Veřejná zakázka bez úplatku? Většinou nemožné, tvrdí firmy

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: Section Eight.

Podle 60 % malých a středních firem v Česku nelze získat veřejnou zakázku bez nabídnutí provize nebo úplatku; 55 % si myslí, že kontakty s úředníky a politiky jsou základem úspěšného podnikání. Zjistil to čerstvý průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR).

Organizátory dotazníkové akce o korupci překvapilo, jak moc jsou podnikatelé ochotni o tomto problému mluvit. Podle předsedy představenstva AMSP Břetislava Ošťádala je to tím, že korupce už překročila únosnou mez.

„Téma korupce je velmi těžké a citlivé, avšak přestává býti tabu a podnikatelé mají zájem se k němu vyjádřit. Překvapivě 44 % podnikatelů uvedlo, že je ochotno veřejně vystoupit v případě, že by věděli o konkrétním případu korupce. To naznačuje jejich vrcholící nespokojenost, neboť již nechtějí o těchto praktikách mlčet, přestože tak mohou být ohroženy jejich zakázky do budoucna,“ říká Ošťádal.

Podle 60 % malých a středních podniků nejenže nelze získat veřejnou zakázku bez korupce, stejný podíl firem má i za to, že o vítězi tendrů je předem rozhodnuto. Vzpomeňme například na aféru okolo zakázky na sčítání lidu, která teď hýbe Českým statistickým úřadem.

„Z toho mrazí, to je velmi vysoké číslo,“ komentoval výsledky průzkumu Radim Bureš z protikorupční organizace Transparency International (citovaný ČTK). Podle Bureše je však podstatné, že by skoro polovina firem žádost o úplatek zveřejnila, i když tím riskují, že si v dané oblasti „už neškrtnou“.

Situace v soukromé sféře je podle dotazovaných nepoměrně lepší: tři čtvrtiny z nich uvedli, že v privátním sektoru lze získat zakázku bez úplatku.

AMPS ČR průzkum uspořádala v reakci na nedávno navržený vládní balíček protikorupčních opatření, který byl v prvním čtení schválen minulý týden (poslanci v něm ale chtějí dělat spousty změn a není jasné zda vůbec a v jaké podobě do voleb projde).

Podle drtivé většiny respondentů (83 %) by ke snižování korupce vedlo povinné zveřejňování ceny nabídek a kompletních obchodních podmínek; tři čtvrtiny firem vnímá jako efektivní krok zavedení černé listiny korupčníků. Naopak jako nejméně účinné hodnotí podnikatelé institut spolupracujícího obviněného (v případě pomoci při rozkrývání „zločineckých struktur“ by mohlo následovat snížení trestu pro tuto osobu).

A jak je to s ochotou respondentů dát úplatek? Devět desetin z nich prý úplatek nikdy nenabídlo, i když čtvrtina připouští, že jejich firma by se korupčnímu jednání nebránila, pokud by jí z něho plynuly významné výhody. Naopak 62 % dotazovaných by prý k úplatku „spíše nepřistoupilo“.

Korupce je samozřejmě provázaná také s nadměrnou administrativní zátěží: čím více nepřehledných předpisů, tím větší prostor pro ovlivňování politiků a úředníků. Evropská komise sice v červnu 2008 v rámci tzv. Aktu pro malé a střední podniky stanovila, že by členské státy měly do roku 2012 zredukovat administrativu podnikatelům o čtvrtinu, ale praxe v Česku tomu zatím příliš neodpovídá.

Jak uvedla tento týden na semináři Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová, MPO se skutečně snaží usnadnit podnikatelům život, ale je spíš první vlaštovkou – na úrovni celé státní správy je trend spíš opačný. „Nejhorší byrokracií se vyznačuje Česká správa sociálního zabezpečení, následována finančními úřady a Českým statistickým úřadem,“ říká Svobodová s tím, že administrativní zátěž pro podniky spíš roste místo toho, aby klesala.