Ladí se balíček 300 miliard eur pro investice. Budou v něm peníze na úspory energie?

Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost; zdroj: Evropská komise

V Bruselu v těchto dnech probíhají finální jednání o fungování Evropského fondu pro strategické investice. Ten je základem třísetmiliardového investičního balíčku Junckerovy komise. Část vyjednavačů chce vyčlenit speciální částku pro projekty na zvyšování energetické účinnosti. Má něco takového smysl a bylo by to lákavé pro Česko?

Evropská investiční banka (EIB) tento týden schválila financování čtyř investičních projektů, které mají být součástí takzvaného Junckerova balíčku.

S jeho pomocí chce Evropská komise z veřejných a soukromých peněz složit více než 300 miliard eur, které by rozpumpovaly ekonomiku.

EIB chce aktuálně podpořit posílení soustavy pro přepravu zemního plynu ve Španělsku, rozvoj infrastruktury pro zapojení obnovitelných zdrojů v severní a západní Evropě, projekt pro snižování spotřeby energie ve finském průmyslu a investice do snižování spotřeby energie ve 40.000 francouzských domácností.

Prouza: Balíček se hodí hlavně na velké projekty.

Podrobné podmínky fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) se ještě dojednávají. Samotný fond má začít fungovat až od září letošního roku.

EIB jako strategický partner v investičním plánu Evropské komise už ale může vybraným projektům poskytovat předfinancování.

Mantra energetické účinnosti

Jednou z hlavních oblastí, kam mají peníze z investičního plánu směřovat, je právě energetika.

„Investiční plán pro Evropu a energetická unie jsou vítězný tým. Existuje spousta ekonomicky životaschopných projektů v infrastruktuře, obnovitelných zdrojích, energetické účinnosti, výzkumu, inovacích a dopravě,“ tvrdí místopředseda Evropské komise se zodpovědností za budování energetické unie Maroš Šefčovič.

„Je povzbudivé, že ve dvou z těchto operací může EIB úspěšně testovat mechanismy pro financování energetické účinnosti a inovativních technologií,“ myslí si evropský komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete.

V europoslaneckém výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) vznikl dokonce návrh, aby byla přímo pro projekty zaměřené na energetickou účinnost vyčleněna speciální částka. Výbor si představoval, že by to mohlo být 5 miliard eur.

„Nižší spotřeba má nezpochybnitelný ekonomický a bezpečnostní přínos pro Unii a členské země. Stále zde jsou zde velké možnosti, kde můžeme zavést poměrně levná a rychle proveditelná opatření, která mohou výrazně snížit energetickou náročnost našeho průmyslu nebo budov,“ řekl redakci český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD), který v ITRE zasedá.

S návrhem však nesouhlasily další dva výbory, které mají k Junckerově balíčku co říci – hospodářský a měnový výbor (ECON) a rozpočtový výbor (BUDG).

Odpůrci myšlenky tvrdí, že vyčlenění speciálního fondu by spustilo vlnu dalších požadavků na úpravy fungování EFSI, a to by proces schvalování jen protahovalo. Balíček by podle nich navíc měl být co nejotevřenější.

Do konce června hotovo

V těchto dnech probíhají trojstranná jednání mezi zástupci členských zemí, europoslanci a představiteli Evropské komise. Podle zdroje z Evropského parlamentu zástupci ITRE stále usilují o to, aby balíček obsahoval jasně specifikované oblasti, které získají podporu. O prospěšnosti takového návrhu by ovšem museli přesvědčit členské země.

Například Česko přitom patří mezi státy, které si nepřejí, aby se v balíčku vyčleňovaly peníze na konkrétní tematické oblasti. Dává přednost tomu, aby byla možnost financování otevřená všem projektům, které jsou ekonomicky životaschopné.

Za členské země vyjednává podrobnosti Junckerova balíčku Lotyšsko, které v tomto pololetí předsedá Radě EU. Vyjednávací mandát v současné době s vyčleněním peněz speciálně na energetickou účinnost nepočítá, sdělil EurActivu mluvčí lotyšského předsednictví Jānis Bērziņš.

Výsledek jednání se však podle něj nedá předpovídat. Ke konečné dohodě se chtějí Lotyši dopracovat do konce června. 

Na co se balíček hodí?

I když jsou mezi prvními projekty schválenými EIB také investice zaměřené na zvyšování energetické účinnosti, panují různé názory na to, jestli je balíček pro financování energetických úspor vhodný.

„Junckerův balíček se hodí spíše pro velké projekty,“ řekl EurActivu v dřívějším rozhovoru státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

„Nebavíme se o tom, že oblepíme polystyrenem několik desítek škol. Kdyby se našla jedna velká investice, proč ne. Energetická účinnost je ale často spíše o spoustě malých projektů,“ dodal.

„Nemyslím si, že by se nový fond měl omezovat pouze na rozsáhlé projekty. Jeho smyslem je podporovat investice do udržitelného hospodářského růstu a přispívat k vytváření pracovních míst,“ říká k tomu europoslanec Poche.

Projekty zaměřené na obnovitelné zdroje a energetickou účinnost podle něj takové podmínky splňují.

K úsporám se cesta najde

„Pokud existuje cíl pro energetickou efektivitu a je potřeba získat na jeho plnění finance, měla by Evropská komise připravit finanční nástroje takovým způsobem, aby bylo financování možné,“ myslí si ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Poche: Fond se nemusí omezovat jen na rozsáhlé projekty.

Renovaci jednotlivých budov by podle něj z Junckerova balíčku financovat nešlo. „Bylo by ale třeba možné poskytnout velkou půjčku Českomoravské záruční a rozvojové bance, která by byla určena výhradně na dofinancování evropských fondů v oblasti úspor energie,“ představuje jednu z možností.

Jestli by nakonec mohla Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) takového scénáře využít, nelze podle náměstka generálního ředitele Lubomír Rajdla vyloučit. V této chvíli je ale podle něj potřeba počkat, jak závěrečná jednání o evropském investičním plánu dopadnou.

Pokud by na takovou podporu došlo, mohla by mít podle náměstka různé podoby. Poskytovat by ji banka mohla prostřednictvím zvýhodněných úvěrů nebo záruk za bankovní úvěry, řekl redakci.

Kam s penězi

Finanční podpora projektů pro zvyšování energetické účinnosti nemusí být zajímavá jen pro státem vlastněnou ČMZRB. Jak už EurActiv psal, na tyto projekty se zaměřují i komerční banky.

„Potenciál úspor je v České republice velký a vrchol zájmu o projekty zvyšující energetickou účinnost máme ještě před sebou,“ řekl redakci Max Wandler z Erste Corporate Banking.

V obecném povědomí znamená zvyšování energetické účinnosti hlavně zateplování domů, to ale podle Wandlera není z komerčního hlediska tak zajímavá oblast. Pokud se totiž do projektu nezapojí dotace, návratnost je pomalá.

Větší význam mají podle něj renovace budov, které zahrnují například výměnu systémů vytápění a větrání.

„Velký potenciál však spočívá především v technologiích, které využívají podniky. Úspory se mohou v průmyslu pohybovat i okolo 70 nebo 80 % energie. Další významný prostor pro úspory nabízí doprava, a to především městská,“ vysvětluje.

Začátek chytřejšího financování?

Junckerův balíček ovšem vzbuzuje otázku, zda je pro Česko vlastně výhodný. Pro využití se bude podle odborníků pravděpodobně hodit spíše pro „jižní křídlo EU“. Obecně je totiž vhodnější pro státy, které si musí půjčovat za vysoké úrokové sazby. To pro Česko neplatí.

Na energetickou účinnost má navíc Česko do roku 2020 k dispozici peníze z evropských fondů. Ve čtyřech operačních programech je na účinnost vyčleněno celkem 60 miliard korun. Dalších více než 30 miliard chce dát vláda z národních programů. Jedním ze zdrojů financí jsou pro Česko i výnosy z prodeje emisních povolenek

V rámci některých operačních programů se pak uvažuje o využití finančních nástrojů, které by mohly nahrazovat klasické dotace, jaké se z fondů poskytovaly dosud. Takovými finančními nástroji jsou právě výhodné úvěry, záruky nebo kapitálové vstupy.

Autor: Adéla Denková