Vzniká evropská špionážní síť. Na jejím založení se shodla skupina zemí EU včetně Česka

[© Shutterstock/Bartosze Kownckia]

Třiadvacet evropských zemí se ve středu v Záhřebu připojilo k záměru vybudovat „evropskou školu pro agenty“, která by byla součástí kontinentální sítě zpravodajských služeb. Informoval o tom chorvatský EURACTIV.

Za přítomnosti chorvatského premiéra Andreje Plenkoviće se k dokumentu, který obsahuje akční plán, řídící strukturu a záměr vytvořit sbor zpravodajských služeb, připojilo 23 zemí. Těmi jsou Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království.

Po podepsání dokumentu následovala veřejná diskuse o „spolupráci zpravodajských služeb“, které se zúčastnili zástupci evropských zpravodajských služeb a politici.

Podle Plenkoviće by měla nová síť vzdělávat a propojovat agenty, akademiky, média a další zainteresované osoby. Jejich společným cílem by slovy chorvatského prezidenta mělo být „nalézání řešení různých hrozeb moderního světa, zejména Evropy.“

„Myslím si, že to bude velmi dobrou formou spolupráce, která bude více otevřena, než je obvyklé pro tento typ služeb,“ uvedl chorvatský premiér.

Nápad na vytvoření „zpravodajské školy“ zmínil poprvé francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém projevu o silnější Evropě a podpoře evropské suverenity na pařížské Sorbonně v září 2017. Ve své řeči zdůraznil nezbytnost založit evropskou akademii zpravodajských služeb, kde by probíhala příprava evropských agentů-zpravodajců, jejich další vzdělávání a výměna zkušeností.

Chorvatsko, které v současné době předsedá Radě EU, je jedním z hlavních iniciátorů plánu. Ředitel Chorvatské zpravodajské služby Daniel Markic se na vytvoření zpravodajské školy aktivně podílí již od samého začátku.

„Jedná se o novou formu spolupráce, která sice nenahradí dosavadní operační spolupráci mezi členskými státy EU a dalšími zeměmi, jako je USA, ale může zajistit větší transparentnost a posílit důvěru,“ prohlásil Markic.

Podpisu dokumentu předcházela roční komunikace participujících vlád. Z toho vzešly tři hlavní úkoly nově vznikající sítě:

  • podpořit strategický dialog mezi zpravodajskými službami v Evropě, který umožní výkonným složkám z různých oblastí spolupracovat a vyměňovat si zkušenosti během tematických workshopů;
  • rozšířit povědomí národních i evropských politiků a běžných občanů o bezpečnostních výzvách;
  • rozvíjet akademickou reflexy prostřednictvím publikací a realizace akademických programů, což přispěje k budování společné kultury.

Ministrům došla trpělivost. Za kyberútoky mohou zmrazit účty a zakázat vstup do EU

Kybernetické útoky jsou čím dál větší problém a EU přemýšlí, jak se bránit. Jednou z možností je nově i uvalení sankcí na fyzické a právnické osoby. Kromě zmrazení majetku je možný i zákaz vstupu do EU.

Kdo stojí mimo?

K iniciativě se nepřipojilo Řecko, Polsko, Slovensko, Bulharsko, Irsko a Lucembursko.

Polský diplomat řekl serveru EURACTIV.com, že Varšava byla „pozvána“, stejně jako všechny unijní země včetně Británie.

„Náš postoj je pragmatický: počkáme a uvidíme, jak se tato iniciativa bude dále vyvíjet,“ prohlásil diplomat.

Důvod ale může být jiný. Podle polské redakce EURACTIV se vztahy mezi Varšavou a Paříží vyostřily poté, co do čela vlády usedla strana Právo a spravedlnost (PiS). Napětí mezi oběma zeměmi začalo v roce 2016, kdy Polsko odstoupilo od dohody o nákupu vrtulníků Airbus. Na oplátku se Francie nepřipojila k návrhu polské delegace na uspořádání průmyslového veletrhu Euronaval v Paříži, který se bude konat v říjnu tohoto roku.

Varšava obecně nesouhlasí s jakoukoliv iniciativou vedenou Francií na základě tzv. „koalice ochotných“. Podle Varšavy jsou totiž všechny francouzské iniciativy zdánlivě evropské, ve skutečnosti ale chtějí posílit hegemonii Paříže.

„Evropská univerzita pro zpravodajské služby je jednou z takových iniciativ, vedle například Evropské intervenční iniciativy, bojového uskupení Takuba v Mali nebo Evropské námořní výzkumné mise v Hormuzském průlivu,“ uvedl polský EURACTIV.

The Capitals: Česko čelí čínským a ruským agentům

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Řecké a bulharské ministerstvo zahraničí na dotaz EURACTIV.com o důvodech jejich neúčasti  nereagovalo.

Bývalý bulharský ministr zahraničí Ivailo Kalfin dříve uvedl, že: „Bulharsko by mělo být mnohem ambicióznější, pokud se chce připojit k Schengenu a vystoupit z mechanismu spolupráce a ověřování. Vše je o schopnosti pracovat s celou řadou informací. Odstoupení od tohoto procesu však znamená, že země nemá dostatek kapacit pro řešení citlivých informací.“

V rámci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) dnes funguje středisko pro zpravodajské služby, jehož úkolem je zprostředkovávat zpravodajské služby, provádět analýzy a dávat včasné varování vysokému představiteli EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, rozhodovacím orgánům Unie i samotným členským státům.

The Capitals: Balkánská špionážní aféra probudila starého kostlivce ve skříni

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.