Země G7 jednají v Haagu o dalším postupu vůči Moskvě

zdroj: Shutterstock; autor: spirit of america

Zástupci G7, tedy Spojených států, Velké Británie, Německa, Francie, Itálie, Kanady a Japonska, se dnes (24. března) sjeli do Haagu. U příležitosti světového summitu o jaderné bezpečnosti má skupina jednat o dalším postupu vůči Rusku. To by mohlo zahrnovat mimo jiné rozšíření sankcí vůči Moskvě, zrušení červnového summit skupiny G8 v Soči či vyloučení Ruska z G8.

Dnes (24. března) se zástupci zemí G7, tedy nejvyspělejších států světa, sešli na summitu v Haagu. Koná se tam světový summit jaderné bezpečnosti. Skupina nejvyspělejších zemí chce ovšem speciálně jednat také o dalším postupu vůči Rusku a případném rozšíření stávajících sankcí.

Přístup západních států je prozatím k uvalení ekonomických sankcí vůči Rusku rezervovaný. Evropská unie uvalila sankce vůči 21 krymským a ruským představitelům, kterým přestala vydávat víza a zmrazila evropské účty. Minulý týden tento seznam doplnila o dalších 12 osob. Stejně se zachovaly i Spojené státy, které původních 11 jmen rozšířily o dalších 20. Ekonomické sankce však zatím zůstávají stranou.

Jedním z důvodů je fakt, že Evropská unie přijímá jednu třetinu ropy a plynu právě z Ruska. Pokud by došlo k uvalení hospodářských sankcí vůči této zemi, mohlo by dojít i ke zhoršení ekonomické situace členských států EU. To by to pak přispělo k poklesu světové ekonomiky.

Někteří politici vyjádřili dokonce obavy v souvislosti s ruským hospodářstvím. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho není ruská ekonomika diverzifikovaná a případné hospodářské sankce by ji výrazně zasáhly. Proto by se západní země měly snažit takovému scénáři vyhnout.

Bez konkrétních řešení

Evropští diplomaté tvrdí, že je velmi nepravděpodobné, že by bylo na summitu přijato rozhodnutí o konkrétní podobě sankcí. Prezident Barack Obama je však podle Bílého domu připraven zahájit další sérii opatření proti klíčovým sektorům ruské ekonomiky, pokud bude Rusko postupovat dále na sever a východ Ukrajiny.

Zástupci G7 se také budou zabývat plánovaným červnovým summitem v Soči, kde by měla Moskva převzít předsednictví skupiny G8, kterou doplňuje právě Rusko. Začátkem března byly přípravy na summit přerušeny a některé země jsou zřejmě připraveny zakročit rázněji. Podle agentury Reuters Velká Británie dokonce varovala Rusko před vyloučením z G8.

Podněstří následuje Krym

O připojení k Rusku údajně požádalo i Podněstří. Podle ruského tisku tak učinil Michail Burla, předseda podněsterského parlamentu. Ten prý zaslal do Ruska dopis, ve kterém vyzval Moskvu k začlenění Podněstří do Ruské federace.

Burla se odkázal na referendum z roku 2006, podle kterého se 97,2 % obyvatel Podněstří vyslovilo pro připojení. Podněsterský parlament v prvním čtení dokonce schválil ústavní zákon, na základě kterého zde mají platit ruské zákony.

Podněstří vyhlásilo nezávislost na Moldavsku v roce 1990. Ta však nebyla uznána žádným členským státem OSN. Je tedy oficiálně součástí Moldavska, situace se ale považuje za jeden z tzv. „zamrzlých“ konfliktů. Okolo 30 % populace Podněstří jsou etničtí Rusové a více než polovina populace je rusky mluvící. 

V regionu se nachází 440 členů ruských mírových jednotek a dalších vojáků. Podle vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě Philipa Breedlova mají Rusové pro případné obsazení Podněstří dostatečné kapacity.    

Autor: Denisa Nováková/EurActiv.com/ČTK