Zdraví: Agenda se netýká jen koronaviru, prioritou je i boj s rakovinou

© Pixabay

Agenda zdraví bude v centru pozornosti i v druhé polovině roku, a to nejen v souvislosti s pandemií covid-19. Komise má na konci roku v plánu představit Evropský plán boje proti rakovině a odhalit dlouho očekávanou farmaceutickou strategii.

Přestože koronavirová krize v minulých měsících upozadila ostatní iniciativy, boj proti rakovině zůstává v oblasti veřejného zdraví vlajkovou lodí Evropské komise. Ta brzy představí plán, jehož cílem bude zkoordinovat a podpořit snahy členských států v této oblasti.

Ke společnému úsilí EU má přispět i nový, v červnu ustavený výbor Evropského parlamentu pro boj s rakovinou (BECA). Ten se skládá z 33 europoslanců a má roční mandát. Jeho hlavním cílem je přijít s opatřeními, která by mohla pomoci v oblasti prevence rakoviny. Výbor bude také zvažovat, jak by Unie mohla efektivně podpořit výzkum léčby rakoviny.

Otázkou zůstává, jestli se podaří ambice Komise naplnit i s nižším rozpočtem. Komise v návrhu příštího sedmiletého rozpočtu počítala s novým programem EU4Health s rozpočtem 9,4 miliardy eur. Po červencovém summitu Evropské rady se ale objem financí dostupných pro program smrskl na 1,7 miliardy eur.

Evropský boj s rakovinou vsadí na umělou inteligenci či lepší výměnu informací

Evropská komise má v rámci Evropského plánu pro boj proti rakovině v plánu navrhnout opatření pro všechny fáze choroby: prevence, diagnostika, léčba i následná péče, píší Anastasiia Bondarová a Denisa Fančová z České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace.

Výroba léčiv v Evropě

Další z prioritních iniciativ Komise pod vedení Ursuly von der Leyenové je farmaceutická strategie, kterou má na starost eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová.

Kyperská komisařka měla původně přijít s návrhem souboru opatření, která by vyřešila otázky, jako je nerovný přístup k léčivům a jejich vysoké ceny. Koronavirová krize však odhalila další palčivý problém evropských zdravotních systémů, a to přílišnou závislost na asijském trhu, která v době pandemie vyústila v nedostatek některých léčiv.

Závislosti na trzích neunijních zemí lze vyřešit několika způsoby. Kyriakidesové tak přibyl klíčový úkol rozhodnout, zda se Unie přikloní k variantě vytvoření zásob strategických léčiv nebo půjde cestou diverzifikace dodavatelů. Ve hře je také přesunutí výroby farmaceutik do Evropy.

Zatímco vlády členských zemí Unie volají spíše po přesunutí výroby zpět do Evropy, průmysl by šel raději cestou navýšení kapacity existující výrobní infrastruktury.

Zvýšení výroby klíčových zdravotnických materiálů a potřeb, například roušek, je také jednou z priorit německého předsednictví. Europoslance ze zdravotního výboru EP (ENVI) o tom ujistil německý ministr Jens Spahn.

Ministři zdravotnictví požadují, aby byla EU méně závislá na dovozu léků z Číny

Země EU musí snížit svou závislost na dovozu léků zejména z asijských států a zajistit, aby jich měly v případě dalších pandemií dostatek. Během dnešní videokonference se na tom shodli unijní ministři zdravotnictví, podle nichž by EU měla v následujících měsících připravit společnou strategii týkající se léčiv.

Digitalizace

Tím to ale nekončí. Další cílem předsednictví pod vedením kancléřky Angely Merkelové je digitalizace evropských zdravotních dat. Podle Spahna je digitalizace příležitostí nejen v boji s koronavirem, ale může být užitečná i co se týče dalších oblastí zdravotní péče.

Potřebu digitalizace více než jindy připomněla právě pandemie, během které se stalo sdílení informací klíčovým nástrojem pro vylepšení odhalování potenciálních případů nákazy, trasování a péče o pacienty. Plán pokoronavirové obnovy s tím počítá. Nicméně klíčovou výzvou zůstává najít balanc mezi potřebami uživatelů a aktérů, jako jsou poskytovatelé zdravotní péče, vědci, soukromé společnosti či zákonodárci, a ochranou dat občanů. O vhodné podobě sytému Komise v současné době jedná s členskými zeměmi a stakeholdery.

Právní rámec pro zpracování zdravotních dat, i to přeshraniční, sice poskytlo nařízení GDPR, zdravotní agenda však zůstává v rukou členských států, a existuje tak mnoho odlišných národních pravidel, kvůli čemuž je přeshraniční sdílení dat v rámci EU složitější.

Zaměřte se na zdravotnictví, digitalizaci a čisté zdroje. Komise poradila Česku, jak vyváznout z krize

Evropská komise každý rok doporučuje členským státům, jak by měly reformovat své hospodářské politiky. Letošní doporučení jsou zaměřená na obnovu evropských ekonomik, které zasáhla koronavirová krize. Jaká doporučení udělila Komise Česku?

Covid-19: vakcína a boj proti dezinformacím

Co se týče koronaviru, v centru pozornosti zůstává vakcína proti covid-19, a to jak její výroba, tak boj proti dezinformacím s ní spojenými, které by mohly lidi odradit od očkování.

Komise přijala Evropskou strategii pro očkovací látky proti covid-19 v červnu, jejím cílem je do roku a půl zajistit kvalitní, bezpečnou, účinnou a cenově dostupnou vakcínu. Unijní exekutiva tak po dohodě členskými státy uzavírá smlouvy s výrobci vakcín o přednostních objednávkách, které by měly unijním zemím zajistit právo na koupi konktérního počtu vakcín za určitou cenu.

Podle Hanse Klugeho, ředitele evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO), by se nemělo zapomínat ani na očkování proti chřipce. Chřipková sezóna, která může dále zatížit zdravotní systémy, se blíží. Kluge proto upozornil, že kampaň za očkování proti covid-19 musí jít ruku v ruce s kampaní za očkování proti chřipce a musí ji doprovázet důkladný monitoring chřipkové sezóny.

Komise zajistila 300 milionů dávek vakcíny proti koronaviru od britské firmy

Evropská komise zajistila pro budoucí využití v zemích Evropské unie dalších 300 milionů dávek jedné z vyvíjených vakcín. Brusel předběžně počítá s nákupem 800 milionů dávek, které budou moci využívat kromě zemí EU také obyvatelé chudších zemí.

Dále v hledáčku 

Nedořešenou záležitostí, ke které se musí Komise vrátit, je hodnocení zdravotnických technologií (HTA). Pandemie totiž odsunula kontroverzní legislativu na vedlejší kolej.

Legislativa má členským zemím EU pomoci rozhodnout, jaké zdravotnické technologie by měly být na vnitrostátní úrovni hrazeny. Návrh se však zasekl v Radě a z legislativy upravující hodnocení nových zdravotnických technologií a jejich přidané terapeutické či inovativní hodnoty se stalo ožehavé téma.

Komise navíc na konci srpna zaregistrovala občanskou iniciativu s názvem „Právo na léčbu“, která Unii vyzývá, aby „dala přednost veřejnému zdraví před profitem soukromých společností“. Podle iniciativy by se měla vakcína a léčba související s pandemií stát globálně veřejným zbožím, které bude dostupné pro všechny.

Organizátoři iniciativy teď mají půl roku na to, aby odstartovali roční proces sběru podpisů. Pokud během té doby iniciativu podpoří nejméně milion signatářů z alespoň sedmi unijních států, Komise na ni bude muset reagovat.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková byla podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.