Verheugen: Strategie „too big to fail“ je scestná

Günter Verheugen, komisař pro průmysl a podnikání; zdroj: Evropská komise

Včera se v Praze v rámci „Evropského týdne malých a středních podniků“ a u příležitosti kongresu evropských hospodářských komor Eurochambres uskutečnila konference, která shrnula dosažený pokrok v odstraňování bariér ve vstupu na trh a administrativní zátěže pro malé a střední firmy. Většina řečníků se shodla, že právě ony jsou „páteří“ unijního hospodářství.

Český premiér Jan Fischer při zahajovacím projevu prohlásil, že malé a střední podniky (SMEs) patří k nejdynamičtějším subjektům, které nejvíce přispívají k růstu hospodářství. „Jejich další rozvoj je klíčový pro obnovu hospodářství,“ řekl a dále připomněl, že SMEs náleží  k těm „nejzranitelnějším firmám na trhu“, a proto si zaslouží výjimku co se týká státní pomoci.

Malé a střední podniky (obvykle se tímto pojmem označují subjekty s maximálně 250 zaměstnanci a obratem do 50 milionů eur) tvoří v Unii 99% firem a zaměstnávají  asi tři čtvrtiny lidí působících v soukromém sektoru.

I přes jejich význam se nyní evropští politici často zaměřují na záchranu velkých „dobře viditelných“ společností a pád těch malých označují za „přirozený důsledek krize“, postěžoval si místopředseda Evropské Komise Günter Verheugen s tím, že zmíněná strategie často označovaná jako „too big to fail“ je scestná (její zdůvodnitelnost připustil jen u velkých finančních institucí).

Kromě toho, že Komise usilovně propaguje SMEs v mnoha podnikatelských iniciativách (asi nejvýznamnější z nich je Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost), v červnu minulého roku představila tzv. Akt pro malé a střední podniky (Small Business Act – SBA). Tento soubor doporučení, schválený summitem Unie v prosinci 2008, je jakýmsi „desaterem“, které má ulehčit SMEs život.

Co nabídne Akt pro malé a střední podniky?

Hlavní závazek Unie zní: do roku 2012 snížíme administrativní zátěž malým a středním firmám o 25%. Podle šéfa Hospodářské komory ČR Petra Kužela však Brusel stále „dusí“ české podnikatele dalšími nadbytečnými regulacemi místo, aby k nim byl „laskavý“. „Jsou to právě průmyslníci, kdo vnáší peníze a entuziasmus do evropské ekonomiky,“ řekl Kužel. I podle zkušeností Tiny Sommer, prezidentky European Small Business Aliance, jsou malé firmy zavaleny novými regulacemi, které se „stále kumulují“, jak řekla v nedávném rozhovoru pro EurActiv.

Podle Verheugena Komise dělá co může, nicméně důležitý je také tlak SMEs a jednotlivých podnikatelských svazů na národní vlády. Pomohlo by také moratorium na další předpisy zvyšující administrativní zátěže.

Akt pro malé a střední podniky však není pouhým souborem těžko vymahatelných doporučení, jak tvrdí někteří kritici – jeho součástí jsou i čtyři zákonné normy. Už na květnovém summitu sedmadvacítky došlo ke schválení směrnice o snížení DPH u některých – na práci náročných – služeb.

Další významnou legislativní úpravou, která ale zatím trpí „těžkými porodními bolestmi“ je nařízení o „Evropské soukromé společnosti“ (European Company Private Statute). Zástupci členských států se zatím nemohou shodnout na detailech tohoto nařízení, upřesnil v rozhovoru pro EurActiv nynější situaci ředitel sekce podnikání na MPO Karel Machotka. Podle něj by hlavní přínos této „evropské s.r.o.“ spočíval v podstatném snížení administrativní zátěže při pronikání SMEs na nové trhy – stačila by pouze jednoduchá registrace místo namáhavého shánění razítek (například v Česku založení společnosti trvá průměrně 24 dní a vyžádá si 10 administrativních úkonů).

V rámci SBA dále došlo ke schválení výjimky ohledně poskytování státní pomoci malým a středním firmám a Komise navrhla dodatek ke směrnici o pozdních platbách. Jeho kritici ale upozorňují na fakt, že evropská exekutiva počítá se sankcemi za pozdní platby pouze pro veřejné instituce a opomíjí soukromé subjekty, které nejvíc ohrožují SMEs druhotnou platební neschopností.

Přístup k peněžním fondům pro SMEs v době krize byl vůbec včera skloňován ve všech pádech. Kromě opatření na národní úrovni, by s tímto problémem měla malým a středním podnikům pomoci Evropská investiční banka, která má na finanční pomoc pro SMEs vyčleněno 30 miliard eur (s jejich utracením se počítá do roku 2011).

Největším v Česku doposud přijatým opatřením v rámci naplňování zásad SBA byla podle Karla Machotky novela živnostenského zákona, který mimo jiné přinesl elektronizaci v komunikaci podnikatelů s úřady, zřízení jediné volné živnosti nebo zrušení místní příslušnosti k živnostenským úřadům. Úsilí o snižování administrativní zátěže se ale projevilo také například v zákoně o odpadech, o sociálním zabezpečení nebo o dani z příjmu, vysvětlil Machotka.

Vnitřní trh kulhá

„Evropský jednotný trh je našim největším výdobytkem, nicméně, když se podívám na konkrétní čísla, jsem spíše zklamán. Potenciál společného evropského trhu je mnohem větší,“ prohlásil včera Verheugen. Podle něj je nutné odstranit ještě celou řadu překážek mezi národními trhy a pokračovat ve slaďování předpisů. Verhaugen dále upozornil na možné rozšíření evropského jednotného trhu (jehož součástí jsou už dnes země mimo Unii) o další státy hlavně ze Středozemí a post-sovětského prostoru. V budoucnu by se tak počet obyvatel v rámci jednotného trhu mohl pohybovat až okolo jedné miliardy, zasnil se Verheugen.

Se slovy místopředsedy EK souhlasil i Arnaldo Abruzzini, generální tajemník EUROCHAMBRES, který řekl, že proniknutí SMEs na trhy ostatních členských států Unie je stejně obtížné jako, když se pokouší o vstup na trh v zemích mimo EU.

Řada řečníků se v této souvislosti dotkla také problematiky implementace směrnice o službách, na níž mají členské státy čas do konce tohoto roku. Například ministr průmysl a obchodu Vladimír Tošovský, připomněl, že pouze 5% unijního HDP vzniká při poskytování přeshraničních služeb. Služby nicméně celkově generují asi tři čtvrtiny HDP sedmadvacítky.

Další překážku při dotváření jednotného evropského trhu představují přetrvávající omezení pro pracovníky z osmi států Unie (včetně Česka), které do ní vstoupily v roce 2004. V Rakousku a Německu musí v případě zájmu o zaměstnání stále (s platností do roku 2011) žádat o pracovní povolení.

V rámci „týdne malých a středních podniků“ došlo už ve středu večer na slavnostním galavečeru k předání Evropských cen za podnikání, které Komise letos udílela již po třetí. Jejich smyslem je ocenit iniciativy, jež na regionální úrovni podporují podnikání. Verheugen při té příležitosti upozornil na význam SMEs z hlediska tvorby pracovních míst. Pouze malé a střední podniky mohou podle něj v době krize vytvářet nová pracovní místa, která ekonomika potřebuje.