Západ EU nám občas nerozumí. Je ale Česko dostatečně aktivní, nebo jen vzdychá?

rozdíly v EU

@ Shutterstock.com

Migrace, vysílání pracovníků nebo dvojí kvalita potravin – právě tato tři témata ukázala, že rozdíl mezi západní a východní Evropou stále existuje. Řešení přitom může být jednoduché, stačí se lépe vnímat a také být aktivnější ve vytváření kompromisů.

Česká republika, Slovensko a další země střední a východní Evropy měly od vstupu do Evropské unie velká očekávání. Především se chtěly vymanit ruskému vlivu, těžit z výhod jednotného vnitřního trhu a ekonomicky dohnat západní část kontinentu.

Rozdíly mezi západní a východní Evropou se však objevují i po více než deseti letech vzájemné integrace. Příkladem je otázka dvojí kvality potravin, kterou Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko letos otevřely na evropské úrovni poté, co srovnávací testy odhalily odlišné složení potravin napříč hranicemi.

Tématem, které rozdělovalo Evropu, byla před dosažením kompromisu také revize směrnice o přeshraničním vysílání pracovníků, či zavedení povinné minimální mzdy v Německu, Rakousku a Francii pro pracovníky ze zahraničí.

Odlišné názory zaznívají také v otázce řešení migrační krize. Zatímco západní evropské země se zapojily do povinného přerozdělování uprchlíků, země Visegrádu přijímat osoby v nouzi nechtějí.

Rozdíly vyplývají zejména z historické zkušenosti postsovětských zemí. Myslí si to i eurokomisařka Věra Jourová.

Jourová: Lidé ze střední a východní Evropy mají obecně menší nároky než západoevropané.

„Máme různou ekonomickou situaci a máme i různé postoje k otázce identity,“ říká EurActivu česká eurokomisařka, která má na starosti agendu spravedlnosti a ochrany spotřebitelů. A právě ve spotřebitelských tématech se podle ní rozdíly projevují.

„Lidé ze střední a východní Evropy mají obecně menší nároky než západoevropané,“ upřesňuje Jourová. Občané postsovětských zemí navíc nemají dostatek důvěry v instituce a nevěří tomu, že se jim v případě stížnosti dostane řešení.

Irah Kučerová: Poznamenala nás železná opona, i proto nevěříme Bruselu. Více >>>>

Rozdíly jako stereotyp

Témata, ve kterých se názory států rozcházejí podél bývalé železné opony, však tvoří jen nepatrný zlomek. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře jsou navíc rozdíly pouhým přežitkem a „stereotypním předsudkem“.

„V dnešní době se členské státy shodují na většině témat, a to bez ohledu na délku svého členství v EU či geografickou polohu,“ říká Chmelař.

Chmelař: V dnešní době se členské státy shodují na většině témat, a to bez ohledu na délku svého členství v EU či geografickou polohu.

Potvrzuje to i fakt, že ČR vytváří koalice s různými státy. V obchodní politice například úzce spolupracuje se Švédy a Nizozemci.

„A podíváme-li se na velké téma dneška – obranu, tak vidíme, že ČR je tahounem celé debaty a nikdo neřeší, zda jsme nový či starý členský stát,“ dodává Chmelař.

Podobný názor zastává i velvyslanec ČR při EU Martin Povejšil, jehož úřad zastupuje ČR na jednáních mezi členskými zeměmi v Bruselu. „Osobně se snažím nerozlišovat mezi novými a starými členskými státy už jenom proto, že je to v řadě oblastí zavádějící,“ říká.

Martin Povejšil: Legislativní mašina EU zpomalila, občané to ale nezaregistrovali. Více >>>>

Podle europoslankyně může za rozkoly dílem i Komise

V současné době tedy dělící linie železné opony nefunguje, jedná se spíše o její pozůstatky. Jak ale upozorňuje europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE) rozkoly vznikají napříč Evropou i jednotlivými tématy.

„Vidíme například rozdíl mezi státy liberálními a protekcionistickými, státy prosazující sociální Evropu a státy v této otázce zdrženlivější,“ vysvětluje Charanzová a dodává, že pro státy je zejména důležité hájit své vlastní zájmy.

Charanzová: Junckerovi musím vyčíst, že to byla právě jeho Komise, která EU na východ a západ rozdělila.

„Východní státy určitě mají na řadu věcí společný názor, není to ale kvůli nějakému paktu uvnitř EU, spíše to vychází z agendy, která se nám na stůl dostává,“ upřesňuje europoslankyně.

Co dobrého a zlého přináší sociální rozměr EU? Více >>>>

Podle Charanzové však může za řadu rozkolů současná Evropská komise.

„Junckerovi musím vyčíst, že to byla právě jeho Komise, která EU na východ a západ rozdělila,“ říká.

Charanzová si dále myslí, že Komise by neměla nastolovat řešení s jednoznačně negativním dopadem na některé státy, ať jsou z východu, severu, jihu či západu.

Jourová však namítá, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se snaží vnímat argumenty ze všech stran. Velmi rychle podle ní například pochopil, jak je problém dvojí kvality potravin pro země Visegrádské čtyřky důležitý.

Zmínil ho i ve svém letošním projevu o stavu Evropské unie.

Eurokomisařka dále dodává, že Komise se nyní snaží více pracovat na tématech, na kterých mají společný zájem všechny státy. Jedná se zejména o opatření týkající se vnitřního trhu a jeho odolnosti vůči krizím. Další oblastí je bezpečnost a obrana.

Jinak je to v otázce migrace. „Rozpor vychází z národní identity, z monokulturní zkušenosti,“ vysvětluje Jourová.

Česko se chce vyhnout soudu kvůli uprchlickým kvótám. S Komisí se zkusí dohodnout. Více >>>>

Na rozdíly nepoukazovat a lépe se vnímat

Ačkoli rozpory mezi východními a západními zeměmi vznikají pouze v některých oblastech, mohou znamenat pro budoucnost evropské integrace problém, kterému je potřeba předcházet.

Povejšil: Je smysluplné rozdíl spíš stírat a potlačovat, než na něj nepřetržitě poukazovat.

„Je správné a politicky smysluplné ten rozdíl mezi východem a západem spíš stírat a potlačovat, než na něj nepřetržitě poukazovat,“ navrhuje velvyslanec při EU Povejšil.

Svůj „lék“ má i eurokomisařka Jourová. Členské státy by se podle ní měly lépe vnímat a naslouchat si. Na odstraňování problémů má však zapracovat i sama ČR.

„Bylo by dobré, kdybychom méně vzdychali, že nám západ nerozumí,“ říká Jourová. „Nepomáhá nám, že jedeme na jednání a řekneme, že s něčím nesouhlasíme, a tečka,“ dodává.

Klíčovou roli tak může sehrát budoucí česká vláda, která by měla ve sporných oblastech přicházet s návrhy na kompromisy.

Příležitostí podle eurokomisařky může být i brexit, který bude znamenat přeskupování vyjednávacích sil v EU. „Nikomu by neprospělo, kdybychom všechno nechali na Němcích a Francouzích. Věřím, že budeme velmi aktivní a že se toho nová vláda takto zhostí,“ uzavírá eurokomisařka.