Zlepšit evropské zákony pomáhá síť regionálních center. V Česku o ně není zájem

© Pixabay

Výbor regionů spouští druhou generaci „regionálních hubů“, které mají Unii pomoct lépe reflektovat zkušenosti lokálních a regionálních aktérů při přípravě legislativy. České hráče byste v seznamu hledali marně.

Evropská unie dlouhodobě bojuje s problémem příliš velké „vzdálenosti“ od obyvatel svých členských zemí – Unie je pro ně často něco neznámého nebo nesrozumitelného. Rozhoduje se „tam nahoře“ a hlasy těch co se nachází „tam dole“ nejsou slyšet.

Jak však upozorňuje Výbor regionů, poradní orgán EU, právě regionální a lokální orgány a aktéři jsou ti, kdo unijní legislativu nakonec v praxi implementují. Jejich zkušenosti a připomínky tedy mají velkou cenu při zdokonalování celého procesu. Problémem nicméně je, že kanály zpětné komunikace jsou velmi omezené.

Výbor regionů: Jedna z cest, jak být v EU slyšet

České zájmy v EU nereprezentují jen vláda nebo europoslanci, také zástupci regionů mají možnost do jisté míry ovlivnit podobu evropské legislativy. Starostové nebo primátoři mají šanci podělit se o svůj pohled v tzv. Evropském výboru regionů.

Zlepšit tento stav má platforma RegHub, síť regionálních „styčných bodů“, jejichž cílem je pomocí konzultací zapojit klíčové lokální a regionální subjekty napříč členskými zeměmi Unie a nashromáždit jejich zkušenosti s politikami EU v praxi. Ideálním výsledkem by pak byla smysluplnější legislativa, větší propojení všech úrovní a „přiblížení“ EU lidem. Pilotní fáze projektu začala v roce 2018 a letos nastal čas posunout ho dále.

Přichází druhá generace

Na začátku letošního března spustil Výbor regionů novou generaci „regionálních hubů“ RegHub 2.0, což má projekt dostat na vyšší a oficiální úroveň.

„Kontaktní body pod RegHub se ukázaly jako jedinečně efektivní při překonávání konzultační propasti mezi Bruselem a našimi regiony,“ nechal se slyšet předseda Výboru regionů Apostolos Tzitzikostas s tím, že zpětná vazba od těch, kteří každý den zažívají dopady politik EU, je pro Evropskou komisi velmi cenná.

„Díky našim kontaktním místům bude mít Komise například možnost doplnit své hodnocení směrnic o přeshraniční zdravotní péči o zkušenosti pracovníků regionálních nemocnic z východního Slovinska nebo Alenteja (portugalský region, pozn. red.),“ dodal Tzitzikostas.

Spolupráce napříč hranicemi může oživit odlehlé regiony, v jejím rozvoji ale stojí právní i finanční překážky

Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.

Jeden z irských členů Výboru regionů Michael Murphy při představování další fáze projektu připomněl, že „lepší regulace“ („better regulation“) a „tvorba politiky založená na důkazech“ („evidence-based policymaking“) by neměly být jen fráze z „bruselské bubliny“. „Měly by být v samotném srdci unijních pravidel a brát v potaz zkušenosti našich měst a regionů,“ doplnil člen evropských lidovců.

Jeho německý kolega z výboru i z evropské partaje EPP Mark Speich se nechal slyšet, že „konzultace sítě RegHub poskytují občanům a společnostem, zejména malým a středním podnikům a veřejným službám, příležitost vnést své zkušenosti do implementace právních předpisů EU“. „To zároveň znamená, že síť posiluje hlas občanů a ekonomických aktérů na evropské úrovni,“ řekl jeden z představitelů Severního Porýní-Vestfálska, regionu zapojeného do RegHub 2.0.

Na oficiálnosti získal RegHub především svým zapojením do platformy Evropské komise nazvané Fit for Future, kde figuruje jako jedna z podskupin. Tato platforma odborníků má napomáhat Evropské komisi zjednodušovat unijní právní předpisy a odstraňovat nadbytečné náklady.

„Regionální a lokální orgány budou hrát (v platformě) klíčovou roli, mají totiž nejlepší přehled o přímých dopadech legislativy. Jejich zkušenosti budou obzvláště důležité při plánování infrastruktury pro 21. století.  To se může v praxi velmi hodit, zatímco se snažíme nastartovat evropskou ekonomiku investicemi do zelené, digitální, ale i zdravotnické infrastruktury,“ prohlásil slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který má za úkol pracovat na zefektivnění legislativy EU.

Český nezájem

Počet „regionálních hubů“ se ve druhé generaci projektu zvýšil přibližně o třetinu. V současné době má RegHub 46 členů, 10 pozorovatelů a jeden „přidružený orgán“. Mezi členy patří například severoitalský region Emilia-Romagna, bulharská obština (jednotka územní samosprávy) Popovo, finský subregion Nivala nebo francouzský ostrov Korsika.

Ani v blízkém sousedství České republiky není o tyto „styčné body“ nouze. Na Slovensku sem patří Košický kraj, v Maďarsku župa Borsod-Abaúj-Zemplén a v Polsku je center hned několik. Žádné české regiony, města, obce nebo jiné „celky“ se nicméně do sítě nezapojují. V první generaci projektu byli Češi společně se Slováky a Poláky součástí „slezského hubu“, v novém seznamu ale nikdo z Česka nefiguruje.

Podle informací z okolí české delegace ve Výboru regionů se zdá, že české regiony nevidí v projektu dostatečně velkou přidanou hodnotu, případně nemají v současné pandemické situace kapacitu na to řešit cokoliv jiného.

Nutno ovšem podotknout, že v České republice už existují centra, která s tématem Evropské unie souvisí. Jejich charakter je však poněkud jiný. Regionální Eurocentra provozované Úřadem vlády a ministerstvem pro místní rozvoj poskytují Čechům informační servis o aktuálním dění v EU. Stejnou úlohu mají i infocentra Europe Direct, tuto síť však na rozdíl od Eurocenter koordinuje a spolufinancuje Evropská komise.

Video: České regiony chtějí být v EU více slyšet, vláda má na to jim to ulehčit

České kraje, města a obce mají řadu nápadů, jak posílit svůj hlas na evropské úrovni. Národní úroveň by jim v tom mohla pomoct, podle zástupců regionů je to totiž i v jejím zájmu. Sledujte záznam z debaty serveru EURACTIV.cz.