Volby do EP nejspíše evropská témata opět neovládnou

zdroj: Evropský parlament

Evropským volbám dominují vnitropolitická témata a bývají často spíše referendem o současné vládě. Lidé si totiž příliš neuvědomují, o čem Evropský parlament rozhoduje a jak velký je jeho reálný vliv na českou legislativu. Výjimkou by neměly být ani nadcházející květnové volby do Evropského parlamentu. Shodli se na tom politologové se zástupci jednotlivých politických stran na nedávné debatě.

Už jen několik měsíců zbývá do příštích voleb do Evropského parlamentu. Přestože ve Štrasburku i Bruselu téma nového složení jediné přímo volené instituce Evropské unie rezonuje už několik týdnů (EurActiv 11.9.2013), v členských zemích je výběr europoslanců tradičně brán spíše jako „volby druhé kategorie“. V předvolebních kampaních proto často dominují vnitropolitická témata.

Česká republika není v tomto směru žádnou výjimkou. Nadcházející eurovolby jsou navíc v Česku specifické tím, že se uskuteční jen několik měsíců po těch do Poslanecké sněmovny. Podle původního plánu se měly oboje volby uskutečnit ve stejném termínu, nicméně kvůli tomu, že se dolní komora Parlamentu na konci léta předčasně rozpustila, tomu tak nakonec nebude (EurActiv 17.7.2013).

„V národních volbách voliči vědí, že mohou ovlivnit daně nebo důchody. Ve volbách do Evropského parlamentu ale nemají o tom, co vlastně ovlivňují, ponětí,” vysvětlil na nedávné debatě „Co chystají politické strany?“, kterou pořádal think-tank Evropské hodnoty, Pavel Šaradín, politolog z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého. I proto jsou podle něj evropské volby spíše volbami národními, které jsou navíc některými stranami interpretovány jako referendum o vládě.

To potvrdil i ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský. Podle něj mají voliči jen minimální informace o činnosti jednotlivých europoslanců. Při samotných volbách tak mohou jen těžko zhodnotit, jak se poslanci v minulém volebním období stavěli ke konkrétním evropským otázkám a legislativám.

Situaci si podle svých slov uvědomují i někteří politici, kterých se volební kampaně přímo dotýkají. „Je pravda, že ve volbách v České republice evropská témata nedominují,“ řekl na zmíněné konferenci senátor za ČSSD Jiří Dienstbier a dodal, že jako první výjimku lze podle něj částečně brát prezidentské volby, které se odehrály v lednu 2013.

I podle Jaromíra Drábka (TOP 09) nelze předpokládat, že by se evropské volby zabývaly pouze evropskými tématy. Postoje k vnitropolitickým tématům nicméně podle něj můžou být pro voliče klíčové i proto, že pravidelně nastává situace, kdy více politických stran z jedné země kandidují za stejné evropské uskupení. Například TOP 09 a KDU-ČSL jsou obě členy Evropské lidové strany (EPP).  

Situace se zhoršuje

Jak uvedl politolog Šaradín, Česko je typickým příkladem nepsaného pravidla, podle kterého se evropská témata vždy s dalšími a dalšími volbami dostávají ještě více do pozadí.

„Pokud se podíváme na analýzu kampaně před volbami v roce 2004, tak tam ještě evropská témata nějakou roli hrála. V roce 2009 už ale neměla vůbec žádnou roli, kampaň byla pouze přípravou na předčasné volby,“ říká Šaradín. Ty se navíc nakonec nekonaly a byly přeloženy až na následující rok.

Co lze tedy očekávat od letošních voleb? Podle Šaradína bude fakt, že se uskuteční přibližně půl roku po těch parlamentních, znamenat, že se jednotlivé strany budou především snažit vymezit vůči nové vládě.

Časová blízkost se pak může projevit i na jejich výsledku, protože některé menší euroskeptické strany, které sice v národních volbách neuspějí, získají finanční prostředky na eurokampaň, ve které mohou uspět. „V evropských volbách se nevolí hlavou, ale srdcem, což znamená, že lidé se nebojí riskovat. Nebojí se toho, že ztratí svůj hlas,“ upozornil Šaradín.

Sociální rozměr

Přestože tedy velkou debatu o tématech týkajících se Evropské unie v rámci nadcházející kampaně zřejmě čekat nemůžeme, o některých evropských otázkách mají politické strany již jasno.

Podle lídra kandidátky KDU-ČSL pro volby do Evropského parlamentu Pavla Svobody budou lidovci prosazovat především udržení sociálně tržního hospodářství jako vůdčího principu dalšího směřování Unie.

Na sociální rozměr evropské politiky se zaměřují také sociální demokraté (EurActiv 27.9.2013). „Je potřeba na celoevropské úrovni hájit to, co je společné evropské civilizaci, a to včetně humanitního rozměru, který se podle nás v praxi projevuje prosazením modelu evropského sociálního státu. Evropská integrace není jen otázka volné soutěže,“ vysvětlil senátor Dienstbier.

V jádru integrace za každou cenu?

Zástupci KDU-ČSL a ČSSD se shodují na tom, že by naším zájmem mělo být, aby Česká republika byla součástí takzvaného jádra evropské integrace. Naopak podle Jana Zahradila, předsedy poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu, by Česko rozhodně nemělo usilovat o sjednocování například přímých i nepřímých daní, unifikaci sociálních, zdravotních nebo penzijních standardů nebo větší intervenci unijních orgánů do fiskální politiky jednotlivých členských zemí.

ODS v nejbližší době nepodpoří ani vstup Česka do eurozóny, protože ta podle slov jejích zástupců v současné době nefunguje (EurActiv 27.9.2013).

Také podle Drábka není správné přistoupit například na harmonizaci všech daňových sazeb či integraci v některých aspektech sociální politiky. Na rozdíl od svého bývalého koaličního partnera však TOP 09 podporuje například přijetí fiskální smlouvy.