Zraky celé Evropy se upírají k českému ústavnímu soudu, rozhodne v úterý

Budova Ústavního soudu; zdroj: Ústavní soud ČR.

Ústavní soud dnes projednával senátorskou stížnost na Lisabonskou smlouvu. Zamítnutí návrhu senátorů za ODS je nutnou podmínkou k dokončení ratifikace Lisabonu v Česku. Pak už bude záležet jen na rychlosti dojednání výjimky z listiny základních práv pro prezidenta Klause. Soudci pravděpodobně vynesou verdikt v úterý třetího listopadu.

Dnes v 10 hodin začalo jednání Ústavního soudu ČR. Po úvodní zprávě přednesené Pavlem Rychetským (a po odmítnutí námitky z podjatosti tohoto soudce) probíhalo dokazování. Odpoledne měli jednotliví účastníci řízení šanci obhájit svůj názor. Kromě navrhovatelů (zastupuje je právník Jaroslav Kuba) jsou jimi také prezident, vláda, Poslanecká sněmovna a Senát. Český odpůrce Lisabonu číslo jedna Václav Klaus do Brna nepřijel: zastupoval ho právník Aleš Pejchal a kancléř Jiří Weigel. Vládu reprezentoval Štefan Füle, Poslaneckou sněmovnu Miloslav Vlček (ČSSD) a Senát Přemysl Sobotka (ODS).

Argumenty jednotlivých aktérů sporu byly dopředu známy, a tak během projednávání stížnosti nedošlo v tomto směru k žádným velkým překvapením. Zatímco zástupce rebelujících senátorů Jiří Oberfalzer (ODS) opět varoval, že se Unie s přijetím Lisabonu přiblíží federálnímu státu a že dojde k nepřehledné novelizaci dvou starších smluv – Maastrichtské a Římské, jeho oponent, ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle, vyjádřil přesvědčení, že Lisabon je v souladu s českou ústavou. Předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský dnes před třetí odpoledne rozhodl, že jednání odročuje na příští úterý, tedy třetího listopadu.

Stížnost senátorů ODS se, jak už bylo naznačeno, netýká pouze Lisabonské smlouvy, ale také Maastrichtské a Římské smlouvy. Všechny vyjmenované dokumenty jsou podle ní v rozporu s českou ústavou, respektive se svrchovaností Česka, které je založeno na demokratických hodnotách. Senátorům také vadí, že tzv. irské záruky k Lisabonu nebyly schváleny v parlamentech všech členských zemí. Návrh senátorů nemá podle pozorovatelů mnoho nadějí na úspěch, i tak ovšem celá Evropa jeho projednávání sleduje s velkým napětím.

Výjimka bude

Pokud soudci smetou senátorský návrh se stolu, stojí, jak známo, v cestě ratifikaci reformní smlouvy v Česku už „jen“ prezident Václav Klaus. Poslední návrh švédského předsednictví na udělení výjimky z platnosti Listiny práv a svobod EU pro Česko (podobné polské a britské výjimce), kterou si Hrad stanovil jako podmínku pro podpis Lisabonu, je podle Klause uspokojující. O její konkrétní podobě sice zatím není jasno, ale je pravděpodobné, že by vstoupila v platnost s dalším rozšířením EU (EurActiv 26.10.2009).

Švédské předsednictví tedy ve snaze dokončit ratifikaci Lisabonu podalo Václavu Klausovi ruku ke smíru. Na oplátku chce ovšem záruky, že český prezident po splnění této podmínky nevymyslí další obstrukci.

„Na to, abychom udělali jakýkoli ústupek, musíme mít garance, že podepíše,“ řekla včera po jednání Rady pro vnější vztahy (GAERC) švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmström. „Potřebujeme vědět, že to, co děláme, nám k něčemu pomůže. A potřebujeme vědět, že podepíše,“ dodala (citovaná ČTK). Dokončení ratifikace Lisabonu bude také hlavním bodem jednání nadcházejícího summitu EU, který začíná ve čtvrtek v Bruselu.

Co na to Maďaři?

V souvislosti s výjimkou pro Klause se včera objevily pochyby o tom, jestli její schválení nezablokují Maďaři. Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs však podobnou možnost naznačil jen pokud by se výjimka pro Česko explicitně zmiňovala o tzv. Benešových dekretech.

„O Benešových dekretech nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty, pracujeme pro budoucnost,“ prohlásil Balázs.

Český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle však spekulace o odkazech na dekrety jasně odmítl: „V našem návrhu se nebudeme odvolávat na žádnou konkrétní část naší legislativy,“ řekl Füle (citovaný ČTK).