Ekonomické dopady Asociační dohody EU s Ukrajinou

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Ukrajinský prezident Porošenko; Zdroj: Shutterstock.com

V rámci jednání červnové Evropské rady dojde k podpisu asociačních dohod včetně dohod o volném obchodu (DCFTA) mezi EU a Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou. Svůj podpis pod dohody připojí i český premiér Bohuslav Sobotka. Jaký bude praktický dopad dohod na evropskou a českou ekonomiku?

Evropská unie pro Ukrajinu představuje těsně po Ruské federaci největšího obchodního partnera a zodpovídá za zhruba jednu třetinu jejího obchodu. Ukrajina je rovněž po Rusku a Turecku třetí největší zemí sousedící s Evropskou unií (v produkci ekonomiky pátá největší za Švýcarskem a Norskem).

Ukrajina si prošla výrazně hlubší transformační recesí než země střední a východní Evropy, které se staly členy EU od roku 2004. K roku 1999 klesl HDP Ukrajiny oproti roku 1991 o zhruba 60 %. Mezi hlavní faktory následného růstu patřil zejména export rudných materiálů, kovů, železa a chemických produktů.

Světová hospodářská krize však zasáhla exportní sektory Ukrajiny hlouběji než země EU kvůli výraznému pádu světové poptávky zejména po rudných kovech a výrobcích chemického průmyslu. Produkce v těchto klíčových sektorech se snížila až na polovinu, Ukrajina si prošla recesí o celkové hloubce 15 % v krizovém roce 20092 (zhruba třikrát hlubší propad než v případě ČR).

Ač Ukrajina je sama velkým exportérem rafinovaných produktů a olejů z ropy a chemických přípravků, sama je plně závislá na dovozech ropy, plynu i jaderného paliva z Ruska. Představuje tedy ekonomiku soustřeďující se na střední zpracování s relativně nízkou přidanou hodnotou.

Česká republika a obchod s Ukrajinou

Obchodní vztahy s Ukrajinou mají od roku 1999, kdy na Ukrajině došlo k obratu ekonomického vývoje směrem k růstu, stoupající tendenci. Tu přerušila jen ekonomická krize v letech 2009 až 2011. Od roku 2012 obchodní vztahy jakož i pozitivní obchodní bilance pro ČR navázaly na předkrizový trend.

ČR je pátým největším vývozcem na Ukrajinu z celé Evropské unie a šestým největším dovozcem z Ukrajiny. Pohybuje se tak i v nominálních číslech na úrovni větších západních zemí jako je Německo, Itálie nebo Francie. To reflektuje absolutní důležitost ČR pro ukrajinský obchodní sektor.

V poměru k HDP (tedy z pohledu relativní důležitosti pro danou zemi) se však mezi prvními deseti hlavními partnery Ukrajiny nepohybuje žádný ze starých členských států Evropské unie. Obchod s Ukrajinou v rámci EU je tedy klíčový zejména pro nové členské země Evropské unie.

Z analýzy sektorů vývozů je patrné, že Česká republika vyváží na Ukrajinu zejména elektroniku a mechanické nástroje, čímž typově v přidané výrobní hodnotě výrazně převyšuje importy z Ukrajiny, kterým ve více než polovině objemu dominují rudy kovů a strusky a dále paliva a oleje (dohromady představují téměř 70 % ukrajinských vývozů do ČR.

Vzhledem k tomu, že výrobky s vyšší přidanou hodnotou jsou tradičně podrobeny vyšší sazbě cla, je patrné, že Česká republika na snížení celních nákladů vydělá více než Ukrajina.

Celou analýzu naleznete na stránkách Úřadu vlády ČR pod tímto odkazem.