Vyšetřování monopolních praktik Gazpromu v EU se zadrhává. I kvůli sankcím

zdroj: Shutterstock; autor: IgorGolovniov

Už na konci minulého roku se začaly z Evropské komise ozývat zprávy, že by mohla obvinit ruský Gazprom z porušování pravidel hospodářské soutěže a uvalit na něj pokutu. Případ se ovšem zadrhnul a zdá se, že kvůli napjatým vzájemným vztahům se nějakou chvíli nepohne. Citlivý zemní plyn zatím obě strany v rozbíhající se obchodní válce ponechávaly stranou.

Rusko a Evropská unie na sebe vzájemně uvalují sankce, které se zatím ovšem důsledně vyhýbají komoditě, která má pro jejich vztahy velký význam – zemnímu plynu. Situace okolo této suroviny je komplikovaná kvůli obavám, že by nakonec mohlo dojít k přerušení důležitých dodávek. A to by pravděpodobně neprospělo ani jedné straně.

Jak připomíná deník New York Times, ještě před vypuknutím ruské agrese na Ukrajině se přitom ve vztazích EU a Ruska objevil zásadní spor spojený právě se zemním plynem. Na konci minulého roku se objevila zpráva, že Evropská komise by mohla obvinit ruskou státní plynárenskou společnost Gazprom z porušování pravidel hospodářské soutěže.

Podezřívá ji totiž, že některým členským zemím nastavuje diskriminační ceny plynu a využívá surovinu jako nástroj k politickému nátlaku. Týká se to především Bulharska, České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska a Slovenska. Snažila se prý také bránit propojování plynových soustav jednotlivých členských zemí a také diverzifikaci dodávek plynu do EU.

Pokud by se takové jednání prokázalo, mohla by firma dostat pokutu až 10 miliard eur. Případ teď ale začíná zapadat prachem a objevují se zprávy o tom, že se ho nepodaří vyřešit do podzimu, kdy současné Komisi skončí mandát. Kdyby celá záležitost upadla v zapomnění, ukázalo by to, že EU je v této otázce vůči Rusku slabá a není schopná hájit vlastní pravidla. Tak alespoň situaci vykládá litevský ministr energetiky Jaroslav Neverovič, který s New York Times hovořil.

Šestka závislých

Byla to právě Litva, která před třemi lety zažalovala Gazprom za nepřiměřeně vysoké ceny u rozhodčího soudu ve Stockholmu a také zaslala formální stížnost evropskému komisaři pro obchod Joaquínu Almuniovi. Tím celý případ rozhýbala. Na podzim 2011 proběhla kontrola v některých pobočkách firmy, o rok později pak bylo zahájeno formální vyšetřování.

Spolu s Lotyškem a Slovenskem patří tato země mezi státy, ve kterých zemní plyn pokrývá více než čtvrtinu celkových energetických potřeb, a zároveň „modré zlato“ dováží pouze z Ruska. Na ruském plynu plně závisí také Bulharsko, Estonsko a Finsko, podíl této suroviny na celkové výrobě energie je ale v těchto zemích nižší.

V prosinci minulého roku měl Gazprom nabídnout Unii ústupky, aby se antimonopolnímu vyšetřování vyhnul. Podle informací New York Times měl tehdejší šéf Gazpromu pro export Alexander Medveděv Komisi slíbit, že dohoda by mohla být uzavřena ještě před zimními olympijskými hrami v Soči. Nakonec k tomu ale nedošlo.

A kvůli současným napjatým vztahům se zdá, že ještě nějakou dobu ani nedojde. Podle analytiků existují obavy, že by pak ruský prezident Vladimir Putin obvinil EU z toho, že antimonopolní vyšetřování používá jako záminku pro rozšíření sankcí i na sféru zemního plynu. To by prý nakonec mohlo vést až k odvetným opatřením ze strany Ruska, které by mohly dojít až k pozastavení dodávek plynu do EU.

Autor: EurActiv.cz s využitím EurActiv.sk