůj vliv a podíl na trzích střední a východní Evropy a posílit geopolitický vliv a pozici Ruska v tomto regionu. Hypotézu studie ověřuje jak z pohledu zemního plynu, tak jaderné energetiky. Sekundárním cílem bylo identifikovat klíčové faktory, které chování těchto firem ovlivňují, a zjistit, jak se tyto faktory v různých prostředích liší.

Kapitoly, které poskytují přehled o asijských sektorech zemního plynu a jaderné energetiky jsou zahrnuty, aby zdůraznily rostoucí význam tohoto regionu a jeho rostoucí atraktivitu pro velké dodavatele energie, tedy zejména ruské státní společnosti. Tato regionální analýza pak nabízí cenné srovnání, díky kterému lze zkoumat ruské energetické strategie a širší národní zájmy. 

Studii zpracovaly Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity a Pražský institut bezpečnostních studií (PSSI). Podrobnější shrnutí studie včetně závěrů výzkumu naleznete (v anglickém jazyce) na stránkách výzkumného centra Center for energy studies pod tímto odkazem. Plná verze studie bude zveřejněna na podzim.