Věra Jourová: Jsem proti stálým kvótám a také jsem to řekla v Komisi

Věra Jourová

„Osobně jsem zcela zásadně proti variantě 2, tedy stálé přerozdělovací kvótě, a takto jsem se též vyjádřila na včerejším jednání Komise. Myslím, že to nebylo překvapení, protože o fungování takových kvót vyjadřuji dlouhodobé pochybnosti a myslím, že mi i praxe dává za pravdu,“ řekla dnes exkluzivně EurActivu česká eurokomisařka Věra Jourová. Jaké jsou její argumenty?

Komise včera nic definitivně neschválila, ale navrhla do další diskuse v Evropském parlamentu a v Radě postup pro řešení budoucích migračních krizí. Návrh obsahuje mj. i harmonizaci azylových pravidel a postupů, tak, aby se stát od státu nelišily a nepřispívaly k "azylové turistice", tedy k cílení migrantů do zemí, kde jsou azylová pravidla nejpříznivější.

Vy se ptáte na kvóty. V návrhu jsou dva možné postupy, jak se vypořádat s velkým počtem migrantů. Prvním postupem je ten, který se uplatňuje nyní v případě, kdy je některá země zahlcena uprchlíky a potřebuje, aby jí další země pomohly. V takovém případě by se státy ad hoc rozhodly, o jaký počet migrantů jde a kolik by měly převzít. Každý takový případ by měly státy odhlasovat s jasným vědomím, kterým státům se pomáhá, jaká je tam situace a o kolik lidí jde. Šlo by tedy o krizový mechanismus.

„Se svým negativním názorem na stálou kvótu jsem, jak vyplývá z diskusí v Komisi, v menšině. S kolegy se shoduji v názoru, že cílem je najít funkční celoevropské řešení.“

Druhá varianta je stálý mechanismus, který by se rozhodl jednou provždy a který by zafungoval vždy, kdy taková krize nastane. Obě varianty Komise posílá do další diskuse, jak píšu na začátku. Osobně jsem zcela zásadně proti variantě 2, tedy stálé přerozdělovací kvótě, a takto jsem se též vyjádřila na včerejším jednání Komise. Myslím, že to nebylo překvapení, protože o fungování takových kvót vyjadřuji dlouhodobé pochybnosti a myslím, že mi i praxe dává za pravdu. Moje argumenty jsou tyto: především není u stálé kvóty zcela zřejmé, jak velký počet lidí by se přerozděloval.

Dále je velmi problematické, aby byli po Evropě „rozváženi“ lidé bez vlastního rozhodnutí, do zemí, kam jít nechtějí, kde jim je cizí prostředí, jazyk a klima, včetně klimatu společenského. Negativní naladění v části Evropy je fakt, který existuje, je často dán charakterem společnosti, která je v řadě zemí tradičně a dlouhodobě monokulturní a není schopná v krátkém období úspěšně integrovat větší počty lidí z odlišných kultur. A podmínka úspěšné integrace migrantů by přitom měla být ústředním vodítkem pro umožnění usadit se na konkrétním místě v Evropě – v zájmu jich samých i "domorodců". Mimochodem: jak vidíme v západní Evropě, nezvládnutá integrace části obyvatelstva a její podcenění vede k eskalaci násilí ve společnosti a v extrémních případech k teroristickým akcím.

Při své práci komisařky pro spravedlnost řeším problém narůstající netolerance a násilí k menšinám dennodenně, a proto tak silně zdůrazňuji potřebu zvládnutí integrace u nových vln příchozích.

Další můj argument je spíše právní: v azylové oblasti jsou podle mezinárodního práva jednoznačnými suverény jednotlivé státy a mají právo rozhodnout, kdo na jejich území bude žít. Musí se rozhodnout svobodně a zodpovědně. Státy EU by nicméně zároveň měly projevit solidaritu vůči přetíženým zemím, ale pomoc by měla směřovat na jejich území a hlavně  na společné akce na vnější hranici Evropy, aby se masové imigraci zabránilo.

Se svým negativním názorem na stálou kvótu jsem, jak vyplývá z diskusí v Komisi, v menšině. S kolegy se shoduji v názoru, že cílem je najít funkční celoevropské řešení. Dodávám, že musíme hledat takové řešení, které bude prozíravé a nerozloží evropskou jednotu.

Věra Jourová pro EurActiv.cz