Jan Palaščák: Chytré sítě, nebo drahé černé skříňky?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

chytré sítě HDO

© Shutterstock

Dříve než zavedeme chytré elektroměry, pojďme vyzkoušet chování zákazníků na tom, co už máme. Hromadné dálkové ovládání k tomu může dobře posloužit, píše ve svém komentáři Jan Palaščák.

Je zajímavé, jaký oblouk opsalo populární téma „smart grids“ („chytrých sítí“) za posledních několik let.

Dříve jsme slýchali od provozovatelů distribučních soustav a také zástupců ministerstva průmyslu a obchodu, že Česká republika nemusí se zavedením „bruselského vynálezu“ smart grids pospíchat, protože máme „naše“ hromadné dálkové ovládání (HDO). Tedy prvek chytré sítě, který už úspěšně provozujeme desítky let.

Přečtěte si také factsheet: Co jsou to chytré sítě a k čemu slouží >>>>

Jako outsider bez elektrotechnického vzdělání jsem tuto myšlenku přijal a po proškolení od odborníků jsem usoudil, že HDO je opravdu progresivní věc, která umožňuje částečně řídit spotřebu elektřiny. Dokonce jsem se domníval, že vlastně budeme moci efektivně implementovat evropské směrnice bez nějakých vyšších nákladů, protože už máme z většiny „splněno“.

Dosud se HDO prakticky nevyužívá. Například ohřev vody v nízkém tarifu začne, protože prostě udeří hodina, na kterou ho distributor v daném období napevno nastavil bez ohledu na aktuální podmínky.

V rámci pracovní skupiny Energetického regulačního úřadu na téma „obchodní využití řízení spotřeby elektřiny“ se ukázalo, že četní obchodníci s elektřinou jsou připraveni využít HDO na druhém místě za provozovatelem distribuční soustavy a nabídnout koncovým zákazníkům nové obchodní produkty, například „bojler“, „elektromobil“ a tak dále.

Dosud se totiž HDO prakticky nevyužívá. Například ohřev vody v nízkém tarifu začne, protože prostě udeří hodina, na kterou ho distributor v daném období napevno nastavil bez ohledu na aktuální podmínky. Myslel jsem si, že toto se podaří zlepšit…

Otevřete černé skříňky

Pracovní skupina na chystanou reformu se následně odmlčela a vyšuměla do ztracena, stejně jako celá nová tarifní struktura. O HDO se ale přesto mluví dál – najednou slýcháme, že je to zastaralý nedostačující systém, potřebujeme smart grids a celé to bude stát 50, možná 90 miliard korun. Ve Vrchlabí se údajně zjistilo, že to funguje, ne že o smart grids zákazníci nemají zájem, jak se na témže místě zjistilo o něco dřív.

Je to prý velká výzva pro českou energetiku a velká zodpovědnost, takže stejně jako HDO, tak i smart grids musí řídit jen distributoři. Co kdyby jim v tom obchodníci s elektřinou, tržní impulsy a zpětná vazba od zákazníků udělaly neplechu.

Ze smart grids se v českém podání může stát stejná černá skříňka, jakou je stávající hromadné dálkové ovládání. Jen to asi bude dražší. Ale nevěšte hlavu, svede se to na obnovitelné zdroje a na Brusel.

Ze smart grids se tedy v českém podání může stát stejná černá skříňka z pohledu zákazníka, jakou je stávající hromadné dálkové ovládání. Jen to asi bude dražší. Ale nevěšte hlavu, svede se to na obnovitelné zdroje a na Brusel, který nám na to navíc pošle dotace. Nakolik smysluplně a efektivně budou evropské normy za těchto okolností implementovány, je nasnadě. Vina „Bruselu“ to ale v tomto případě rozhodně není…

Ale závěr by měl být pozitivní. Stále je tu šance, aby zákazníci získali díky smart grids nové obchodní produkty a právě proto by ještě před tím bylo dobré chování zákazníků vyzkoušet. Pojďme tedy otevřít černé skříňky české energetiky dříve, než je nahradíme novými a dražšími černými skříňkami.

Autor je předsedou představenstva Amper Holding.