Von der Leyenová hledá podporu europoslanců. Chce prosadit minimální mzdu v celé EU či klimatickou neutralitu

[© European Union, 2019]

Prioritou další Komise by podle kandidátky na její nejvyšší post měla být migrační a azylová politika, silný Schengen, zahraniční vztahy se sousedními zeměmi EU včetně Ruska, demokratické principy nebo boj proti klimatickým změnám. Europoslanci však mají vyšší nároky.

Evropská unie potřebuje jasnou společnou definici azylu a toho, kdo na něj má nárok, uvedla dnes při slyšení před europoslanci liberální frakce Obnova Evropy (RE) kandidátka do čela příští Evropské komise Ursula von der Leyenová. Definovat bude podle ní potřeba také, co přesně je nelegální migrace, ale i migrace legální.

„A když hovoříme o takové jasné definici, tak také určitě potřebujeme systém, který nám umožní udržet uvnitř Schengenu hranice otevřené. Proto musí být vnější hranice pevná a bezpečná,“ uvedla německá ministryně obrany. Některé země Unie v reakci na migrační krizi totiž neustále prodlužovaly „dočasné“ uzavření svých hranic uvnitř Schengenského prostoru.

Podle von der Leyenové je nutné vědět, kdo do EU vstupuje a kdo ji opouští. Vyslovila se pro daleko rychlejší personální posílení společné evropské pobřežní a pohraniční stráže. „Myslím, že 10 tisíc lidí ve Frontextu v roce 2027 je příliš daleko. Musí to být výrazně, výrazně dřív,“ uvedla.

Frontex posílí později, než se původně plánovalo. S ochranou hranic pomůže obří biometrická databáze

Evropský parlament minulý týden posvětil dohodu institucí ohledně posílení pohraniční a pobřežní stráže EU. Agentura Frontex významně rozšíří své personální kapacity, bude to ale trvat déle, než plánovala Komise. Novinkou je pak i vytvoření velké informační biometrické databáze CIR.

Za „ušlechtilý úkol“ přitom označila boj s organizovaným zločinem a převaděčstvím. „Musíme ale také investovat do svého sousedství, do afrických zemí, do jejich dobré správy, ekonomického rozvoje, do bezpečnosti a stability,“ řekla europoslancům. Jen tak podle ní tamní lidé uvidí ve svých vlastních zemích perspektivu.

EU bude proti Kremlu bránit své silné principy

Při setkání s liberálními poslanci se dostalo i na téma Ruska. Evropská unie je podle von der Leyenové ze silné pozice, kterou si vybudovala v posledních letech, ochotná a připravená k dialogu s Ruskem, vždy však bude bránit své principy a mezinárodní pořádek založený na pravidlech. Uvedla také, že „Kreml neodpouští slabost“.

Anexe Krymu, kterou EU od počátku neuznává, byla podle německé ministryně obrany prvním případem od konce druhé světové války, kdy byly státní hranice změněny vojenskou silou. „Anexe Krymu je porušení mezinárodního práva,“ řekla.

Evropská unie v roce 2014 zavedla v souvislosti s ruským přístupem k ukrajinské krizi vůči Rusku hospodářské sankce, které byly nedávno opět o půl roku prodlouženy.

Podle von der Leyenové je třeba nabízet dialog ze silné pozice. „Vždy je lepší diskutovat,“ podotkla.

Tichý vzestup Ursuly von der Leyenové

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, kompromis v otázce kdo má sedět v předsednickém křesle nové Evropské komise, je nekontroverzní politička a tichá taktička, kterou za hranicemi Německa téměř nikdo nezná. Její kariéru však často doprovází skandály.

Seznam jejích priorit je však mnohem obsáhlejší. EU podle ní potřebuje řádně monitorovat dodržování vlády práva nebo bojovat proti klimatickým změnám či dezinformacím.

Její Komise by měla podle jejích slov být genderově vyrovnaná. V případě zvolení bude chtít po členských státech, aby na post komisaře nominovali ženu a muže. Na post místopředsedů zamýšlí dosadit mimo jiné dosavadní komisaře, Franse Timmermanse a Margrethe Vestagerovou.

Návrhy EP budou novou EK vyslyšeny

Kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová rovněž pokládá za nutné, aby Evropská unie byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Pokud bude příští týden zvolena jako nástupkyně Jeana-Claudea Junckera do čela nové Evropské komise, chce se také zasadit o to, aby ve všech zemích Unie existovala minimální mzda.

Von der Leyenová to dnes uvedla v europarlamentu po svém setkání s předsedou EP Davidem-Mariou Sassolim a vedením politických klubů. Evropský parlament označila za srdce evropské demokracie, sebe za „Evropanku srdcem i přesvědčením“ a slíbila, že jako předsedkyně nové Komise předloží komisařům k politické diskusi každou legislativní iniciativu, na jejíž potřebě se europoslanci většinově shodnou.

„Slyšeli jsme hlas mladých lidí – chtějí akci týkající se budoucnosti naší planety. Musíme mít vyšší ambice, protože nám dochází čas,“ prohlásila německá ministryně obrany.

Klimaticky ambicióznější Unie?

Premiér Andrej Babiš přitom spolu s dalšími státy ze středu a východu Unie na summitu koncem června zablokoval zmínku o klimatické neutralitě EU k roku 2050 v závěrečném dokumentu z jednání. Věc zůstala jen v poznámce pod čarou s tím, že takový vývoj si přeje „velká většina“ členských zemí.

Summit EU přijal mírnější závazek o klimatické neutralitě, nevládní organizace ho kritizují

Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.

Von der Leyenová ale v europarlamentu zmínila také potřebu „větších ambicí“ Unie už ohledně klimatických cílů k roku 2030. Nulových čistých emisí v Unii k roku 2050 je podle ní možné dosáhnout při propojení „povědomí o potřebě ochrany klimatu“ se silným a prosperujícím evropským hospodářstvím. Jeho páteří musí podle von der Leyenové být malé a střední firmy, které bude třeba při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku odpovídajícím způsobem podpořit, sloužit k tomu mají i na věc přímo vyčleněné evropské peníze.

Úsilí o neutrální emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Mezi ně patří například zalesňování. Zároveň by se měla energetika orientovat směrem od ropy, uhlí a plynu více na větrnou a slunečnou energii nebo biopaliva. To si ale vyžádá i masivní investice.

„Musíme do věci zapojit občany. Lidé mají své obavy a své naděje, sny a aspirace. Evropa jim může nabídnout práci, perspektivy, stabilitu a bezpečnost,“ míní kandidátka do čela EK. Poznamenala, že v každé zemi Unie má platit, že pokud někdo pracuje na plný úvazek, musí mu tato práce stačit k živobytí. „Proto budu bojovat za minimální mzdu v každé zemi,“ upozornila s tím, že v sociální oblasti jsou i další klíčová témata.

I přes tyto klimatické závazky ji frakce Zelených (Greens/EFA) dnes kritizovala za to, že usiluje o snížení CO2 do roku 2030 o 50 %. Europarlament se ale shodl na 55% snížení.

Video: Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Vodní eroze postihuje čtvrtinu EU

Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.

Priority europarlamentních frakcí pro volbu Komise

Jako možnou budoucí šéfku EK ji vybral minulý týden summit EU, von der Leyenová se nyní před hlasováním Evropského parlamentu příští týden snaží získat co nejširší podporu mezi europoslanci, která zatím není vůbec jistá. Potřebuje hlasy nadpoloviční většiny europoslanců.

Například poslanci socialistické frakce S&D se teprve rozhodnou, zda ji příští týden v hlasování podpoří do čela Evropské komise. Novinářům to dnes řekla šéfka frakce Iratxe Garcíaová poté, co se socialističtí europoslanci s kandidátkou seznámili.

„Boj s klimatickou změnou, udržitelnost našeho sociálního modelu, migrace a rovné příležitosti mužů a žen jsou pro nás klíčové priority,“ podotkla Garcíová s tím, že se svým postojem socialisté seznámili i kandidátku do Komise. Nyní podle ní frakce čeká, jak von der Leyenová zareaguje na jejich „konkrétní požadavky“.

Postoj S&D je přitom pro von der Leyenovou klíčový k tomu, aby příští týden získala potřebnou nadpoloviční většinu hlasů. Socialisté jsou ohledně její nominace rozpolceni. Některým vadí fakt, že summit EU, který nominanta do vedení Komise vybírá, odmítl socialistického hlavního kandidáta Franse Timmermanse.

„Dnešek byl první krok, v klubu zahájíme debatu a jako politická skupina se pokusíme najít společný postoj příští týden,“ dodala Garcíaová.

Lídři EU bojují za von der Leyenovou. Europoslancům se ale nezamlouvá

Kandidátka na post šéfky unijní exekutivy se dnes sešla se současným předsedou Komise Junckerem i předsedou unijních summitů Tuskem. Ten za ni již adoroval také v Evropském parlamentu. Europoslanci jsou však k von der Leyenové rezervovaní kvůli porušení principu spitzenkandidatů.

Jistou podporu má von der Leyenová ze „své“ Evropské lidové strany (EPP), v úterý hovořila s konzervativci z frakce ECR, dnes se sešla s europoslanci liberální frakce Obnova Evropy (RE) a poté se Zelenými.

Liberálové žádají větší demokratizaci EU

Prioritami frakce Renew Europe při volbě předsedy Komise mají být ještě větší klimatické závazky Unie, ochrana vlády práva, podpora investic a inovací, rozvoj evropské obranné spolupráce, boj proti praní špinavých peněz nebo spolupráce s okolními zeměmi. Podle liberálů je třeba také na evropské úrovni dbát na klimatické závazky a rozvíjet „čistou a výkonnou“ ekonomiku, která by spojovala ochranu životního prostředí s digitalizací.

Uvedl to dnes při téměř dvouhodinové debatě s von der Leyenovou předseda liberální frakce Dacian Ciolos.

Po kandidátce do čela příští Komise žádali liberální europoslanci celoevropský mechanismus, který by umožňoval kontrolovat vládu práva ve všech zemích EU a měl by i příslušné sankce.

„Je třeba zajistit, aby všechny vlády v Evropě respektovaly právní stát. A mechanismus musí obsahovat sankce, aby byl efektivní,“ upozornil Ciolos.

Liberálové také von der Leyenovou požádali o podporu pro svůj plán uspořádat konferenci o budoucí podobě EU, která by měla otevřít cestu k větší demokratizaci Unie. Součástí diskuse má být také vznik celoevropských kandidátních listin pro volby do europarlamentu.

Podle šéfa frakce není podpora její kandidatury ze strany liberálních europoslanců v dané chvíli „jistou věcí“, ačkoliv německá ministryně obrany na jednání frakce zdůrazňovala, že právě problematika vlády práva bude spolu s klimatickými změnami klíčovými body její práce.

„Podpora její kandidatury není v této chvíli ‚hotovou věcí‘, čekáme na její jasné závazky. Příští týden v europarlamentu povedeme o její podpoře zevrubnou diskusi,“ upozornil Ciolos.