ČSSD: Kvůli Ukrajině přijde „východní summit“ o svůj lesk

Lubomír Zaorálek (ČSSD); zdroj: http://lubomirzaoralek.cz/.

Asociační smlouva mezi EU a Ukrajinou prozatím padá, jak se zdá. Na summitu ve Vilniusu se dnes (28. listopadu) ale zástupci Unie setkají i s politiky dalších zemí Východního partnerství a v plánu je podpis několika důležitých dohod. Unie doufá, že se jí krůček po krůčku podaří vybudovat na východních hranicích stabilní partnerství. Je to i mezi prioritami zahraniční politiky ČR.

V litevském Vilniusu dnes odpoledne začne dvoudenní summit Východního partnerství, na kterém se setkají lídři členských států Evropské unie a představitelé Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny.

O summitu se dlouho hovořilo jako o přelomovém. Zejména proto, že na něm měla být podepsána asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou. To se po událostech posledních dnů zdá jako nepravděpodobné, protože Kyjev se rozhodl podpis smlouvy odložit (EurActiv 25.11.2013).

„Jestli bude summit ve Vilniusu přelomový, to ukáže bezprostřední vývoj těchto dnů. Nepokoje a napětí, které provázejí možnost blížícího se podpisu asociační dohody Ukrajiny a EU, jsou jasným důkazem, že by podpisem mohlo k jistému nezanedbatelnému zlomu dojít. Předvídat je ale v tuto chvíli velice těžké,“ sdělil EurActivu poslanec hnutí ANO Martin Stropnický, který dal v aktuálních vyjednáváních o české vládě najevo, že by se rád stal ministrem zahraničí.

Podle odborníků a diplomatických zdrojů ale může být summit v určitém smyslu „přelomový“ i díky dalším smlouvám, které by na něm měly být podepsány s dalšími zeměmi.

„Na summitu budou projednány poměrně důležité body týkající se zejména Moldávie a Gruzie. Je ale pravda, že k podpisu asociační dohody s Ukrajinou nedojde, a summit kvůli tomu nebude tak zásadní, jak se čekalo,“ řekl redakci místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, o kterém se také hovoří jako o možném šéfovi diplomacie.

Je pravděpodobné, že po setkání ve Vilniusu se jednotlivé partnerské země ocitnou v různých fázích procesu přibližování k EU. Program Východního partnerství by tak podle některých názorů mohl získat novou dynamiku.

Když se program před několika lety rozjížděl, šlo především o diskuze intelektuálů a odborníků. Jeho výsledkem je ale skutečná evropská politika k zemím na východních hranicích, zaznělo mimo jiné na expertní konferenci, kterou v pátek v Praze pořádala Asociace pro mezinárodní otázky. A na summitu by se mohlo ukázat, do jaké míry je tato politika úspěšná.

To bude důležitým signálem i pro Českou republiku, která považuje Východní partnerství za jednu z priorit své zahraniční politiky. „Politika Východního partnerství je dnes již významnou složkou směřování EU. Je dobré si připomenout, že tento trend byl výrazně artikulován poprvé na summitu v Praze v roce 2009, za našeho předsednictví v Radě EU,“ připomněl Stropnický.

„Jedná se o velmi důležitý nástroj pro Českou republiku, měli bychom ho více využívat a sehrávat v něm ještě významnější roli než dosud,“ tvrdí Zaorálek.

Výsledky budou

Jak bylo naznačeno, největší pozornost přitahuje vývoj ve vztazích s Ukrajinou. Český premiér v demisi Jiří Rusnok podle ČTK včera v Senátu prohlásil, že EU by měla být v jednáních s Kyjevem pružnější. Ukrajině by prý kvůli odkladu asociační dohody neměla zavírat dveře.  Na summitu Rusnok navrhne, aby se představitelé Unie a Ukrajiny sešli již příští rok v květnu v Praze a zkusili nalézt cestu k uzavření asociační dohody a smlouvy o volném obchodu s EU.

Ve Vilniusu se však plánuje také parafování asociační dohody s Moldavskem a Gruzií. Původně měla dohodu parafovat i Arménie. Ta ale v září oznámila svůj úmysl vstoupit do Celní unie pod vedením Ruska. Podpis dohody je tak z její strany nepravděpodobný.  

Zásadní má být schůzka ve Vilniusu také pro liberalizaci vízového režimu s Moldavskem. Jeho občané by pak mohli do zemí schengenského prostoru na kratší období cestovat bez víz. V oblasti postsovětského prostoru je to podle odborníků možné považovat za zásadní průlom a motivaci pro ostatní země.

Summit ve Vilniusu přinese očekávané výsledky, vzkázal po svém tiskovém mluvčím evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle.

Členství zatím nebude

Východní partnerství není soutěž krásy a nejde o to, kdo kolik položí na stůl, zdůraznil komisař. „Nabízíme něco, co zatím nemá obdoby – asociační dohodu včetně dohody o volném obchodu. Je to nejambicióznější dohoda, kterou kdy EU nějaké partnerské zemi nabídla. Pro země Východního partnerství je to projekt na modernizaci a demokratické a ekonomické reformy. A otevírá jim to do budoucna evropský trh,“ dodal.

„Naším cílem je společně s partnery budovat krok po kroku demokratické, prosperující a stabilní sousedství, které se bude zakládat na respektování právního státu,“ napsali ve společném prohlášení předseda Evropské komise José Manuel Barroso a předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

Pro EU je tak Východní partnerství jedním z nástrojů politiky sousedství, který má zajistit stabilitu v těsné blízkosti evropských hranic. Diplomatické zdroje se netají tím, že ve vztazích s východními zeměmi se v současné době nehraje o členství v Unii. O těsnější vztahy a určitou míru integrace jde však v každém případě. Také proto se východní politika EU nezamlouvá Rusku, které by mohlo ve zmíněných zemích ztrácet vliv.  

Rozšíření je nejsilnější nástroj transformace, říká k tématu členství Füle. „Asociační dohody, které chceme se zeměmi Východního partnerství podepsat, jsou druhým nejsilnějším nástrojem,“ dodal. A pokud mají partnerské země ambice na členství, mohou se prý jejich cíle jednou vyplnit – pokud se vyrovnají s potřebnými reformami a evropskými hodnotami a principy, vyplývá z jeho slov.