Vyšší cíl pro energetickou účinnost se Unii podle Komise vyplatí víc

Místopředseda EK pro energetickou unii M. Šefčovič © European Union, 2016

Komise má zítra představit evropský cíl pro energetickou účinnost do roku 2030, který v Česku vyvolal debatu o nákladech energetických úspor a jejich přínosech. Podle Bruselu bude mít výraznější snížení spotřeby energie větší přínosy, některé členské země tím ale popudí.

Evropská komise má zítra zveřejnit velký balíček důležitých legislativních návrhů, podle kterých se má v budoucnu řídit evropská energetická unie. Jednou z nejdiskutovanějších součástí předvánoční nadílky se už předem stala revize směrnice o energetické účinnosti z roku 2012.

Podle nové směrnice budou členské země zvyšovat energetickou efektivitu svých ekonomik do roku 2030. Její součástí má být i procentuálně vyjádřený cíl určující o kolik mají státy snížit svou spotřebu energie ve srovnání s referenčním rámcem z roku 2007.

Zjednodušeně řečeno to znamená, že na výši cíle záleží, jaké úsilí budou muset země vyvinout oproti situaci, kdy by pokračovaly jen s těmi úspornými politikami, které už v době výpočtu referenčního rámce fungovaly.

Zvýšení cíle

Prostřednictvím zítřejšího návrhu má Komise do konkrétní podoby převést dohodu prezidentů a premiérů o klimaticko-energetickém rámci EU pro rok 2030, který Evropská rada schválila v říjnu 2014.

Lídři členských států se tehdy shodli, že energetická účinnost se má v EU do roku 2030 zvýšit o 27 %. Cíl měl být podle nich nezávazný.

Na základě uniklých dokumentů i dosavadních vyjádření Komise se ale očekává, že zítra bude v Bruselu navržen cíl pro energetickou účinnost ve výši 30 %, který bude na úrovni EU závazný.

Komise argumentuje i větším počtem pracovních míst, který bude možné díky vyššímu cíli vytvořit, a to v řádech stovek tisíc pro celou Unii.

Toto číslo se objevilo už v závěrech Evropské rady s tím, že původní cíl 27 % bude do roku 2020 přezkoumán právě s ohledem na vůli některých hráčů dosáhnout zvýšení účinnosti o 30 %. Tlak na zvýšení cíle zesílil hlavně po loňské klimatické konferenci v Paříži, kde vznikla nová globální klimatická smlouva. Zvyšování energetické účinnosti a snižování spotřeby energie totiž přispívá také ke snižování emisí skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování.

Mezi zastánci vyššího cíle je i řada europoslanců. Evropský parlament dlouhodobě vyzývá dokonce k přijetí 40% cíle pro účinnost. Příznivci ambiciózního přístupu upozorňují například na to, že vedle snižování emisí pomáhá energetická efektivita snižovat i závislost na dovozech paliv, a zvyšuje tak energetickou bezpečnost.

Samotná Komise ostatně staví energetickou účinnost do centra celého projektu energetické unie.

V některých členských zemích včetně Česka se ale očekávané navýšení a „zezávaznění“ cíle setkává s odporem. Mezi Radou EU, ve které jednají právě členské státy, a Evropským parlamentem, se tak dají očekávat tvrdá vyjednávání.

cíl pro energetickou účinnost

© Shutterstock / Lisa S.

Spotřeba energie v Česku klesá

Se silnou kritikou vůči cíli ve výši 30 % přišel v Česku na začátku října generální ředitel společnosti ČEZ a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš.

Ten varoval, že 30% cíl by pro Českou republiku do roku 2030 znamenal výrazně vyšší úsilí pro snížení spotřeby, než s jakým počítá aktualizovaná Státní energetická koncepce z roku 2015. Ta pro rok 2030 předpokládá spotřebu 1 051 petajoulů. Schválení 30% cíle by podle ČEZ vyžadovalo dodatečnou úsporu ve výši 58 petajoulů. Cíl pro energetickou účinnost ve výši 27 % by přitom znamenal dodatečné úspory pouze ve výši 15 petajoulů.

Na základě své interní studie pak ČEZ předpokládá, že náklady na dosažení cíle 27 % by se v Česku pohybovaly mezi 80 a 100 miliard korun, zatím co u cíle 30 % by dosáhly 550 až 600 miliard korun.

S kritikou nesouhlasí aliance Šance pro budovy, která sdružuje firmy z oblasti šetrného stavebnictví. Upozorňuje na to, že referenční rámec z roku 2007, od kterého se odvíjí výpočet cíle, pracoval s rostoucí spotřebou energie v EU. Mimo jiné proto, že vznikal ještě před finanční a hospodářskou krizí.

Ve skutečnosti však spotřeba energie v Unii klesá, což reflektuje i aktualizovaný referenční scénář z roku 2016. V poměru s ním se „27% cíl“ v EU rovná snížení spotřeby energie pouze o 4,4 % a „30% cíl“ odpovídá snížení spotřeby energie o 7,5 % (viz tabulku).

spotřeba energie

Zdroj: Uniklá dopadová studie EK k revizi směrnice o energetické účinnosti, srpen 2016

„Pokud by Komise využila referenční scénář spotřeby z roku 2007 pro Českou republiku, ten rostl ještě rychleji než scénář spotřeby pro celou EU. V tomto případě jsme už nyní se spotřebou pod takzvaným ‚30% cílem‘. Ten totiž vychází pro ČR na 990 petajoulů konečné spotřeby, přitom v roce 2014 jsme dosáhli 961 petajoulů,“ říká k tomu ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

„Pokud se podíváme na vývoj spotřeby energie v posledních pěti letech, pak je průměrný roční pokles 15 petajoulů,“ dodává.

Návratnost investic

Podle Komise se navíc vyšší cíl pro energetickou účinnost v konečném důsledku více vyplatí. Jeho dosažení sice bude podle uniklé dopadové studie vyžadovat do roku 2030 za celou EU o 9 miliard eur ročně víc než dosažení 27% procentního cíle. Při pohledu do roku 2050 se ale mají předchozí vyšší investice vrátit díky vyšším úsporám energie a 30% cíl by tak v dlouhodobém horizontu vycházel o 9 miliard eur levněji než 27% cíl (viz tabulku).

přínosy energetických úspor

Zdroj: Uniklá dopadová studie EK k revizi směrnice o energetické účinnosti, srpen 2016

Komise argumentuje také větším počtem pracovních míst, který by mělo být možné díky vyššímu cíli vytvořit, a to v řádech stovek tisíc pro celou Unii.

Podle analytiků ČEZ je potřeba pamatovat na to, že uspořená energie zvládne navrátit jen část původně investovaných peněz.

„Samotná dopadová studie uvádí, že už v současném období je třeba dofinancovat 20–42 % nutných nákladů na úsporná opatření,“ píše ve svém komentáři na serveru Ekolist.cz hlavní ekonom firmy Pavel Řežábek.

„Jinak řečeno, ušetřená energie má hodnotu jen 58–80 % dané investice. Zbylých 20–42 % bude muset doplatit český občan, daňový poplatník,“ dodává s tím, že podle odhadů ČEZ se může jednat o 110 až 230 miliard korun.

Jak se na cíl pro energetickou účinnost dívá státní tajemník pro evropské záležitosti Prouza >>>>

Šance pro budovy na druhé straně poukazuje na to, že přínos energetických úspor nespočívá jen v nižší spotřebě energie. Podobně jako Komise upozorňuje na příznivé efekty pro ekonomiku.

Pokud se prý totiž investuje například do energetického zefektivnění budov, jedná se o investice podporující hlavně malé a střední podniky a lokální pracovní místa. Veřejné prostředky se podle aliance vrátí na příjmech firem a sociálním a zdravotním pojištění.