Změny v investičním balíčku Komise – na úkor Nabucca

José Manuel Barroso; zdroj: Evropská komise.

Plán předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa čeká podle všeho ještě několik významných změn: pravděpodobně se sníží částka určená na plynovod Nabucco, naopak přilepší si některé členské státy včetně Česka. Financování Nabucca z veřejných prostředků nedávno odmítla německá kancléřka Merkel.

Pětimiliardový balíček Komise, o němž jsme vás informovali už včera (EurActiv 9.3.2009), počítá s investicemi do energetické infrastruktury, vysokorychlostních internetových přípojek pro venkovské oblasti a restrukturalizace unijního zemědělství. Podle neoficiálního dokumentu k němuž se dostal EurActiv (a jehož existenci mluvčí Komise vehementně popírá) dojde ještě v přerozdělovaní evropských peněz k několika změnám.

Ty se dotknou zejména prostředků vyhrazených na projekt Nabucco (podle původního návrhu 250 milionů eur), které nebyly určeny přímo na výstavbu plynovodu, ale měly posloužit jako bankovní záruky tak, aby společnosti, které se na něm budou podílet dostaly od bankovních ústavů výhodnější podmínky, než jsou obvyklé na trhu. Politická podpora projektu je v Unii stále nejistá – nedávno například Angela Merkel prohlásila, že se posatví proti jakýmkoliv veřejným investicím do tohoto plynovodu s tím, že soukromých prostředků je dostatek. To ale v období hospodářské krize a nejistých zdrojů zemního plynu, které by plynovod naplnily, dost možná neplatí.

Suma vyhrazená pro Nabucco se v nové verzi balíčku Komise smrskla na 200 milionů a to především ve prospěch některých členských států. Bulharsko, které nejhlasitěji vyjadřovalo nespokojenost s původním návrhem Komise, dostane (spolu s Řeckem) ne 20 ale nově 40 milionů eur na výstavbu plynovodu Haskovo-Komotini. Zkrátka nepřijde ani Česko – původních 25 milionů eur na nové zásobníky plynu podle nové verze návrhu „nabobtná“ o 10 milionů eur (celkem se tedy v přepočtu bude výsledná částka blížit 1 miliardě korun).

Komise hodlá také více podpořit budování nové infrastruktury, která umožní, aby v případě další krize mohl plyn proudit také opačným směrem, než je za normálního stavu obvyklé (12 evropských zemí na tyto projekty obdrží 75 místo původních 20 milionů eur). Zkrátka nepřijde ani například Francie, která může očekávat o 50 milionů eur více na propojení se Španělskem a Afrikou a o 100 milionů víc na plynovod do Belgie. Za podpory Komise by mělo dojít k vybudování nových plynovodů mezi Slovenskem a Polskem, Maďarskem a Chorvatskem, Bulharskem a Rumunskem nebo Itálií a Alžírskem.

Jen na mezistátním propojení sítí je nová verze návrhu Komise k členským státům štědřejší o 335 milionů eur. Na to naopak doplatí kromě Nabucca také projekty CCS, jejichž rozpočty budou seškrtány o 100 milionů eur (z 1,25 mld. na 1,15 mld.). V součtu se energetické projekty v celé Unii dočkají ne původní 3,5 miliardy eur ale 3,75 miliardy. Dodatečné prostředky hodlá Komise vzít z peněz, s nimiž původní verze návrhu počítala na restrukturalizaci zemědělství. Na to má jít už jen 250 milionů eur.

Mluvčí Komise uvedená čísla nechtěl komentovat s tím, že jsou stále předmětem jednání, nicméně jeden z českých diplomatů EurActivu potvrdil jejich správnost. Podle něj se vedou v současné době rozhovory právě o této verzi návrhu Komise. O investičním balíčku Komise se bude dále jednat na setkání Rady pro všeobecné záležitosti 16. a 17. března a 19. nebo 20. března ho bude schvalovat bruselský summit. Poslední překážku pro něj mohou představovat v dubnu poslanci Evropského parlamentu.