ČR ještě o blokování kandidátského statusu Albánie nerozhodla

Bohuslav Sobotka; zdroj: Evropský parlament.

Díky členství v EU má česká vláda v rukou blokační kartu vůči Albánii. Ta usiluje o udělení statusu kandidáta do Unie. Zároveň vede spor s elektrárenskou firmou ČEZ. Praha by měla mít o svém postoji jasno během necelých dvou týdnů. Podnikání na Balkáně může být obecně rizikové. Jsou ale zájmy jedné firmy důvodem pro veto na Evropské radě?

Albánie by se na konci měsíce mohla stát šestou kandidátskou zemí Evropské unie. 26. a 27. června se v Bruselu schází Evropská rada, která může Albánii status kandidáta udělit.

Na začátku června to členským zemím EU jednoznačně doporučil evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle   

Do cesty se jí může postavit Česká republika. Vláda má totiž v ruce možnost, že by na blížícím se evropském summitu posun ve statusu balkánské země blokovala. I nesouhlas jednoho členského státu totiž může rozhodnutí Rady zhatit.   

Tomáš Prouza: „Posuzování kandidátského statusu nemůže být navázáno na jakýkoliv jeden konkrétní případ.“

Vláda o tom podle některých zdrojů uvažuje proto, že Albánie vede mezinárodní arbitráž s českou polostátní elektrárenskou společností ČEZ. Albánský regulační úřad vloni odebral distribuční společnosti CEZ Shpërndarje licenci a do jejího vedení dosadil státního administrátora. Tím ČEZ ztratil nad firmou kontrolu.

Výhoda členství v EU?

Před možnou blokací varoval už prozatímní kabinet Jiřího Rusnoka. Podle dostupných informací zatím Sobotkova vláda o blokování či neblokování kandidátského statusu pro Albánii nejednala.

Svůj postoj si ale musí ujasnit do 24. června, kdy se v Bruselu schází Rada pro obecné záležitosti. Ta bude o Albánii jednat.

Podle zasvěcených pozorovatelů každopádně může Praha hrozbu blokace využít vůči Tiraně jako páku pro podporu zájmů ČEZ.

To potvrzuje i analytik Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny Jan Jedlička, podle kterého se tak zvyšují šance ČEZ na získání náhrady škod. Takovou možnost lze prý vidět i jako jednu z výhod českého členství v EU.

Zájmy jedné firmy

Na druhé straně se ozývá kritika vůči tomu, aby bylo Česko jedinou zemí EU, která bude udělení kandidátského statusu blokovat kvůli zájmům určité firmy. Žádná jiná země totiž Albánii blokací nehrozí.

„Posuzování kandidátského statusu nemůže být navázáno na jakýkoliv jeden konkrétní případ,“ řekl k tomu novinářům státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Při posuzování připravenosti každé země je ale podle něj třeba sledovat mimo jiné i stav investičního prostředí.

Rizikové prostředí

Ten je přitom v Albánii obecně problematický. „Což si uvědomují i renomované globální instituce typu Světové banky, která ostatně na investici ČEZ v této zemi poskytla záruku,“ vysvětlil EurActivu Jedlička.

„Riziko se odráží i ve vyšším potenciálním výnosu investic, pokud se podaří,“ říká k investicím na Balkáně analytik České spořitelny Jan Jedlička.

Světová banka a jiné mezinárodní instituce pomáhají investorům snižovat rizika i v jiných zemích Balkánu. Zejména v jeho jihovýchodní části je totiž podle Jedličky investiční prostředí rizikové.

„To se na druhé straně odráží i ve vyšším potenciálním výnosu těchto investic, pokud se podaří,“ dodal.

Dlouhá cesta ke členství

Kandidátský status při tom všem neznamená, že by EU s Albánií automaticky zahajovala přístupová jednání.

To se ukázalo třeba na případě Makedonie, která je kandidátskou zemí od roku 2005. Od té doby už Evropská komise členským zemím několikrát doporučila zahájit přístupová jednání. Ta ale zatím nezačala kvůli sporům bývalé jugoslávské republiky s Řeckem o název státu.

Samotná Albánie o kandidátský status požádala v roce 2009. Proces sbližování s Unií ale zatím váznul kvůli pomalé reformě justice a pomalému boji s korupcí a zločinem.

Autor: Adéla Denková