Brexit a rovnováha moci

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Profesor Harvardské univerzity Joseph S. Nye se zamýšlí nad tím, zda by Velká Británie měla vystoupit z Evropské unie. „Vzhledem k vzestupu Číny, upadajícímu Rusku se sklonem k riziku a vleklému chaosu na Blízkém východě bude úzká translatlantická spolupráce klíčovým předpokladem dlouhodobého udržení liberálního mezinárodního uspořádání. Pochopení, že brexit by oslabil Evropu i Británii, a tím zvýšil pravděpodobnost vzniku neuspořádané mezinárodní soustavy, by mělo vychýlit misky vah ve prospěch zachování statu quo,“ tvrdí.

Velká Británie vstoupila do dnešní Evropské unie v roce 1973. Letos 23. června uspořádá referendum, zda má z unie vystoupit. Měla by to udělat?

Současné výzkumy veřejného mínění ukazují, že oba tábory jsou zhruba stejně početné. Premiér David Cameron tvrdí, že ústupky, které získal od britských partnerů v EU, by měly rozptýlit obavy voličů ze ztráty suverenity ve prospěch Bruselu a z přílivu zahraničních pracovníků z východní Evropy. Cameronova Konzervativní strana i jeho kabinet jsou však hluboce rozpolcení a populistický starosta Londýna Boris Johnson se připojil ke stoupencům britského odchodu.

Otázka nákladů a přínosů britského členství v EU rozděluje také britský tisk. Řada masových periodik podporuje „brexit“, zatímco finanční tisk je pro pokračující členství. Například týdeník Economist poukazuje na skutečnost, že přibližně 45% britského exportu jde do ostatních zemí EU a že jednání o obchodní dohodě by se po případném brexitu pravděpodobně odehrávala v mrazivé atmosféře.

EU navíc dává nečlenským zemím typu Norska a Švýcarska jasně najevo, že plný přístup na jednotný unijní trh mohou mít pouze v případě, že akceptují většinu unijních pravidel včetně volného pohybu osob a budou přispívat do rozpočtu EU. Jinými slovy by Velká Británie stojící mimo unii ve smyslu „suverenity“ mnoho nezískala; naopak by ztratila hlasovací právo a vliv v otázkách své participace na jednotném trhu. Konkurenční finanční centra, jako jsou Paříž nebo Londýn, by se zatím chopila příležitosti stanovit taková pravidla, která by jim pomohla získat zpět londýnské obchody.

Další komplikace je politická: vzestup nacionalismu ve Skotsku a dopad brexitu na přežití Spojeného království. V roce 2014 si Skotové ve vlastním referendu odhlasovali setrvání ve Velké Británii; v parlamentních volbách konaných o osm měsíců později však nacionalisté získali téměř všechna skotská křesla. A protože je skotské veřejné mínění mnohem proevropštější než anglické, mnozí lidé se domnívají, že by brexit vedl k dalšímu referendu o nezávislosti. Na Camerona by se pak mohlo vzpomínat, jako na premiéra, jenž pomohl rozbít Velkou Británii (a možná i Evropu).

Celý komentář naleznete na www.project-syndicate.org.