Volby v Řecku: Je Syriza strašák, nebo šance na změnu?

Alexis Tsipras

Poprvé v historii má v řeckých parlamentních volbách, které proběhnou tuto neděli, na dosah vítězství strana, která kritizuje přísná úsporná opatření a nebrání se myšlence případného odchodu Řecka z eurozóny. Má se EU vlády radikálně levicové opoziční strany Syriza bát? Jsou její sliby reálné?

Řecko stojí na křižovatce. Již tuto neděli (25. ledna) budou Řekové ve volebních místnostech rozhodovat o budoucím směřování své země. Hlavním favoritem voleb je extrémně levicová strana Syriza, která je hlasitým oponentem úsporné politiky vládnoucích konzervativců. Její lídr Alexis Tsipras požaduje znárodnění bank a odpuštění velké části řeckého dluhu. První možnost vyjednat pro Řecko výhodnější podmínky pro splácení dluhu se naskytne na konci února, tedy v době, kdy by Syriza mohla být součástí vlády.

Nervozita Západu, se kterou je Řecko v posledních týdnech sledováno, proto může být pochopitelná. Stejně tak i slova šéfa Evropské komise Jean-Claudea Junckera, že Athény jsou povinny splácet své dluhy bez ohledu na to, jak volby dopadnou. Tsipras totiž zdůrazňuje, že pokud mezinárodní instituce nepřistoupí na jeho požadavky, Řecko bude vážně uvažovat o vystoupení z eurozóny.

Naděje na změnu?

Řada pozorovatelů je však přesvědčena, že Syriza by tak daleko nezašla. „Vystoupit z eurozóny Syriza s největší pravděpodobností nechce, protože si je vědoma možných důsledků tohoto kroku,“ uvedla v dnešním rozhovoru pro EurActiv expertka na řeckou politiku Nikola Karasová.

Řekové (včetně Tsiprase) si prý pamatují dobu před krizi, kdy se zemi díky přechodu k euru ekonomicky dařilo, vysvětluje. „Euro pro Řeky představovalo jednoznačný přínos a ani nyní se ho většina obyvatel nechce vzdát,“ uvedla analytička. Za pravdu jí dává i Alexis Tsipras, který svá vyjádření s blížícím se datem voleb mírní.

Syriza je pro Řeky přitažlivá především proto, že není spojena s dosavadními vládními strukturami, které stojí za řeckými hospodářskými problémy a také za podmínkami splácení dluhu mezinárodním věřitelům.

„Osobně to vidím spíše jako naději na změnu, i kdyby jen kvůli tomu, že Syriza je nové uskupení, které má šanci rozbít poměrně silné klientelistické vazby vzniklé v posledních letech, kdy vládl PASOK a Nová demokracie,“ řekla EurActivu publicistka Kateřina Kňapová, která nyní pobývá v Řecku.

Otevření dohod s mezinárodními věřiteli Kňapová jako problematické nevidí, naopak. „Zvolení Syrizy by mohlo pro Evropu samotnou představovat pozitivní impuls k tomu, aby začala více promýšlet evropský projekt v souvislosti s ekonomickou krizí a jejími dopady, které byly razantní hlavně v jihoevropských státech,“ vysvětlila.

Není to jen populismus

Zda se Syrize podaří svůj program realizovat do posledního puntíku, bude záležet především na tom, jak zvládne v neděli zabodovat u voličů. V případné koalici bude totiž nucena dělat ústupky. „Ve finále vláda Syrizy bude levicová, rozhodně bude hodně solidárně zaměřená, ale nemyslím si, že by to šlo do levicového extremismu,“ odhaduje Kňapová.

Program strany neobsahuje pouze populistická opatření, ale přichází i s návrhy, které mají vést ke zlepšení životní úrovně obyvatel. Soustředí se například na sociální otázky, efektivnější výběr daní a boj proti korupci ve státní správě.  

„Korupce je v Řecku systémová a sahá až do dob Osmanské říše. Když byli Řekové její součástí, byli vnímáni jako občani druhé kategorie a ke statkům či k významným pozicím se dostali pouze přes klientelistické sítě,“ uvedla Kňapová.

Kdo rozhodne?

Poslední průzkumy přisuzují vítězství Syrize, strana by měla od voličů získat 33 % hlasů. Na druhém místě pravděpodobně skončí strana Nová demokracie současného premiéra Antonise Samarase, která v průzkumech obdržela okolo 28 %.  Spolupráci se Syrizou však jednoznačně odmítá.

Za určitých podmínek by do koalice se Syrizou bylo ochotné jít středolevé uskupení To Potami, které sice nemá jasně vymezený volební program, předpokládá se ale, že by mohlo voliče oslovit.

Druhým možným koaličním partnerem radikální levice by mohla být středolevá strana PASOK, která je však spojována s vládou v období krize, díky čemuž ztrácí na popularitě. Jako možnost se jeví i menšinová vláda Syrizy za podpory jednotlivých poslanců.

Odhaduje se, že v současné době je v Řecku přibližně 10 % nerozhodnutých voličů, jejichž hlasy budou ve finále pravděpodobně rozhodující.

Autor: Eliška Kubátová