Abychom zachovali jazykovou rozmanitost, potřebujeme iniciativu Minority SafePack

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Prezentace občanské iniciativy "Minority SafePack" při dialogu FUEN s meziskupinou EP pro tradiční menšiny, národní komunity a jazyky © FUEN, 2019

Českému kulturnímu a jazykovému dědictví hrozí zánik. Evropská unie musí jednat a chránit evropské jazykové menšiny, píše ve svém komentáři Táňa Novotná Golubićová.

Táňa Novotná Golubićová je zástupkyní český mluvících občanů národnostních menšin v Evropském fóru pro dialog FUEN – Federální unie evropských národností.

V České republice se o tom málo ví, ale čeština je jako jeden z 24 úředních jazyků Evropské unie také menšinovým jazykem v několika zemích EU.

Čeština je chráněna Evropskou chartou pro regionální či menšinové jazyky a je oficiálně uznaným menšinovým jazykem v Rakousku, Polsku, Rumunsku, na Slovensku a v Chorvatsku. Jedním z 60 menšinových jazyků mluví celkem 50 milionů občanů EU, včetně mě, jako příslušnice české národnostní menšiny v Chorvatsku. Češi jsou obvykle překvapeni, když zjistí, že mé rodné město Daruvar je střediskem české kultury v Chorvatsku, a jsou často nadšení, když zjistí, s jakou láskou a péčí se v naší komunitě zachovává česká kultura a jazyk.

Pandemie otevřela nedořešenou otázku podpory kreativního průmyslu, pomoci může fond obnovy

Zhoršení epidemiologické situace a s ním spojené restrikce opět utlumily činnost kultury a kreativního průmyslu. Zároveň však pandemie připomněla, jak důležitá je jejich podpora, na kterou se zatím umělci a kreativci příliš spolehnout nemohou.

Je smutné, že české jedinečné evropské kulturní a jazykové dědictví je ohroženo zánikem. Věřím však, že se to může změnit a že nám v tom mohou výrazně pomoci místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová a její poradkyně Monika Ladmanová, které mají příležitost navrhnout právní akty, a učinit tak historický akt pro zachování významného evropského bohatství.

Je na to nejvyšší čas.

Evropský parlament v usnesení z prosince 2020 vyjádřil své „silné znepokojení nad regionálními nebo menšinovými jazyky, kterým hrozí zánik“. Odborníci již dlouho varují tvůrce politik na všech úrovních EU před hrozbou, které evropská jazyková rozmanitost čelí.

Jako příklad uvádím lotyšský menšinový livonský jazyk, související s estonštinou a finštinou, který byl po léta „kriticky ohroženým“ jazykem, bez jakýchkoli významných opatření ze strany EU.

Bohužel, podobně jako při řešení změn klimatu, nereagovali jsme včas.

Livonský jazyk vyhynul, když poslední rodilý mluvčí zemřel v roce 2013. Cituji Dr. Johanneke Sytsema z Oxfordské univerzity: „Ztráta takových struktur okrádá svět o jazykovou krásu, stejně jako ztráta korálových útesů znamená ztrátu přírodních krás.“

Navíc, pandemie COVID-19 odhalila jazykovou krizi EU. Nedávný průzkum provedený jménem meziskupiny Evropského parlamentu pro tradiční menšiny, národní společenství a jazyky, odhalil šokující statistiky. Na základě údajů pocházejících ze 43 skupin menšinových jazyků z 25 evropských zemích byly ve 44,2 % případů klíčové informace týkající se COVID-19 v menšinových jazycích nedostupné. Průzkum zahrnoval i odpovědi Kongresu Poláků v České republice, Koordinace rad a představitelů české národnostní menšiny v Republice Chorvatsko a Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku.

Pokud nezměníme přístup EU, jazyky v Evropě budou nadále zanikat. Podle analýzy Evropské komise je v současné době „vážně ohroženo“ 41 jazyků EU. To ukazuje, že naše Unie doposud, bohužel, nesplnila úkol, který jí byl svěřen podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Konkrétně, že Unie „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.“

Naděje však existuje v podobě komplexní politiky pro jazykové menšiny v EU.

V roce 2013 – ve stejném roce, kdy vyhynul livonský jazyk – byla zahájena evropská občanská iniciativa s názvem „Minority SafePack Initiative“ (MSPI). MSPI koordinuje FUEN, Federální svaz evropských národností, jehož součástí je i má organizace Koordinace rad a představitelů české národnostní menšiny v Republice Chorvatsko, ve spojenectví s Jihotyrolskou lidovou stranou, Demokratickou aliancí Maďarů v Rumunsku a Mládeží evropských národností (YEN). Kampaň MSPI koordinoval prezident FUEN Loránt Vincze.

Díky celoevropské síti solidarity jsme shromáždili 1 123 422 podpisů od občanů EU na podporu devíti legislativních návrhů vyzývajících EU k ochraně a podpoře jazykové a kulturní rozmanitosti. Tyto legislativní návrhy pokrývají širokou škálu klíčových výzev, které vyžadují naléhavou pozornost Komise. Podporujeme sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy EU, abychom zachovali naší kulturní a jazykovou rozmanitost. Proto bychom měli vypracovat „Doporučení EU na ochranu a podporu kulturní a jazykové rozmanitosti“.

Jak varovala výzkumná služba Evropského parlamentu, musíme dále jednat, abychom zajistili přežití méně používaných jazyků. Musíme splnit vůli občanů EU prostřednictvím Evropského parlamentu a zřídit decentralizovanou agenturu EU zaměřenou na podporu jazykové rozmanitosti – „Evropské centrum jazykové rozmanitosti“. Přijetí a provádění těchto právních návrhů by pomohlo zajistit, aby se v celé EU nadále mluvilo mateřským jazykem každého občana.

Za touto iniciativou stojí významná politická podpora. Většina 524 europoslanců zastupující tři čtvrtiny politických frakcí hlasovala pro rezoluci Evropského parlamentu podporující menšinový SafePack, který „vyzývá Komisi, aby podle něj jednala a navrhovala právní akty“.

Byla jsem zvlášť vděčná všem chorvatským a českým europoslancům. Pro rezoluci o MSPI ve vzácném aktu jednoty hlasovali i dva čeští místopředsedové Evropského parlamentu – Dita Charanzová z vládní strany ANO a Marcel Kolaja z opoziční České pirátské strany. Devět legislativních návrhů podporuje i německý Bundestag a maďarské Zemské shromáždění, které za podpory všech politických stran přijaly rezoluce podporující tuto iniciativu. Nizozemská sněmovna reprezentantů a regionální shromáždění Brandenburg, Niedersachsen a Schleswig-Holstein v Německu, Friesland v Nizozemsku a Jižní Tyrolsko v Itálií také přijaly rezoluce, požadující právní akty.

V České republice jsme prezentovali a hledali podporu právních návrhů MSPI v Senátu a od předsedy vlády Andreje Babiše, státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové, předsedy senátní komise pro krajany žijící v zahraničí Tomáše Černína, náměstka ministra zahraničí pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře, náměstkyně ministra kultury pro legislativu a vztahy s EU Petry Smolikové a ředitelky Odboru lidských práv a ochrany menšin Andreji Baršové.

Evropská komise také učinila velké kroky k podpoře menšinových otázek v Evropě, příkladem je akční plán EU proti rasismu, jmenování „koordinátora boje proti antisemitismu a podpoře židovského života“, jakož i strategický rámec EU pro Romy na období 2020–2030, které považujeme jako kroky správným směrem. Upřímně doufám, že i místopředsedkyně Komise Věra Jourová udělá odvážný krok vpřed a přijme naše právní návrhy v souladu s očekáváním 1 123 422 občanů EU, včetně českých národnostních menšin v celé Evropské unii.

EK chce zlepšit situaci Romů v Evropě, zaměří se na boj proti diskriminaci

Evropská komise chce do deseti let výrazně zlepšit situaci evropských Romů, kteří podle ní stále čelí diskriminaci v řadě oblastí. Exekutiva Evropské unie plánuje efektivněji bojovat proti jejich znevýhodňování ve školách, zaměstnání, bydlení i zdravotní péči.