Změny klimatu hrozí obrovskou migrační vlnou, varuje šéf francouzské diplomacie

Laurent Fabius; zdroj: Úřad vlády ČR; autor: M. Trnková

Svět se snaží udržet zvyšování průměrné teploty na Zemi pod 2 stupni Celsia. Pokud se to nepodaří, čekají planetu extrémní klimatické jevy, které mohou vyvolat migraci stovek milionů lidí, varoval dnes v Praze francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který letos předsedá světovým klimatickým jednáním.

Jestli se lidstvu nepodaří zmírnit začínající klimatické změny, čekají svět migrační vlny, se kterými nepůjde současnou krizi ve Středomoří srovnávat.

Během své návštěvy v Praze to uvedl francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius, který bude v prosinci předsedat celosvětové klimatické konferenci v Paříži. Během ní má být podepsána nová globální dohoda o snižování skleníkových plynů.

Cílem dohody bude zastavit zvyšování průměrné teploty Země na 2 stupních Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím.

Pokud průměrná globální teplota stoupne víc, bude se lidstvo potýkat s mnohem extrémnějšími proměnami klimatu a počasí, kdy mohou být některé části světadílů zasaženy suchem, a jiné se naopak ocitnou pod hladinou oceánu.

„Vidíme, jaké problémy dnes vyvolává několik stovek tisíc uprchlíků. Pokud by docházelo k těmto klimatickým jevům, mohli bychom mluvit o stovkách milionů,“ varoval Fabius ve svém dnešním projevu na každoroční poradě českých velvyslanců, které se zúčastnil jako host.

Konec debat

Pařížská konference přezdívaná COP21 (formálně se bude jednat o 21. zasedání smluvních stran – Conference of the Parties – Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu) vzbuzuje očekávání.

Poslední vrcholná schůzka, na které měla vzniknout globální klimatická dohoda, totiž v roce 2009 v Kodani skončila neúspěchem.

Tentokrát je všechno jinak, tvrdí Francouzi, kteří budou letošnímu setkání předsedat. „Na kodaňské konferenci jsme debatovali o tom, jestli vůbec nějaké klimatické změny probíhají, a této otázce byla věnována polovina celého jednání,“ zavzpomínal Fabius.

„Dnes již všichni uznávají, že ten fenomén je skutečný,“ prohlásil. ´

Jdeme na to jinak

Zároveň se změnil přístup k „úkolování“ jednotlivých zemí, které by se měly na snižování skleníkových plynů – a s ním zmírňování klimatických změn – podílet.

Aby se předešlo zdlouhavým dohadům během finální konference, chce mít vyjednávací tým principy dohody připravené co nejdříve.

Jednotlivé státy tak mají před konferencí přijít s dobrovolnými závazky ke snižování emisí, které budou plnit po roce 2020.  Společný rámec má zajistit, že národní cíle budou vzájemně porovnatelné a že bude OSN moci sledovat jejich naplňování.

Zatím však není jasné, jakou právní podobu bude klimatická dohoda mít. Řada zemí navíc ještě nedodala své národní závazky, ačkoliv ideálně je měly vlády oznámit už na jaře. Zatím se přihlásilo šest desítek zemí, na dohodě se jich ale budou podílet téměř dvě stovky.

„Je nutné, aby se shodlo 196 zemí, které jsou dnes zastoupeny v OSN, a to je nesmírně obtížné,“ přiznal dnes Fabius.

„Některé země zatím byly velmi neochotné, aby změnily svou pozici. Mluvíme například o Číně nebo některých latinskoamerických zemích. Evropská unie je naopak lídrem v boji s klimatickými změnami,“ řekl.

EU se jako celek zavázala, že své emise CO2 sníží do roku 2030 o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Autor: Adéla Denková