Digitální revoluce je výzvou pro evropský průmysl

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

zdroj: ShutterStock.com; autor: mmmx.

Digitalizace a nástup internetu zasahující do všech činností lidského života přichází rychlým tempem i do průmyslu. Toto téma se stalo v poslední době velmi diskutované i na půdě jednotlivých členských států a Evropské komise, která nedávno přišla s novou strategií pro jednotný digitální trh. V Německu je tento trend pod pojmem Průmysl 4.0 dokonce označován za 4. průmyslovou revoluci.

To, že digitální revoluce není jen „marketingovou bublinou“, dosvědčuje fakt, že jí velkou váhu přikládá německá vláda a tamní obří podniky jako Bosch, Siemens či Volkswagen. Také EU bude muset na tento trend reagovat, ať už v oblastech jako jsou kybernetická bezpečnost či nové technologické standardy a harmonizace. Ani Česká republika nezůstává pozadu. V polovině září ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek představil Národní iniciativu Průmysl 4.0.

Tento dokument se zabývá nejen samotným pojmem Průmysl 4.0, ale řeší i oblasti, kterým se bude chtít vláda věnovat, ať už se jedná o technologické předpoklady a vize, požadavky na standardizaci, bezpečnost, dopady na trh práce, kvalifikaci pracovní síly, vzdělávací systém a jiné. Průmyslová výroba je pro ČR velmi významná, proto zachycení posledních trendů a realizace Průmyslu 4.0 bude důležitým základem pro budoucí vývoj české ekonomiky a příležitostí pro zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti tuzemských podniků.

Čtvrtá průmyslová revoluce totiž v praxi znamená propojení všech chytrých přístrojů, výrobních linek a výrobků, produkčních systémů, skladů, logistiky i servisu do jedné inteligentní informační sítě, v jejímž rámci budou chytré přístroje zákazníků, výrobců i dodavatelů navzájem a bez lidské pomoci komunikovat. Výrobní proces se díky tomu podstatně změní: Vše začne daty, která budou od zákazníků, dodavatelů i samotné továrny sebrána a vyhodnocena ještě před samotnou výrobou. Tu pak automaticky zajistí technologie, roboti, 3D tiskárny, mikročipy, senzory či čtečky kódů. Celý systém bude přitom digitálně propojen a vše spolu bude komunikovat; jakmile jeden stroj dokončí výrobek, okamžitě informuje dopravník, který přijede a odveze produkt k dalšímu, již naprogramovanému stroji. Navzájem spolu budou komunikovat i výrobní systémy dodavatelů.

Po dokončení bude výrobek bez lidské pomoci naskladněn či přímo odeslán zákazníkovi. Tyto na první pohled především technologické změny mají velký potenciál ovlivnit i stávající dodavatelsko-odběratelské procesy a obchodní model. Jak?

Pronájem místo nákupu

Jednou z největších změn plynoucí z digitalizace a z rychle se měnícího prostředí, bude rostoucí význam služeb v průmyslu. Lidé ani firmy už nebudou chtít vlastnit výrobky a stroje a raději si je pronajmou. A to ať již na 20 let, na 3 měsíce nebo jen na jednu zakázku. Digitalizace průmyslu, kyberneticko-fyzikální systémy, roboti či 3D tiskárny také přinesou mnohem více svobody a volnosti do výrobního procesu, díky čemuž bude možné vyrábět zakázky na míru za relativně nízké náklady, a to i v malých objemech. Rovněž výrobní model se změní: Putovat budou hlavně data, zatímco fyzickou produkci bude možné provádět lokálně. A to i malými a středními společnostmi. Velcí výrobci pak mohou reagovat zřízením malých, výrobních autonomních jednotek, které budou posílat na místa, kde budou potřeba, aniž by budovali velké továrny.

Díky senzorům, IT, softwaru, 3D tisku či robotům rovněž přijdou do odvětví noví hráči. Příkladem je již dnes Facebook investující do bezpilotních letounů nebo Google vstupující do biotechnologií či automobilového průmyslu.

Roboti útočí

Dominantními technologiemi průmyslu budou IT, elektrotechnika a robotika, což bude klást velké nároky na zaměstnance. Za pár let tak už dělník nebude pracovat se soustruhem, ale s tabletem a na něj napojeným chytrým robotem. Změní se tím struktura zaměstnanců v průmyslu, kdy poroste poptávka po vysoce kvalifikované pracovní síle schopné roboty ovládat. Některá místa zaniknou, jiná ale vzniknou.

Digitální revoluce přináší samozřejmě i rizika. Vedle toho, že některé společnosti nezachytí změny, spočívají hlavní hrozby v otázkách jako bezpečnost podnikových dat, nedostatek kvalitních zaměstnanců či harmonizace standardů, pomocí nichž mají jednotlivé součásti internetu věcí a služeb komunikovat. Na druhou stranu je digitální revoluce pro české podniky i vzhledem k jejich napojení na inovující německý průmysl velkou příležitostí.

A jaké výhody mohou průmyslové společnosti získat? Kromě toho, že se připraví na nastupující generaci Z (generaci internetu), že díky digitalizaci výrazně zvýší produktivitu (až o čtvrtinu), kvalitu a sníží náklady na materiály i energie, tak se především vydají na cestu, jak v budoucnosti uspět na rychle se měnícím světovém trhu.

Radek Novák je analytik Knowledge Centre Erste Corporate Banking.