Z Bukurešti do Helsinek. Evropské unii od července předsedají Finové

Finský premiér Antti Rinne (první zleva), předseda EP David Sassoli (uprostřed) © EURACTIV.cz

Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.

Když se v lednu letošního roku ujímalo unijního předsednictví Rumunsko, příliš se od něj nečekalo. Zemi zatěžovala vnitropolitická krize, jejímž středobodem byl spor vlády a prezidenta Klause Iohannise. Hlava státu kabinet premiérky Vioricy Dăncilăové kritizovala právě například zato, že není na vedení Rady EU dostatečně připravený. Silné pochybnosti měl i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a nebál se je ventilovat.

Rumunsko v problémech. Na předsednictví EU zřejmě není dostatečně připraveno

V lednu příštího roku má Rumunsko od Rakouska převzít předsednictví Rady EU. O připravenosti státu východní Evropy na tento úkol ovšem panují pochyby, potýká se totiž jak s kritikou ze strany institucí EU, tak s konflikty na vnitrostátní politické scéně.

Po šesti měsících se ovšem zdá, že se Rumuni vypořádali se svým nelehkým úkolem s grácií. Ve vedení Rady posunuli vpřed celou řadu legislativních návrhů a byli úspěšní při zajišťování konsensu v citlivých otázkách.

„Spolu s týmem jsme se snažili, aby naše předsednictví probíhalo co nejlépe. Řídili jsme se evropským ideálem, který jsme měli neustále před očima. Tento cíl přispěl k posílení evropské integrace a také postavení Rumunska v EU,“ nechala se slyšet premiérka Dăncilăová v závěrečném hodnocení na plénu ve Štrasburku.

Kaňkou na rumunském vysvědčení může být situace kolem „šedé eminence“ rumunské politiky a lídra vládních sociálních demokratů Livia Dragnei. Toho v květnu dostihly korupční skandály a odsedí si tři a půl roku ve vězení.

Europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, RE), který měl v minulosti na Úřadu vlády na starosti logistiku a organizaci českého předsednictví, poukázal na to, že Rumunsko vedlo Radu na konci mandátu Evropského parlamentu i Evropské komise. „Tato předsednictví velmi těžko rozjedou něco nového, na druhou stranu mají potenciál mnoho věcí dokončit. Musím říct, že v tomto ohledu se s tím Rumunsko vypořádalo nad očekávání dobře,“ řekl pro EURACTIV.cz.

Předsednictví EU přebírá Rumunsko. Unii provede eurovolbami a další fází brexitu

S prvním lednem 2019 začalo půlroční rumunské předsednictví Evropské unie, které naváže na to rakouské. Na východoevropskou zemi čeká řada výzev, Unii musí mimo jiné připravit na květnové volby do Evropského parlamentu.

Finské priority? Právní stát a klima

Pomyslnou štafetu od Rumunska během zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku tento týden převzalo Finsko, Radu vede oficiálně od začátku července. Zaměřit se chce na čtyři základní priority – posílení společných hodnot a právního státu, konkurenceschopnější a sociálně inkluzivnější EU, posílení postavení EU jako globálního lídra v boji proti změně klimatu, a komplexní ochranu bezpečnosti občanů.

Finský premiér Antti Rinne při středečním představování programu před europoslanci a následné tiskové konferenci kladl důraz především na první a třetí bod.

Konstruktivně by chtěl s ostatními zeměmi diskutovat o vytvoření mechanismu, který by do budoucna propojil přístup k penězům z fondů EU s pravidlem dodržování principů právního státu. O novince se v Unii už nějakou dobu diskutuje a v Evropském parlamentu nalezla podporu – diskuse o ní se ovšem „zasekla“ u členských států. Důvodem jsou probíhající řízení EU o porušení zmíněných principů s Polskem a Maďarskem. Finové by chtěli debatu odblokovat a posunout dále.

„Jsem přesvědčen o tom, že právní stát je důležitý pro budoucnost celé Evropy a naším společným zájmem je posílení jeho principů. Věřím v dobrou spolupráci v nadcházejících měsících,“ uvedl premiér. Pochvaloval si, že se mu v Evropském parlamentu pro jeho plány dostalo velké podpory.

Místopředseda Evropské komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen z Finska na plénu upozornil na to, že je to poprvé, kdy členský stát přebírá v této oblasti vůdčí úlohu. „Právní stát je jako kyslík, jeho důležitost si uvědomíte, až když vám dochází,“ dodal.

Právní stát v zemích Visegrádské čtyřky: Z pilných žáků černé ovce

Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.

Posunout dále by seveřané chtěli také společné kroky v oblasti ochrany klimatu, konkrétně pak závazky zajišťující klimatickou neutralitu EU do roku 2050. Do konce letošního roku chtějí zprostředkovat širokou dohodu členských států na základních bodech plánu.

„Přechod ke klimaticky neutrální Evropě, možný skrze efektivní kombinaci legislativních opatření, zároveň podpoří v následujících dekádách ekonomický růst a konkurenceschopnost v rámci Evropy,“ stojí v plánech předsednictví.

V rozsahu ambicí v této oblasti se shodnou s novou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která se zavázala předložit už v prvních měsících svého mandátu tzv. Green Deal směřující k uhlíkové neutralitě Unie.

Podobné záměry jako Finové má Němka také v oblasti ochrany právního státu. Čerstvá šéfka Komise chce podpořit mechanismus, který by doplňoval stávající opatření, jako je procedura podle Článku 7 Smlouvy o EU.

Summit EU přijal mírnější závazek o klimatické neutralitě, nevládní organizace ho kritizují

Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.