Verheugen v Praze: nepřijetí ústavy by byla katastrofa

verheugen

Komisař pro rozšíření Günther Verheugen přednesl včera odpoledne na pražské Karlově univerzitě projev o nové Evropské politice sousedství (European Neighbourhood Policy, ENP). Kromě situace Turecka a zemí západního Balkánu komentoval také nadcházející Evropskou radu a další vývoj Unie.

Po květnovém rozšíření by prioritou Unie měla být hospodářská politika, která vytvoří pevný základ dalšímu vývoji EU. Současná pátá vlna rozšíření není ale podle komisaře u konce, dokud nevstoupí také Rumunsko a Bulharsko. Přístupová jednání s Bulharskem budou uzavřena příští týden, rumunští vyjednavači by měli být hotovi do konce roku. Vstup obou zemí do EU v roce 2007 je podle Verheugena velmi pravděpodobný.

Turecko: Hodnotící zprávu o Turecku, která bude na prosincové Evropské radě předložena hlavám členských států, označil komisař za poslední klíčový úkol této Komise. Varoval před odmítáním vstupu této země do EU pouze na základě náboženství. Její členství vyšle jasný signál, že muslimská společnost a západní demokratické hodnoty jsou slučitelné. Turecko musí být ale na členství připraveno. Demokratizace a integrace Turecka do EU jsou dvě věci, které nelze oddělit. Podle Verheugena nebude členství Turecka v EU schvalovat ani nyní volený, ani další (2009–2014) Evropský parlament.

Chorvatsko: Chorvatsko by mělo zahájit přístupové rozhovory na začátku příštího roku. EU chce především vyslat ostatním zemí západního Balkánu signál, že jejich členství je otevřená věc. Musí ovšem splnit všechny podmínky tzv. kodaňských kritérií. Od toho jsou ale podle komisař Verheugena stále ještě daleko.

ENP: Günther Verheugen hovořil o vytváření nové Evropské politiky sousedství, ke které přispěly podle jeho slov také nové členské země – zmínil konkrétně Polsko a Litvu. ENP je namířena na ty země, jejichž členství v EU není na pořadu dne. EU směrem k těmto státům uplatňuje dva principy – princip diferenciace a společného vlastnictví. Evropská komise ve spolupráci s jednotlivými státy vypracovává tzv. akční plány, které jsou šity na míru situaci v jednotlivých partnerských zemích. Míra hloubka spolupráce s jednotlivými členy ENP se liší. Akční plány musí být zároveň společným vlastnictvím – EU podle Verheugena nechce vnucovat své hodnoty a politiku sousedním zemím. Komisař komentoval také poslední vývoj ve vztazích EU-Rusko, který po posledním summitu označil za uspokojivý. Odlišná je situace v případě Běloruska, kde podle Verheugena neexistuje společná půda pro spolupráci mezi vládou a institucemi EU. EU se snaží podporovat nevládní organizace a občanskou společnost. V Minsku ale například není oficiální zastoupení Evropské komise. Verheugen uvedl, že by v této otázce přivítal větší aktivitu členských států.

Unie potřebuje jednotnou Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, bez ní nebude mít globální roli. Vytváření této pozice by mělo probíhat ve spolupráci se Spojenými státy, kterým by se ale Unie neměla snažit konkurovat vojensky. Musí využít své výhody – je největším obchodním blokem na světě a má zkušenosti s transformací režimů a společností. Günther Verheugen také komentoval další vývoj spojený s evropskou ústavní smlouvou. Její případné odmítnutí hlavami členských států příští týden v Bruselu označil za katastrofu. „Evropská ústava nevytváří evropský stát, natož superstrát,“ dodal. Referenda, která budou následovat v případě, že smlouva dostane příští týden zelenou, představují podle komisaře příležitost rozpoutat diskusi o otázkách evropské integrace a budoucnosti EU. Tato diskuse bude mobilizovat elity členských států k dialogu s občany. „ Je třeba za to bojovat, jestliže nebojujete, už jste prohrál.“