Žlutá karta vysílání pracovníků v EU: Komise odpoví do poloviny července

vysílání pracovníků

© Shutterstock.com / Microgen

Třetina národních parlamentů v EU vystavila v polovině května návrhu směrnice o vysílání pracovníků v EU tzv. žlutou kartu. Evropská komise, která se musí ke stanovisku legislativců vyjádřit, to má v plánu udělat ještě před tím, než se instituce EU uzavřou kvůli letním prázdninám. Podle evropské komisařky pro zaměstnanost a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenové je vůle to stihnout ještě v první polovině července.

„Nyní žlutou kartu, kterou jsme dostali od parlamentů, analyzujeme a poté se rozhodneme, co se stávajícím návrhem uděláme,“ uvedla komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenové. Její tým má ambice to zvládnout ještě před tím, než v unijních institucích začnou letní prázdniny. „Byla bych ráda, kdybychom se rozhodli ještě před polovinou července, nebo na jeho konci,“ řekla na dnešní tiskové konferenci po skončení první části Rady ministrů pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), která probíhá v Lucemburku.

Rozhovor k tématu s ředitelkou CEBRE Alenou Mastantuono si můžete přečíst ZDE.

Tzv. žlutou kartu, tedy mechanismus, který do unijního práva zavedla Lisabonská smlouva, dostal od třetiny národních parlamentů nový návrh směrnice o vysílání pracovníků v EU. Evropská komise jej předložila letos v březnu.

Nová pravidla mají podle ní zajistit, že firmy budou pracovníkům, kteří jsou dočasně vysláni za prací do jiných členských států, vyplácet stejnou odměnu, jakou dostávají místní pracovníci. V současné době je takový princip závazný jen pro vysílání pracovníků ve stavebním sektoru nebo v sektoru, který si určí členský stát sám.

Kartu legislativci Komisi udělili kvůli tomu, že návrh podle nich porušuje princip subsidiarity. Ten zaručuje, že rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech probíhá na nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům. „Argumenty nyní zkoumáme,“ uvedla také Thyssenová.

Komise se musí ke žluté kartě vyjádřit a musí rovněž vysvětlit, proč návrh ponechá v legislativním procesu, nebo jej stáhne či pozmění.

Správný směr?

Nizozemské předsednictví dnes také informovalo novináře o tom, že na Radě EPSCO představilo dokument, který měl ministrům poskytnout představu, kam se podařilo v jednáních o návrhu kontroverzní směrnice posunout.

„Dokument lze považovat za relativně objektivní shrnutí dosavadního vývoje, nicméně některé formulace mohou vyvolávat dojem, že i přes zásadně rozdílné postoje dvou skupin členských států proběhlo důkladné projednání legislativního návrhu. Dosavadní projednávání textu však spíše odhalilo řadu nejasností, které dosud nebyly vysvětleny,“ uvedla náměstkyně ministryně práce Iva Merhautová, která se dnešního lucemburského jednání zúčastnila.

Návrh z dílny Evropské komise krátce po svém zveřejnění vyvolal v některých členských státech silné emoce. S jeho obsahem nesouhlasí ani česká vláda, která své výtky zopakovala i na dnešním jednání, kde upozornila především na politický rozměr spuštěné procedury žluté karty.

„Česká republika se domnívá, že vzkaz národních parlamentů nemalé části členských zemí s různou úrovní hospodářského rozvoje i s ním spojenou hladinou mezd, jasně dokumentuje, že předložený návrh směrnice není správným krokem k odstranění současných problémů při pohybu služeb a vysílání pracovníků na vnitřním trhu,“ řekla redakci Merhautová, která je přesvědčená, že návrh naopak naruší probíhající ekonomickou a sociální konvergenci mezi členskými státy.

Rozdělení na západ a východ

Návrh směrnice o vysílání pracovníků kromě české vlády v minulosti rázně odmítl například i byznys. Podle českých podnikatelů je dostačující stávající legislativa, tj. směrnice z roku 1996, kterou není potřeba novelizovat.

Podnikatelé opakovaně upozorňují na to, že případné zavedené nových pravidel přinese zvýšené náklady a právní nejistotu firmám, které vysílají své pracovníky za zakázkami do zahraničí. Ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU Alena Mastantuono je přesvědčena, že navrhovaná revize ohrožuje stávající kompromis mezi podporou volného pohybu služeb a přiměřenou ochranou pracovníků vyslaných v rámci přeshraničního poskytování služeb.

„Opatření vnímám jako protekcionistické, které rozdělí Evropu na východní a západní. A v konečném důsledku důvěra obou celků stejně jako důvěra ve vnitřní trh bude oslabena,“ řekla redakci.

Obavy z rozdělení Evropy na západ a východ v minulosti zdůrazňovali i někteří čeští europoslanci. „Mohlo by se jednat o největší krizi EU,“ myslí si Martina Dlabajová (ALDE). Její slova potvrzují i někteří úředníci z blízkosti unijních institucí, kteří předpokládají, že téma bude v příštích měsících při diskusích v Bruselu silně rezonovat.

„Jsem proti návrhu, protože si myslím, že pro firmy z ekonomicky méně vyspělých zemí může znamenat velké až likvidační problémy,“ uvádí pak jako další z důvodů, proč s novým návrhem směrnice nesouhlasí, Dlabajová.

Její kolegyně Michaela Šojdrová (EPP) zase kritizuje to, že Evropská komise přišla s návrhem v době, kdy některé státy ještě nedokončily zavádění implementační směrnice z roku 2014 (lhůta vyprší 18. června 2016). „ Po doběhnutí implementace chceme nejprve vidět výsledky a až pak se můžeme bavit o možných změnách,“ řekla EurActivu.