Ztráty českých zemědělců za sucho zaplatí Česko i EU

© Shutterstock / chockdee Romkaew

Nejprve jarní mrazy, pak horko, sucho a krupobití. Kombinace, kvůli které se letos sklidí méně obilí, řepky nebo ovoce. Vláda ČR včera schválila kompenzaci ve výši 2 miliard korun. I Evropská komise chce zemědělcům pomoci a nabízí jim mimořádné odškodnění v podobně dřívějšího vyplacení části dotací. Česko je mezi 10 zeměmi, které takovou nabídku dostaly.

Evropská komise se rozhodla předběžně uvolnit platby ze Společné zemědělské politiky (SZP) pro zemědělce z 10 členských států, kteří byli nejvíce zasaženi nepříznivými klimatickými podmínkami v první polovině letošního roku.

Povodně, jarní mrazy, květnové a červnové sucho a letní horka totiž ohrožují velikost a kvalitu produkce, čímž jsou negativně ovlivněny i příjmy zemědělců. Mezi zeměmi nejvíce dotčenými špatným počasím je i Česko.

Opatření evropské exekutivy zamýšlí mimořádně navýšit zálohy na jednotnou platbu na plochu (SAPS) ze 70 procent na 85 procent celkové částky, kterou zemědělci získávají z prvního pilíře SZP (přímé platby). V případě druhého pilíře SZP (rozvoj venkova) se plánuje navýšení částky z 50 % na 75 %.

České ministerstvo zemědělství tento postup vítá. Počítá ovšem s výplatou záloh ve výši 70 procent platby SAPS.

Vyšší dotace jako kompenzace

Národní agentury pro vyplácení zemědělských dotací EU obvykle uvolňují platby farmářům od prosince do června. Komise však umožňuje členským státům poskytovat maximálně polovinu celkové částky již od půlky října každého roku. Nyní tedy Komise tento předčasný podíl navyšuje. Zbývající doplatek by pak byl vyplacen v řádném termínu.

Podle informací českého ministerstva zemědělství schvaluje Evropské komise v současné době předpis, který umožní výplatu zálohy ve výši 70 procent platby SAPS, oproti standardní úrovni 50 %. „Pokud Evropská komise nezmění míru (procento) tzv. finanční disciplíny, výplata záloh v navýšení na 70 % může být zahájena v obvyklém termínu na přelomu října a listopadu,“ upřesňuje mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Jakou částku získají zemědělci konkrétně, to se prozatím neví. Sazby přímých plateb SAPS pro letošní rok totiž budou stanoveny během následujících měsíců. Minulý rok v Česku dosahovaly výše 3514 korun na hektar (SAPS). Dále se stanovuje výše platby pro zemědělské postupy příznivé ke klimatu a životnímu prostředí a sazby pro mladé zemědělce.

Ludvík: Nárůst cen ovoce nenahradí výrazné výpadky v produkci.

V České republice se o výjimečné kompenzaci za sucho hovořilo již v srpnu. Ministerstvo zemědělství tehdy odhadlo, že by zemědělci mohli za letošní škody dostat z národních zdrojů 1,2 milionu korun, tedy podobně jako tomu bylo v roce 2015, kdy farmáře naposledy zasáhly problémy sucha.

Včera vláda schválila kompenzaci pro zemědělce a pěstitele ve výši 2 miliard korun, které budou vyčleněny ze státního rozpočtu. Ovocnáři a lesní školkaři obdrží 208 milionů korun jako náhradu za mrazem poničenou úrodu. Opatření mají zabránit tomu, aby zemědělci nemuseli kvůli zničené úrodě ukončovat své podnikání a mohli za rok opět zasít.

Krize obilí i ovoce

Nedostatek vláhy způsobil zejména pokles úrody obilovin, olejnin, cukrové řepy, máku i ovoce (zejména jablka, švestky, meruňky a broskve). Z červencových odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že sklizeň obilovin bude letos nižší o 13,2 procent a v případě řepky o necelých 12 % oproti loňskému nadprůměrnému roku. Úroda by měla dosáhnout 6,7 milionů tun obilí. Naopak v roce 2016 bylo na území České republiky sklizeno téměř 8,6 milionů tun obilovin.

Následky sucha navíc nepociťují farmáři celoplošně. Největší dopad absence vláhy v ČR napáchala na Jižní Moravě a částečně ve středních a jižních Čechách.

Podle předsedy Agrární komory Zdeňka Jandejska dosahuje sklizeň na Jižní Moravě 15 až 20 procent průměru předcházejících pěti let. Odhadl tak pro ČTK na konci srpna, kdy ještě na některých místech probíhaly žně.

Ze včerejších souhrnných údajů Státního zemědělského intervenčního fondu vyplývá, že v Jihomoravském kraji dosáhla sklizeň obilovin celkem 668 240,5 tun s výnosem 4,28 tun/ha, zatímco v předešlém roce to bylo přes 1,3 milionů tun s výnosem 6,90 tun za hektar.

Nepříznivé klimatické vlivy také zapříčinily vyšší ceny ovoce, zemědělcům to ale nemusí pomoci. Předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík totiž uvádí, že nárůst cen nenahradí výrazné výpadky v produkci.

I farmy v Evropě, například ve Francii, Španělsku nebo Itálii, očekávají nejhorší sklizeň za posledních 20 let. Dotknout by se to v těchto oblastech mělo nejen obilí, ale také vína, mandlí nebo oliv.

Boj se suchem

Agrární odborníci doporučují několik opatření, jak čelit dramatickým výkyvům teplot a změnám intenzity srážek. Zemědělci by podle nich měli nasazovat suchu odolné plodiny, např. čirok nebo proso, které lépe vzdorují suchému počasí.

Dalším způsobem, jak předcházet extrémům klimatu, může být šlechtění klíčových plodin na suchovzdornost a mrazuvzdornost nebo upřednostňování technologií, které šetří vodu a mohou maximálně využít vláhu, jaká se v daném místě vyskytuje.

Zemědělství prochází digitální revolucí. Více ˃˃˃˃

Kromě finanční kompenzace, která bude vyplácena prostřednictvím Rámcového programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství, chce česká vláda zemědělcům pomoci rovněž bojem proti suchu.

Po dvou letech vyjednávání schválili čeští ministři na konci letošního července první ucelenou Koncepci ochrany před následky sucha. Jejím cílem je zejména snížit zranitelnost území před nedostatkem vody a nepřízní sucha, a posílit preventivní opatření vůči změnám klimatu.

„Základní vizí Koncepce je zvýšení odolnosti České republiky vůči suchu a nedostatku vody, protože vodní zdroje jsou prakticky závislé výhradně na atmosférických srážkách a v přepočtu na jednoho obyvatele patří k nejnižším v Evropě,“ řekl ke koncepci ministr zemědělství Marian Jurečka.

„Dokument rozebírá vznik sucha, jeho rozsah a příčiny s uvedením dopadů na vodní zdroje, zejména v regionech, které trpí výskytem sucha nejčastěji, tedy na jižní Moravě, Rakovnicku, Žatecku a Královéhradecku,“ dodává Jurečka.

Velké farmy přispívají k negativním projevům sucha. Více ˃˃˃˃

Z analytické části koncepce rovněž vyplývá, že stávající zdroje vody jsou u nás zatím dostatečné, ale předpovědi o změnách klimatu napovídají, že se situace změní. Narůstá průměrná teplota vzduchu, chybí dostatek srážek v hlavním vegetačním období a častěji se vyskytují extrémy počasí jako právě sucho nebo povodně z přívalových srážek.

Z toho důvodu dochází k degradaci půdy a složky krajiny se stávají neúrodné, což ovlivňuje i zisky zemědělců.

„Půda je od nepaměti základem zemědělských činností, a cílem každého řádného hospodáře tak bylo a je vlastnosti půdy zlepšovat, investovat do její úrodnosti a předávat ji následujícím generacím v dobrém stavu,“ říká Jandejsek z Agrární komory.

Erozi půdy lze řešit rozumným hospodařením v krajině. Více ˃˃˃˃

Evropská komise v současné době přezkoumává existující nástroje pro řízení rizik v zemědělství, které se vztahují k nestabilitě cen, produkci a příjmům farmářů. O nich se diskutovalo i na neformálním zasedání ministrů zemědělství v Tallinu na počátku září.

Na něm se zástupci členských států dohodli, že je potřeba lépe připravit zemědělce na krizové události a zvýšit jejich konkurenceschopnost na otevřeném trhu. Podporují plány Komise na revizi současného systému EU pro řízení rizik, který by se měl stát flexibilnější a měl by rychleji reagovat na nenadálé krize.

S využitím EurActiv.com