Zpráva o stavu energetické unie: co byste měli vědět

Maroš Šefčovič; zdroj: Evropská komise.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič dnes představil první zprávu o stavu energetické unie. Co se za uplynulých devět měsíců v evropské energetice událo a co přijde? EurActiv přináší základní přehled toho, co se chystá na příští rok.

Před devíti měsíci představil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič plán na vytvoření energetické unie. Dnes Komise poprvé vyhodnotila, jak si EU s tímto ambiciózním projektem stojí.

Velká část práce zůstává na papíře a Unie se bude muset pohnout v mnoha oblastech. Šefčovič dnes před polednem vysvětlil, na co se podle něj budou muset členské země i evropské instituce zaměřit v příštím roce.

PODÍVEJTE SE na návrhy k energetické unii, které už Evropská komise předložila v létě.

Právě rok 2016 se má stát podle Komise rokem, kdy se energetická unie skutečně zrodí. Soustředit se přitom chce na čtyři oblasti:

Plány pro rok 2016

„Zaprvé, Evropská unie by měla být nadále lídrem v přechodu k nízkouhlíkové ekonomice. Zadruhé, tento přechod by měl probíhat způsobem, který bude sociálně spravedlivý a zaměřený na spotřebitele. Zatřetí, geopolitické výzvy, kterým jsme čelili letos, jen tak nezmizí. V roce 2016 také položíme základy jasného systému pro řízení energetické unie, který přinese předvídatelnost a transparentnost, kterou investoři potřebují,“ shrnul dnes na tiskové konferenci Šefčovič.

Přechod k nízkouhlíkové ekonomice
Už za necelé dva týdny začne v Paříži konference OSN, na které má být přijata nová globální dohoda pro boj s klimatickými změnami. Více než 160 zemí během letoška představilo své plány na snižování emisí skleníkových plynů. Dohromady závazky pokrývají asi 90 % světových emisí. Evropská unie chce do roku 2030 snížit své emise o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Pařížskou konferencí ale světové úsilí o zpomalení globálního oteplování nekončí. Všechny země Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu by se tak podle Komise měly v příštích letech podílet na převedení pařížských plánů do reality.

Sociální spravedlnost a důraz na roli spotřebitelů
Snižování emisí by na evropské spotřebitele nemělo klást jen náklady. Komise se proto chce soustředit na to, aby byla klimaticko-energetická politika sociálně spravedlivá a aby z ní měli spotřebitelé výhody. Se zprávou o stavu energetické unie dnes Komise představila například také dokument zkoumající situaci spotřebitelů energie, který připravila česká eurokomisařka s odpovědností za spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová. Jak na trhu s elektřinou, tak na trhu s plynem je prý potřeba zlepšení.

Umožnit by to mělo hlavně nové uspořádání trhu s energií, ve kterém by měli hrát spotřebitelé výraznější roli. Zjednodušit by se měla například cesta ke změně dodavatele energie, lidé by ale také měli mít možnost sami energii vyrábět.

Energetická bezpečnost
Diverzifikace dodávek energie a správné fungování vnitřního evropského trhu s energií má zůstat mezi evropskými prioritami i v roce 2016. Stojí za tím hlavně napětí vyvolané ruskou agresí na Ukrajině. Evropu také silně ovlivňují ruské plány na ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu od roku 2019. Plánují se proto nové projekty, které mají přivádět ruský plyn do Evropy jinudy. Řada členských zemí se ale s obejitím Ukrajiny nechce smířit.

Svou roli hrají také klesající ceny ropy nebo nové příležitosti, které přináší dohoda o jaderném programu s Íránem bohatým na energetické suroviny.

Předvídatelnost a jistota
Kromě dekarbonizace a energetické bezpečnosti se má energetická unie soustředit na zvyšování energetické účinnosti, které s oběma snahami souvisí. Dlouhodobým cílem EU je dokončit vnitřní trh s energiemi. Vše má doplňovat důraz na výzkum, vývoj a konkurenceschopnost. Aby bylo možné všechny oblasti propojit, chce Komise vytvořit systém „governance“ neboli řízení energetické unie, který by umožnil sledovat vývoj v jednotlivých členských zemích i unii jako celku. Předvídatelnost a jasné údaje by měly sloužit k tomu, aby mohly energetické a průmyslové firmy i další hráči lépe plánovat své investice.

Systém řízení (governance)

Řada členských států včetně Česka si chce podržet suverénní kontrolu nad svým energetickým mixem, a tak se bránila tomu, aby dával systém governance Evropské komisi právo příliš zasahovat do národní energetických politik. Jednotlivé země by však měly začít vypracovávat klimaticko-energetické plány, které přinesou právě potřebnou přehlednost. Mají také zajistit, že EU splní své cíle pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie a pro zvýšení energetické účinnosti, které jsou pro členské země nezávazné.

Během letoška procestoval Šefčovič většinu zemí EU a představil jednotlivým vládám individuální fact sheety pro všechny členské státy. Zbytek zemí chce navštívit do konce roku. Cílem této „Energy Union tour“ bylo položit základy právě pro budoucí systém governance. Dokument vypracovaný pro Českou republiku lze najít pod tímto odkazem.

Klimaticko-energetické plány mají platit pro období let 2021 až 2030, připravené už by ale měly být v předstihu. Státy bych tak na nich měly pracovat už od roku 2017.

Chystané návrhy

Komise dnes také informovala o tom, jaké legislativní návrhy plánuje představit během následujícího roku. První balík návrhů má přijít v únoru 2016. Komise představí revizi nařízení pro zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Posílit chce také evropskou kontrolu nad plynovými kontrakty uzavíranými s dodavateli ze třetích zemí, které mají být v souladu s evropskými předpisy. Toto opatření míří především na smlouvy s Ruskem. Zároveň přijde Komise s novou strategií pro využívání zkapalněného zemního plynu (LNG) a strategií pro oblast vytápění a chlazení.

Jaké klimaticko-energetické cíle má EU pro rok 2030? PŘEHLED

V létě má pak následovat balíček pro snižování emisí v sektorech mimo systém obchodování s emisními povolenkami. Každá země má dostat svůj vlastní cíl pro redukci skleníkových plynů (tzv. Effort Sharing Decision), Komise má přijít i s návrhem pro snižování emisí z využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Počítá se také s novými cíli pro snižování emisí v dopravě a v sektoru budov. Chystají se tak nové verze směrnic o energetické náročnosti budov (EPBD) a o energetické účinnosti (EED).

Do podzimu má Komise připravit napjatě očekávaný návrh k novému uspořádání trhu s elektřinou a také směrnici pro obnovitelné zdroje energie a návrh na rozšíření pravomocí Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

„V roce 2016 se zaměřím na následující otázky: představím legislativu, která umožní našemu trhu s elektřinou lépe fungovat, která pomůže navýšit podíl obnovitelných zdrojů, snížit naši spotřebu energie a zajistit bezpečnost dodávek plynu. Díky tomu bude evropský energetický systém silnější a EU si nastaví podmínky pro přechod k nízkouhlíkové energetice,“ řekl dnes evropský komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete.

Eastring jako projekt společného zájmu

Komise dnes také předložila aktualizovaný seznam projektů společného zájmu (PCI), který zahrnuje plynárenskou a elektrárenskou infrastrukturu, jež má mít speciální význam pro naplňování evropských cílů. Zařazení na seznam může mít pro projekt řadu příznivých dopadů včetně rychlejšího posuzování a povolovacích řízení. Projekty mají také šanci získat financování z Nástroje pro propojení Evropy (CEF), takzvaného Junckerova balíčku nebo z evropských fondů.

Jak už EurActiv před časem informoval, na seznam byl zařazen i plánovaný plynovod Eastring, který chce vybudovat firma Eustream spoluvlastněná slovenským státem a firmou Energetický a průmyslový holding.

Jako projekt společného zájmu by Eastring mohl získat peníze z CEF na vypracování studie proveditelnosti. Poté by mohl hledat financování jako PPP projekt (Partnerství veřejného a soukromého sektoru). Jednou z možností je finanční podpora ze strany Evropské investiční banky nebo přímo ze zmíněného Junckerova balíčku.

Autor: Adéla Denková