Včely jsou nepostradatelné. Podle europoslanců si jejich chovatelé zaslouží více peněz

© Pixabay

Vyšší dotace, větší boj proti včelím parazitům, jasnější označování produktů a posílená kontrola proti pančovanému medu. Tak si Evropský parlament představuje budoucnost včelařství v EU. Česko na tom není tak špatně, reformy však uvítá.

Včelařství a produkty z něj (tedy nejen med, ale i vosk nebo mateří kašička) jsou v EU velmi populární. Potýká se však s několika problémy, jako je například úhyn včel způsobený užíváním pesticidů v zemědělství či působením škůdců, proti nimž zatím neexistují účinné látky. Evropští včelaři jsou navíc ohroženi levnými a často méně kvalitními dovozy medu.

„Role včel je nepostradatelná pro zachování biodiverzity a tím i bezpečnosti našich potravin,“ říká francouzský europoslanec Eric Andrieu, který je zodpovědný za komunikaci o zemědělství ve frakci sociálních demokratů (S&D).

Evropský parlament (EP) proto chce více podpořit evropské včelařství a navrhuje několik opatření pro novou společnou zemědělskou politiku (SZP) po roce 2020. Mezi nimi zejména zvýšení dotací, přísnější kontroly proti padělání medu a nejasnému označování produktů, větší boj proti včelím škůdcům, zlepšení včelařského vzdělávání nebo posílenou podporu konzumace medu.

Českým včelařům by se takové reformy mohly zamlouvat. Například přídavné finance by podle včelaře Tomáše Bicery mohly směřovat k začínajícím včelařům i včelařům s malým počtem včelstev. „Mohli by je využít na nákup nových zařízení do provozu. Často používají ještě věci po dědečkovi a na nové zařízení většinou nemají peníze. Zařídit si včelařský provoz od začátku stojí nemalé peníze,“ upřesnil EurActivu.

Více evropských peněz pro včelaře

EP žádá zvýšit evropské dotace pro včelaře v souladu se skutečným zvýšením stavů včelstev.

Vývoj počtu včelařů v EU. Zdroj: Evropská komise 2017 Po rozkliknutí se obrázek zvětší.

Vývoj počtu včelařů v EU. Zdroj: Evropská komise 2017
Po rozkliknutí se obrázek zvětší.

Současných 36 milionů eur, které jsou z unijní kasy vyčleněny na národní včelařské programy, podle europarlamentu nestačí na zachování stavu včelstev. Požaduje proto jejich zvýšení po roce 2020 na minimálně 47 milionů eur.

Evropské dotace pokrývají polovinu celkové částky, která je pro včelaře z jednotlivých členských států vyčleněna, zbytek je hrazen z národních rozpočtů. Například čeští včelaři dostávají od Unie v rámci současného tříletého programového období (2017 – 2019) kolem 1 250 510 eur ročně (přes 32,5 milionu korun). Výše dotace se v jednotlivých členských státech odvíjí od počtu aktivních včelařů.

Vláda ČR v roce 2016 vyčlenila 232 milionů korun pro včelaře na další 3 roky.

Na české včelaře je tak pro rok 2018 dohromady připraveno necelých 64 milionů korun. Finance jsou vyčleněny na technickou pomoc (například vzdělávací aktivity, vybavení pro včelaře), monitoring trhu, analýzu medu nebo boj proti hlavnímu včelímu parazitu.

Med je v EU nedostatkovým zbožím

Podle posledních dat Eurostatu činila v roce 2015 produkce unijního medu 268 tisíc tun. EU je tak po Číně druhým největším výrobcem medu na světě pokrývající 12 % světové produkce. Čína pak zastupuje téměř třetinu světové produkce.

Počet včelstev (v tisících). Zdroj: Evropská komise 2017 Po rozkliknutí se obrázek zvětší.

Počet včelstev (v tisících). Zdroj: Evropská komise 2017
Po rozkliknutí se obrázek zvětší.

Na pokrytí evropské poptávky po medu to ale stále nestačí. Podle odhadů spotřebuje jeden Evropan 0,7 – 2,5 kilogramů medu ročně. Každoročně je tak do Unie dovezeno až 100 tisíc tun tohoto přírodního sladkého produktu. Hlavním importérem pokrývajícím 40 procent medového dovozu do EU je právě Čína, za ní Ukrajina a státy Latinské Ameriky.

Dovážené produkty ale ne vždy plní evropské normy. Společné výzkumné centrum Evropské komise na konci roku 2016 odhalilo, že až 20 % importovaných vzorků nesplnilo evropské předpisy.

„Med, který se dováží, musí být kontrolovaný celní správou – každý sud individuálně. Povinně se také odebírají vzorky,“ vysvětlil včelař Michal Doktor.

Čína je světovým unikátem – ročně se zde vyprodukuje 450 milionů tun medu. Zatímco všude jinde včelstva klesají, čínský export medu roste o více než 80 %. Podle odborníků nemůže tolik medu pocházet ze včelařské činnosti.

Včelař: Je absolutně nedostatečné označovat med „ze zemí EU a mimo EU“. Je to neidentifikovatelné, pod tímto označením se skrývá spousta druhů medů z různých světadílů. Je to skrytě klamavá reklama cílená na spotřebitele.

Unijní včelaři mají relativně vysoké produkční náklady ve srovnání se světovými. Česko má ze států EU nejnižší průměrné náklady na produkci medu. Zatímco průměr EU představuje přes tři eura za kilogram, v ČR nedosahují náklady ani na dvě eura za kilogram – přesněji 1,85 eur/kg (48 korun).

Dovezený med je ale dvakrát levnější než med vyprodukovaný na území Unie, což negativně ovlivňuje konkurenceschopnost evropských výrobců.

Parlament bojuje za evropské včelaře

Navzdory tomu, že med je přírodním produktem bez přidávání či odebírání nějakých látek, je třetím nejčastěji padělaným výrobkem. Až třetina medu, která se prodává na evropském trhu, totiž obsahuje přidaný cukerný roztok, který může zvětšovat objem. Rovněž dochází ke smíchání nepravého medu z dovozu s kvalitním medem z EU.

Ohroženi jsou tak nejen spotřebitelé, ale nízkými cenami dovozu tratí i evropští producenti.

Včelař Doktor: Na obranu proti dovozu padělaného medu by se měla dělat pylová zkouška, podle které se určí druh medu a jeho pylového obsahu, tím pádem země původu. Tím se zabrání dovozu medů, které nejsou původem z EU.

EP proto požaduje zlepšit ochranu a zdraví místních a regionálních plemen včel, a harmonizovat testovací kontroly evropských i mimoevropských včelařů na hranicích a v rámci jednotného trhu.

Na obranu proti dovozu padělaného medu by se podle včelaře Doktora měla „dělat pylová zkouška, podle které se určí druh medu a jeho pylového obsahu, tím pádem i země původu.“ Takto se podle něj může zabránit dovozu medů, které nejsou původem z EU. Domnívá se také, že by pomohlo zavedení tvrdých sankcí, které by byly uvaleny proti dovozcům porušující předpisy.

Lepší označování evropského medu

Europoslanci také požadují lepší označování medu, což podporuje i celoevropské zemědělská asociace Copa-Cogeca. Řada obchodníků dnes využívá označení „směs medů ze zemí EU, směs medů ze zemí mimo EU, či směs medů ze zemí z EU a mimo ni“. Snaží se tím zamlčet zemi, odkud med pochází.

„Chceme posílit podporu pro naše včelaře a podpořit včelí produkty napříč EU,“ říká zpravodaj návrhu maďarský europoslanec Norbert Erdös (EPP). Doplnil, že „jádrem textu je snaha nahradit vágní označení „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“ jasným označením země, odkud daný med pochází včetně procent odlišných medů užitých v konečném produktu“.

Zpravodaj Erdös: Jádrem textu je snaha nahradit vágní označení „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“ jasným označením země, odkud daný med pochází.

Jasnější označení původu by podle námi oslovených včelařů přivítali jak spotřebitelé, tak samotní včelaři.

„Je absolutně nedostatečné označovat med „ze zemí EU a mimo EU“. Je to neidentifikovatelné, pod tímto označením se skrývá spousta druhů medů z různých světadílů. Je to skrytě klamavá reklama cílená na spotřebitele,“ upozornil včelař Doktor.

Podle něho by měly být na etiketě vyjmenovány všechny země, odkud směsný med pochází. „Pro spotřebitele je to pouze informativní. Zabrání se tím ale dovozu nekvalitních medů, které se míchají do českých kvalitních,“ upřesnil redakci včelař.