Vízová liberalizace pro Turecko: Vše, co jste potřebovali vědět

zdroj: pixabay.com

Zrušení vízové povinnosti pro turecké občany se v posledních týdnech stalo klíčovým tématem debat politiků a odborníků nejen v Česku, ale v celé Evropě. EurActiv svým čtenářům nyní nabízí podrobný přehled, který objasní například to, co Turecku na cestě za bezvízovým stykem ještě chybí nebo odpoví na otázku, zda lze vízovou liberalizaci považovat za bezpečnostní hrozbu pro Evropu.

Dialog EU a Turecka o vízové liberalizaci byl zahájen v prosinci roku 2013. O necelý rok později Komise vydala první zprávu, v níž zhodnotila kroky Ankary na cestě za bezvízových stykem, který má tureckým občanům zaručit svobodný pohyb po schengenském prostoru na dobu 90 dní.

Přečtěte si také: FACTSHEET o vztazích EU s Tureckem

Rozhovory o vízové liberalizaci se zintenzivnily v souvislosti s dohodou o řešení migrační krize, kterou lídři Unie a Turecka dojednali letos březnu. Z ní vyplývá, že Ankara Evropě pomůže výrazně omezit počet nelegálních migrantů, kteří přicházejí z Turecka nelegální cestou. Na oplátku evropští lídři kromě poskytnutí finančních prostředků a otevření nových kapitol přístupových jednání Ankaře přislíbili také liberalizaci vízového režimu.

Jak je v dohodě uvedeno, Turecku by měla být víza zrušena v červnu letošního roku, pokud splní všech 72 podmínek, které musí každá země před zavedením bezvízového režimu provést. Začátkem května Komise učinila první významný krok, když Evropskému parlamentu a Radě předložila návrh na zrušení vízové povinnosti za předpokladu, že Turecko splní pět zbývajících požadavků. Které to jsou?

  • Pokračovat v implementaci národní strategie a akčního plánu v boji proti korupci a plnit doporučení Skupiny států proti korupci Rady Evropy (GRECO). V tomto ohledu je Turecko na dobré cestě – strategii a akční plán Ankara schválila už 30. dubna, musí však ještě přijmout legislativní opaření v návaznosti na doporučení skupiny GRECO.
  • Provádět soudní spolupráci s členskými státy EU v trestních věcech, jako je například vydávání stíhaných osob. Turecko již vyjádřilo záměr navázat užší kontakty s úřady států EU tak, aby v Turecku došlo k dalšímu vyjasnění právních předpisů a postupů a byly stanoveny možnosti stíhání zločinců v případech, kdy jejich vydání nebude možné.
  • Vyjednat a implementovat dohodu o spolupráci s Evropským policejním úřadem. Za tímto účelem Turecko 2. května zaslalo Europolu dopis, ve kterém vyjádřilo přání dohodu uzavřít.
  • Přijmout a implementovat legislativu o ochraně osobních dat v souladu s evropskými standardy. Na této podmínce musí Turecko ještě výrazně zapracovat. Komise totiž požaduje, aby Turecko změnilo zákon přijatý 24. března letošního roku tak, aby byl úřad pro ochranu osobních údajů nezávislý a aby do působnosti zákona spadala také činnost vynucovacích orgánů.
  • Revidovat právní rámec a interpretaci soudů a bezpečnostních složek v oblasti organizovaného zločinu a terorismu tak, aby bylo zajištěno právo na svobodu a bezpečnost, právo na spravedlivý proces a svobody projevu a shromažďování. Jak uvádí Komise, Turecko musí v souladu s evropskými normami zúžit definici terorismu, a nemohlo tak prostřednictvím široké definice pronásledovat opozici nebo novináře. Turecku musí zároveň přijmout zákon o zřízení komise pro kontrolu donucovacích orgánů v dobách míru.

Právě poslední bod představuje nejzávažnější překážku na cestě Turecka za bezvízovým stykem s Unií. Jak totiž turečtí představitelé uvádějí, teroristické zákony měnit nebudou. Bez naplnění všech 72 kritérií však EU k liberalizaci přistoupit nehodlá. Existuje proto riziko, že se na tomto bodě může dohoda EU-Turecko zadrhnout.

Kromě výše zmíněných podmínek EU požaduje, aby Turecko splnilo další dvě kritéria – úplné zavedení biometrických pasů a přezkum provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem, která byla podepsána 16. prosince 2013, tedy ve stejnou dobu jako zahájení dialogu a liberalizaci vízového režimu. K naplnění těchto dvou podmínek Turecko potřebuje více času, proto Komise navrhla dočasné opatření, podle kterého by do EU měli možnost dočasně cestovat pouze ti turečtí občané, kteří mají biometrický pas. Přezkum dohody o navracení není zatím možný, protože vstoupí v platnost až 1. června letošního roku.

Koho se bude liberalizace týkat?

Osvobození od vízové povinnosti má platit pouze pro krátkodobé pobyty do 90 dnů. Bez víza tak do EU budou moci cestovat pouze občani Turecka za obchodními, turistickými nebo obchodními účely. Bezvízový styk se tedy nevztahuje na ty, kteří chtějí v EU žít a pracovat. Turečtí občané budou muset i nadále prokazovat dostatečné prostředky k pobytu a účel, za kterým do Evropy cestují.

Kromě všech členských zemí EU se má vízová liberalizace týkat také čtyř států přidružených k schengenskému prostoru – Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.

Znamená bezvízový styk s Tureckem pro EU bezpečnostní hrozbu?

V důsledku březnové dohody evropských lídrů s Tureckem a květnového doporučení Komise zrušit Turkům do června vízovou povinnost se v Evropě začaly objevovat obavy, že by takový krok mohl mít vliv na bezpečnostní situaci v schengenském prostoru. Podobnou rétoriku bylo možné slyšet také z úst některých politiků v Česku.

Například předseda ODS Petr Fiala uváděl: „Turecko je největší tranzitní zemí pro uprchlíky a sousedí s válečnou zónou, ve které je obchod s falešnými doklady a vízy jedním z hlavních příjmů radikálních a teroristických skupin. Uvolnit jim vstup do Evropy by bylo sebevražedné. Rozhodnutí liberalizovat vízový styk s Tureckem zvyšuje bezpečnostní rizika v Evropě. Komise tím krokem umožňuje desítkám miliónů lidí relativně bezproblémový vstup do Unie, a to v době, kdy Evropa zažívá největší migrační vlnu od konce druhé světové války.“

Komise však podobné obavy nesdílí. Jak při představení návrhu první místopředseda Evropské Komise Frans Timmermans vysvětlil, žádný turecký občan nevstoupí do EU bez víza, aniž by zároveň neměl biometrický pas, který obsahuje mimo jiné snímek jeho obličeje a otisky prstů.

„Chci zdůraznit, že bych raději měl na hranici někoho s biometrickým pasem, kde si můžu být jist, že to je osoba uvedená v cestovním pase, protože to mohu díky rozpoznání obličeje a otiskům prstů zkontrolovat. Spíše než osobu se staromódním cestovním pasem a papírovým vízem, kde je záruka, že se jedná o osobu uvedenou v cestovním pase, slabší než s biometrickým.“

Návrh Komise navíc obsahuje takzvaný mechanismus pozastavení, který členským státům umožní dočasně znovu zavést vízový režim, a to v případě náhlého příchodu velkého počtu migrantů z Turecka.

Další zárukou, která by měla zabránit tomu, aby bezvízový styk s Tureckem vedl k nárůstu počtu nelegálních migrantů, je začátkem dubna představený Systém vstupu/výstupu. Ten má nově uchovávat informace o státních příslušnících třetích zemí, jako je jméno, druh dokladu, biometrické údaje nebo datum a místo vstupu na území EU. To usnadní jejich kontrolu na hranicích Unie. Cizinci, kteří v schengenském systému nelegálně zůstávají déle nže 90 dní, tak mají být rychleji a efektivněji rozeznáni.

Poslední vývoj

Vízovou liberalizaci musí schválit také členské státy a Evropský parlament. Jeho předseda Martin Schulz však minulý týden uvedl, že Parlament nebude o návrhu Komise hlasovat, dokud Turecko skutečně všech 72 podmínek nesplní. Projednání vízové liberalizace už během červnového plenárního zasedání není podle něj reálné, Parlament tak o návrhu bude jednat nejdříve po letní pauze, tedy na podzim.

Minulý týden bylo možné slyšet ústupek také ze strany tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, který v televizním projevu uvedl, že zrušení vízové povinnosti požaduje nejpozději v říjnu. Původně přitom Ankara nechtěla z červnového termínu vůbec ustoupit.

Eliška Kubátová