Zahraniční bojovníci děsí Evropu, jejich hrozbu ale nepřeceňujme, říká bezpečnostní analytik

zdroj: ShutterStock.com

Lednový útok na francouzský týdeník Charlie Hebdo ukázal, že v Evropě není tak bezpečno, jak mnozí předpokládali. Velké nebezpečí představují tzv. zahraniční bojovníci, kteří se vrací vycvičeni ze syrské války, aby v Evropě páchali teroristické útoky. Bezpečnostní analytik Ondřej Ditrych však varuje před jejich přeceňováním. Většina těch, co odjede za hranice, totiž zahyne v boji, nebo se do Evropy vrátí traumatizovaná.

Válečné konflikty v blízkovýchodním regionu staví Evropu do nelehké situace. Nejenže musí čelit obrovské vlně uprchlíků, kteří se shromažďují v blízkosti jejích hranic, ale rostou i bezpečnostní rizika. Do bojů za Islámský stát se totiž zapojují i občané EU, kteří se posléze vracejí domů, aby tu páchali teroristické útoky.

Počet Evropanů, kteří se nechali zlákat radikálním islámem a odjeli bojovat do konfliktních zón, navíc stále stoupá. Podle šéfa evropského policejního úřadu Roba Wainwrighta je takových radikálů s evropským pasem v současnosti tři až pět tisíc.

Většina padne v boji

Bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Ondřej Ditrych souhlasí s tím, že zahraniční bojovníci představují pro evropskou bezpečnost určité riziko, které by ale nemělo být zbytečně přeceňováno. Řada z nich se totiž do Evropy vůbec nevrátí. Důvodů uvádí Ditrych několik.

Po příjezdu do konfliktních zón rekruti absolvují krátký výcvik, po kterém jsou hojně nasazováni do prvních linií, kde velmi rychle přicházejí o život. Drtivá většina těch, kdo boj přežijí, následně pokračuje do dalších konfliktních oblastí. Ti, kteří se vrátí do Evropy, ale často trpí psychickým traumatem a teroristického útoku ani nejsou schopni, říká analytik.

„Z těch, kdo se vrátí, bude velmi pravděpodobně část traumatizována podobně jako třeba veteráni mezinárodních bojových operací. Druhá část se bude soustředit na radikalizaci dalších možných rekrutů a pouze ti zbývající se mohou pokusit o provedení násilných útoků,“ dodal Ditrych.

Radikalizace v evropských věznicích

S hrozbou teroristických útoků páchaných zahraničními bojovníky se EU nesetkává poprvé. Premiérově se o ní hovořilo již v roce 2003 v souvislosti s invazí a změnou režimu v Iráku. První úspěšný útok provedený navrátilcem se ale odehrál až loni, kdy jej měl na svědomí 29letý Francouz alžírského původu Mehdi Nemmouche. Po roce stráveném v boji v barvách ISIS zaútočil na židovské muzeum v Bruselu. Zahájit džihádskou válku se rozhodl po několikaletém pobytu ve francouzském vězení.

Právě věznice jsou vedle internetu, kde islámští radikálové šíří svoji propagandu, místy, kde dochází k radikalizaci evropských muslimů. V západoevropských věznicích jich najdeme nezanedbatelné procento.

Narůstající radikalizace muslimů v nápravných zařízeních se proto, zejména v poslední době, stává důležitým tématem unijních debat. Velmi často se v nich řeší, zda je lepší skupiny radikálů izolovat, čímž se omezí jejich vliv na další vězně, avšak zároveň hrozí, že dojde k ještě většímu posílení jejich radikálního smýšlení. Nebo je nechat spolu s dalšími vězni, avšak společně s tím riskovat radikalizaci i u nich.

Podle Ondřeje Ditrycha lze tuto radikalizaci, která může potenciálně vyústit v teroristický útok, minimalizovat prostřednictvím účinné reintegrační politiky. Důležité je také vybudovat fungující bezpečnostní systém, který umožní sledování radikálů. Zcela předejít teroristickým útokům však v současnosti možné není, dodává. „Jako Evropané bychom se měli připravit na to, že v dohledné budoucnosti riziko občasných izolovaných útoků ve stylu městské guerilly přetrvá.“

Hrozba spojená se zahraničními bojovníky budou předmětem jednání i zítřejšího neformálního zasedání hlav států a vlád členských zemí EU, které se uskuteční v Bruselu. Lídři by se měli především bavit o možnostech, jak sledovat pohyb zahraničních bojovníků v evropském prostoru a jak posílit výměnu informací mezi členskými státy.

Autor: Eliška Kubátová