Země střední Evropy láká obchod s Asií. Sobotka vyráží do Číny

Šanghaj; zdroj: Shutterstock; autor: chungking

Zítra začíná státní návštěva premiéra Sobotky v Číně. Česko se zapojí do iniciativy Nové hedvábné stezky, která má posílit vazby mezi asijskou velmocí a Evropou. Pro Česko a další země střední Evropy jsou obchodně zajímavé i další státy regionu. Na Asii se zaměřují také obchodní strategie EU a Spojených států. Aktivita Číny pak například nutí k akci i Japonsko.

Premiér Bohuslav Sobotka zítra zahajuje státní návštěvu Číny, během které má podepsat dohodu o zapojení Česka do iniciativy „Jedna cesta, jeden pás“ nazývané také jako „Nová hedvábná stezka“.

Jejím cílem je pozemské a námořní propojení Číny s Evropou, a to jak prostřednictvím fyzické infrastruktury, tak posílením obchodních vazeb. Čína se kvůli tomu soustředí mimo jiné na investice ve střední Evropě.  

Spolupráce ve formátu 16 zemí střední Evropy + Čína někdy dělá v Bruselu vrásky.

Premiéra doprovází také mise Hospodářské komory, které se účastní podniky zaměřené na výrobu radarů, dodavatelé investičních celků v oblasti chemie, zpracování ropy nebo strojírenství a také firmy z oblasti lázeňství, pivovarnictví nebo zdravotnictví.

„Čínská ekonomika prochází obrovskými strukturálními změnami. Poprvé se stává jejím největším sektorem nikoliv průmysl, ale sektor služeb. To například ukazuje, že i v Číně už je zformována střední třída, která je již dostatečně movitá, aby mohla cestovat do zahraničí. Čili je zde prostor pro lázeňství, turistiku, to pak také otvírá prostor třeba pro potravinářský průmysl,“ řekl k tomu novinářům prezident komory Vladimír Dlouhý.

Střední Evropa a Čína

Obchodní a investiční vztahy s Čínou Česká republika dlouhodobě rozvíjí i v rámci iniciativy 16+1, která staví na spolupráci asijské velmoci a šestnácti zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

To je někdy s určitou mírou obavy vnímáno v Bruselu, zaznělo na Pražské bezpečnostní konferenci, kterou nedávno pořádalo Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd UK.

„Existují některé formáty, kvůli kterým může být těžké udržet evropskou jednotu tváří v tvář Číně. To se týká právě formátu 16+1. Lze snadno porozumět tomu, proč se země střední a východní Evropy na této iniciativě podílejí, ale pokud jde o jednotu EU, vytváří to určité obtíže,“ řekl na konferenci vedoucí referátu Asie z Friedrich-Ebert-Stiftung v Berlíně Jürgen Stetten.

Nic proti EU

Podle profesorky Jing Menové z univerzity College of Europe může být problém i v tom, že některé země zapojené do této spolupráce nejsou členy EU.

„Pokud v Bruselu hovoříte o iniciativě 16+1, je to poměrně citlivé téma. Některým lidem se totiž nezamlouvá myšlenka, že se na ní podílejí nečlenské státy EU,“ uvedla odbornice na vztahy Evropské unie a Číny během konference.

Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek na to namítá, že se země zapojené do spolupráce 16+1 snaží zástupce EU ujistit o tom, že iniciativa není zaměřená na podrývání společné unijní pozice.

„Jsme schopni držet principy evropské politiky a i v této komunikaci jsme členy EU a součástí její společné zahraniční a bezpečnostní politiky. I do budoucna se v jednáních budeme snažit mít zástupce EU po svém boku,“ řekl ministr.

„Nemáme ani vůli vytvářet z podobného typu sdružení nějakou instituci,“ dodal.

Soupeření Japonska s Čínou

Samotná myšlenka Nové hedvábné stezky pak naopak může vzbuzovat obavu některých asijských zemí, jako je například Japonsko, které s Čínou soupeří o regionální hegemonii.

To je poměrně nová situace, protože v minulosti byl vztah obou zemí nastaven tak, že jedna z nich byla regionálním lídrem, kterého druhý stát do jisté míry následoval. Nyní poprvé o dominantní pozici usilují obě, vysvětlil na konferenci zástupce ředitele Ústavu Dálného Východu Filozofické fakulty UK Jan Sýkora.

Japonsko může v TPP hledat protiváhu vůči hegemonii Číny.

To Japonsko vedlo v reakci na Jednu cestu, jeden pás k přistoupení k Transatlantickému partnerství (TTP), které před časem uzavřelo 12 zemí z oblasti kolem Tichého oceánu. TPP v současné době tvoří největší zónu volného obchodu na světě, do které jsou zapojeny i Spojené státy americké.

„Japonsko s přistoupením k této dohodě dlouhou dobu váhalo. Minimálně z krátkodobého hlediska za připojení zaplatí poměrně velkou cenu,“ řekl Sýkora.

„Právě iniciativa v rámci TPP je však do jisté míry snahou najít určitou protiváhu vůči hegemonii Číny a její expanzi na Západ,“ dodal.

Do Pacifiku

Zemím TPP věnuje svou pozornost i Evropská unie. Z pohledu obchodních příležitostí se totiž jedná o zajímavou oblast, která vykazuje významný ekonomický růst. Proto se na pronikání do tohoto regionu zaměřuje i nová obchodní strategie, kterou Evropská komise představila v říjnu.

Právě Japonsko je z hlediska obchodních vztahů zajímavé i pro země střední Evropy. Na začátku listopadu se ministři zahraničních věcí Visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) sešli se svým japonským protějškem Fumio Kišidou.

„Shodli jsme se na vytvoření stálé pracovní skupiny mezi Japonskem a V4 pro oblast investic a obchodu,“ zdůraznil po jednání ministr Zaorálek.

Ministři ze zemí Visegrádu měli v listopadu také schůzku se zástupci Jižní Koreje, která se zaměřila na posílení spolupráce v ekonomických otázkách, vědě a kultuře.

„Spolupráce s Korejskou republikou je dynamická a rozvíjí se velmi úspěšně. Domluvili jsme se i na harmonogramu dalších setkání na různých úrovních,“ řekl k tomu Zaorálek.

Článek vznikl u příležitosti 11. Pražské bezpečnostní konference, kterou pořádalo Středisko bezpečnostní politiky FSV UK v Praze s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Autor: Adéla Denková