Vedra bude v příštích letech víc, utrpí hlavně zastavěná Praha

zdroj: Shutterstock; autor: Andrey Yurlov

Kvůli změnám klimatu může i Česko očekávat nárůst průměrných teplot a s nimi ubývání skutečně zimních dní a přibývání těch tropických. Častější budou také vlny veder a období sucha. S nárůstem teploty se budou potýkat hlavně velká města s menším množstvím zeleně a rozsáhlými zastavěnými plochami. I budovy se ale mohou změně klimatu přizpůsobit.

Tropických dnů, ve kterých teplota překračuje 30 stupňů Celsia, zažije Česko v budoucích letech víc než doposud. Od letoška do roku 2039 jich bude každoročně o 2 až 6 víc. V období 2040 až 2060 jich bude dokonce o 8 až 12 víc.

Bude to jeden z důsledků změny klimatu, která začíná ovlivňovat celou planetu Zemi.

Vlny vedra budou přicházet častěji, ročně jich může být o pět víc.

V Česku se změna projeví nárůstem průměrné teploty nejméně o 1 stupeň do roku 2040. Do roku 2060 se pak má průměrně oteplit až o 2,5 stupně, ukazují výsledky studie Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Přibývat nemají jen extrémně teplé dny, ale také takzvané letní kdy, ve kterých teplota překračuje 25 stupňů. Mezi lety 2040 až 2060 jich bude každoročně až o 35 více.

Častější vlny vedra

Poroste i počet vln veder, tedy sérií šesti a více dnů s nadprůměrnými teplotami. Těch bude pravděpodobně až o pět ročně víc. Největší nárůst veder lze podle studie očekávat na jižní Moravě mezi Znojmem a Hodonínem.

Jižní Morava bude také společně se středními Čechami nejvíce postižena častějším výskytem sucha, tedy období, kdy během šesti a více dní spadne méně než 1 milimetr srážek. V těchto oblastech bude takových období 20 a více ročně, říká studie. Podle modelů bude v letech 2040 až 2060 více než třetina roku bez srážek.

„Z teplejšího počasí možná mohou mít radost děti o prázdninách, ale na ekonomiku Česka budou mít změny klimatu vážné následky. Vlny veder mají vliv na produktivitu práce, sucha ovlivní zemědělskou produkci. Vedra také mohou výrazně ovlivnit zdraví lidí,“ vysvětluje František Marčík z analytického centra Glopolis.

Tepelné ostrovy

Nejvíce prý budou rostoucí teploty trápit obyvatele velkých měst, v Česku zejména Prahy a Brna.  

„Městské oblasti jsou všeobecně teplejší než okolní venkovské oblasti, protože jsou méně porostlé vegetací a více akumulují sluneční teplo. Problém je také s materiály používanými ke stavbě budov a povrchů ve městech, jako je asfalt, beton a sklo, které udrží teplo i celou noc,“ říká ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

To vede ke vzniku takzvaného tepelného ostrova města, jehož projevy v následujících desetiletích posílí.

Město se může připravit

V Praze je podle studie potřeba počítat s delších trváním vyšších teplot v centru města a také se zvýšením minimálních nočních teplot. Počet tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia, má být v Praze do roku 2060 až dvakrát víc než nyní.

„Už teď jasné, že je třeba se na vyšší teploty připravovat. V oblasti budov je důležitá kvalitní obálka budovy. Ta totiž nezadržuje jen teplo v zimě, ale sníží riziko přehřívání a zajistí celoročně stabilní vnitřní prostředí,“ vysvětluje Holub.

Tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů, má být v Praze do roku 2060 dvakrát víc než teď.

„Pomůže také instalace venkovních stínících prvků a nočního přechlazení vzduchem, ale také instalace zeleně v rámci konstrukcí budovy. Všeobecně pak budou potřeba systémy šetřící energii a vodu,“ dodává.

Studie Matematicko-fyzikální fakulty však ukazuje, že růst teplot se dotkne i zimního období. Ledových dnů, kdy teplota nestoupne přes nulu, bude během roku až o 14 méně.

Nejvýraznější pokles bude možné pozorovat v oblastech Krkonoš, Jeseníků, Hostýnsko-vsetínské pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny, Šumavy, Českého lesa a jihu Krušných hor. Ubyde také sněhu, dodává studie.

Autor: Adéla Denková