Zvýšení sazby DPH v Řecku povede k prohloubení recese, tvrdí ekonom

zdroj: shuttestock.com; autor: dimitris_k

Dnešek pro Řecko znamená další významný den. Ne jen, že má poslat splátku Evropské centrální bance (ECB) a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), konečně se také otevřely řecké banky a začala platit zvýšená sazba DPH na některé druhy zboží a služeb. Zemi to však může přinést víc problémů, než užitku.

Místo dosavadních 13% si zákazníci v řeckých barech, kavárnách či tavernách za daň z přidané hodnoty připlatí o 23 % navíc. Stejná sazba je uvalena i na všechny zpracované potraviny, jako je maso, ryby, káva nebo čaj. Zdraží například i cukr, kakao, rýže, mouka, některé mléčné výrobky, nebo vybrané toaletní potřeby.

Zvýšení DPH je vedle například důchodové reformy součástí podmínek věřitelů pro třetí záchranný program, které řecký parlament v polovině minulého týdne odhlasoval.

Odhaduje se, že nová daňová opatření do řecké státní kasy přinesou jen do konce letošního roku 800 milionů eur (více než 2,1 miliardy korun). Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, kterého EurActiv oslovil, však takto optimistický není a upozorňuje na možná rizika.

Řecko může čekat ještě větší recesi

Jak ekonom uvádí, zvyšování DPH vede tradičně k růstu spotřebitelských cen, čímž poklesne reálný příjem domácností, a ty proto sníží své výdaje. Následně v dané zemi dochází ke zpomalení ekonomické aktivity.

„V Řecku bylo vybírání daní vždy velmi problematické a další nárůst DPH pouze zvýší ekonomickou motivaci vyhnout se odvádění daní“

Podobný vývoj se podle Sklenáře dá očekávat i v Řecku, kde dojde k prohloubení recese a plán na výběr daní, který má přinést zmíněných 800 milionů eur, se taktéž nepodaří naplnit.

„Do recese ekonomiku sráží další problémy, jako jsou 3 týdny zavřené banky nebo nové škrty, a zvýšení DPH vše jen násobí. V Řecku bylo vybírání daní vždy velmi problematické a další nárůst DPH pouze zvýší ekonomickou motivaci vyhnout se odvádění daní,“ řekl EurActivu ekonom J&T Banky.

Změna výběru DPH se týká i léků, knih nebo vstupenek do divadel, u kterých je sazba výši šest procent nejnižší. 13 % je nově stanoveno pro základní potraviny, energii, vodu či ubytování. Od října se na 13 % ze současných 6,5 vyšplhají i hotelové služby.

Splátky věřitelským institucím za rohem

Země dnes také musí uhradit splátky ECB a MMF, které i s úroky dosahují 4,2 a 2,05 miliardy eur. Dluhy budou splaceny díky penězům z překlenovacího úvěru, které mají do země Řecka dorazit dnes. Na půjčce v celkové hodnotě téměř 7,2 miliard eur z Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM) se minulý týden dohodli ministři financí EU.

„Nakonec se zvolilo jiné řešení – v případě nesplacení půjčky ze strany Řecka garance převezmou členské státy eurozóny“

Proti zárukám, které měly nést všechny státy osmadvacítky, minulý týden brojila hlavně Česká republika spolu s Británií. Česko navrhovalo, aby se případné ztráty pokrývaly ze zisku, který ECB má díky držení řeckých dluhopisů. Ty jsou splatné právě dnes, a země proto potřebovala přechodnou půjčku od EU, aby mohlo zmíněné dluhopisy zaplatit.

„Minulý týden tedy šlo o hodně virtuální zisky, ale nakonec se zvolilo jiné řešení – v případě nesplacení půjčky ze strany Řecka garance převezmou členské státy eurozóny,“ uvedl Sklenář.

Řekové se dočkali otevření bank

Dobrou zprávou je pro Řeky dnešní otevření bank, o kterém rozhodl sobotní dekret tamních vlády. Omezení, i když v jiné formě, budou ale trvat i nadále. Řekové mohli v posledních týdnech z bankomatů vybírat pouze 60 eur za den (1.600 korun), ode dneška to bude 420 eur týdně. Limitní částka proto zůstává stejná, lidé však nebudou muset stát fronty u bankomatů každý den.

K otevření bank přispělo čtvrteční rozhodnutí ECB o navýšení stropu nouzového financování, a to o 900 milionů eur. Doposud byl přitom strop stanoven na 89 miliard eur. Ke zvýšení částky z programu nouzové likvidity ELA (Emergency Liquidity Assistance) pravděpodobně došlo jen díky dohodě mezi Řeckem eurozónou uzavřené minulé pondělí.

Autor: Eliška Kubátová