Velvyslanci zemí EU se shodli na rozšíření běloruských sankcí, Cichanouská mezitím převzala Sacharovovu cenu

Svjatlana Cichanouská © EPA/JOHN THYS / POOL

Zástupci unijních zemí se dnes shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem. Dnes také převzala v Evropském parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Svjatlana Cichanouská, jedna z vůdkyň běloruské opozice. EU by podle ní měla odvážněji podporovat boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku.

Evropský blok kvůli volebním manipulacím neuznává Alexandra Lukašenka jako prezidenta a po počátečních neshodách mezi členskými státy jej v listopadu zařadil na sankční seznam téměř šesti desítek činitelů odpovědných za falšování voleb a potlačování následných protestů.

Dnes se podle diplomatických zdrojů velvyslanci členských zemí předběžně shodli na rozšíření seznamu o dalších 29 činitelů, kteří budou mít zmrazený majetek a zakázané cesty do EU. Přibude na něj rovněž sedm veřejných či soukromých subjektů, které podporují Lukašenkův režim. Občané a firmy z Unie s nimi budou mít zakázáno jakkoli obchodovat. Podrobnosti diplomaté nesdělili, dohodu má formálně stvrdit čtvrteční ministerské zasedání, po němž budou jména oficiálně publikována v úředním věstníku.

Nové sankce nemusí mít na Lukašenkův režim zásadní vliv, upozorňují experti

Případné nové sankce Evropské unie vůči Bělorusku patrně nebudou mít výrazný vliv na postoj režimu Alexandra Lukašenka vůči opozici. V debatě organizované Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) se na tom dnes shodli zahraniční analytici věnující se postsovětskému prostoru. Upozornili, že …

Zvláště pobaltské státy či Polsko usilují o větší finanční podporu podmíněnou demokratickými změnami, na níž se však EU zatím neshodla. Cichanouská, která dnes v europarlamentu převzala Sacharovovu cenu, již dříve vyzvala k výraznějšímu ekonomickému tlaku na lidi v Lukašenkově bezprostředním okolí, které by režim připravil o finanční zdroje.

Cenu Evropský parlament letos udělil oponentům režimu autoritářského vůdce Lukašenka, který násilně potírá demonstrace vyzývající k uspořádání svobodných voleb.

„Podpora lidských práv a demokracie není vměšováním, ale povinností každé země, která si váží sebe sama… Bez svobodného Běloruska není zcela svobodná ani Evropa,“ prohlásila při přebírání ceny Cichanouská, která v srpnových prezidentských volbách stanula proti Lukašenkovi a později byla nucena zemi opustit. EU by podle ní měla být odvážnější a Bělorusy v boji za demokracii „podpořit nyní, nikoli zítra nebo někdy v budoucnu“.

Sacharovovu cenu získala běloruská opozice. Podle Cichanouské ocenění patří lidu

Evropský parlament dnes udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož EP podporuje její boj za demokracii a svobodné volby. Poslanci také vyjádřili obdiv vytrvalosti, s níž oponenti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí násilnému potlačování protestů po srpnových zmanipulovaných volbách. 

Europoslanci zamíří do Běloruska

Evropský parlament uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. Podle české lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové, která jako jedna z prvních udělení ceny běloruské opozici navrhla, by nemělo zůstat pouze u tohoto symbolického gesta podpory. Europoslanci se podle ní v současnosti chystají na cestu do Běloruska.

„Jejím cílem bude monitoring situace, ale i snaha podpořit protesty opozice a pomoci občanům, kteří jsou zavíráni a perzekuováni za své občanské opoziční postoje. Mým cílem bude především podpořit studenty, kteří v Bělorusku v tuto chvíli nemají budoucnost,“ přiblížila česká politička.

Mezi dřívější laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostal ujgurský akademik Ilham Tohti. Ocenění je spojeno s odměnou ve výši 50.000 eur (asi 1,3 milionu korun).