Včel ubývá. Europoslanci proto vyhlásili další boj proti pesticidům

© Pixabay

Úbytek včel v posledních letech způsobují pesticidy užívané v zemědělství, včelí škůdci a nemoci. Ačkoliv Česko s těmito problémy bojuje úspěšně, je potřeba víc. Europoslanci navrhují posílení výzkumu v oblasti včelařství, odborníci zase doporučují ekologičtější zemědělství.

Celosvětová populace včel se neustále snižuje. Na vině je zejména používání pesticidů v zemědělství, nemoci včel nebo klimatické změny. V některých částech Evropy dosahuje podle francouzského europoslance Erica Andrieu (S&D) úmrtnost až 80 %. A s tím ubývá včelařů i včelích farem. Jak ukazují statistiky Evropské komise, situace se však v jednotlivých zemích liší.

Včely jsou přitom důležitou součástí evropského zemědělství. 84 % druhů rostlin a 76 % produkce potravin v Evropě závisí na opylení včelami, od ovoce a zeleniny až po slunečnicový a řepný olej. Opylováním zemědělských plodin zajištují produkci potravin a opylováním rostlin zase udržují biodiverzitu. Jejich zachování je proto důležité pro naši obživu i naše životní prostředí.

Navíc, ekonomická hodnota, kterou tímto včely vytvoří, se vyčísluje na 14,2 miliard eur ročně.

Kotecký: Úbytek přírodní rozmanitosti je časovaná bomba, která tiká pod budoucí prosperitou českých farem.

Podle europoslance Andrieu, který má ve frakci S&D na starosti zemědělství, chybí v EU až 13 milionů včelstev pro opylení všech rostlin.

Europoslanci chtějí zvýšit dotace včelařům, lépe označovat produkty medu a bojovat proti jeho padělání. Více ˃˃˃˃

„Obnovení populace včel v EU znamená obnovu ekosystému a postupný zákaz pesticidů užívaných v zemědělství,“ říká europoslanec Andrieu.

Vojtěch Kotecký z think-tanku Glopolis k tomu dodává, že s poklesem včel nemizí jen součást našeho domova. „Úbytek přírodní rozmanitosti je také časovaná bomba, která tiká pod budoucí prosperitou českých farem,“ upozorňuje Kotecký.

Na vině jsou nikotiny

Přesná příčina úbytku včel není známa. Řada vědců se však shoduje, že hlavním zabijákem jsou nejpoužívanější pesticidy na světě z rodu neonikotinoidů (podobající se nikotinu), které ovlivňují nervový systém hmyzu, jejich váhu a reprodukční systém.

Nikotinové pesticidy se používají jako prostředek pro ošetření semen coby prevence proti škůdcům před zasazením. Rostliny však dokáží pohltit maximálně 20 % těchto chemikálií. Zbytek se dostává do životního prostředí a tím i k včelám.

Včelař Doktor: Obranou proti poklesu včelstev je udržení silných a zdravých včel, to znamená pravidelně léčit včelstva a udržovat je v čistém prostředí a v dobré kondici.

Podle nedávné studie bylo 75 % medu po celém světě kontaminováno pesticidy z rodu neonikotinoidů. Na základě hodnocení Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2013, Evropská komise částečně zakázala tři druhy neonikotinoidů.

Podle Koteckého se čeští farmáři se zákazem užívání nejvíce nebezpečných neonikotinoidů vyrovnali. „Začali používat méně nebezpečné postřiky nebo do polí více zasahují. Také přibývá ekologických zemědělců, kteří pesticidy vůbec nepoužívají. Loni na ekologické hospodaření v Česku přešla každý den jedna farma,“ dodává Kotecký.

Kotecký: Přibývá ekologických zemědělců, kteří pesticidy vůbec nepoužívají. Loni na ekologické hospodaření v Česku přešla každý den jedna farma.

Na konci letošního února EFSA potvrdila výsledky z roku 2013 o škodlivosti neonikotinoidů pro včely a další opylovače. Na základě toho chce Komise a členské státy přezkoumat stávající omezení pro užívání těchto látek.

Asociace pro pesticidový průmysl (ECPA) však výsledkům nevěří. Kromě toho se domnívají, že zákaz některých pesticidů může ohrozit samotné zemědělce.

„Neexistují žádné důkazy, které by prokázaly, že omezení neonikotinoidů má nějaký pozitivní dopad na populaci včel v Evropě,“ reagovala na nová hodnocení ECPA.

Zemědělci navíc podle ECPA potřebují přístup k široké škále nástrojů na ochranu svých plodin před škůdci a nemocemi.

„Konkurenceschopnost zemědělců v EU závisí na přístupu k produktům na ochranu rostlin, jako jsou neonikotinoidy. Omezená škála nástrojů zvyšuje riziko vzniku rezistence škůdců,“ dodala asociace obhajující pesticidy.

ECPA: Zemědělci potřebují přístup k široké škále nástrojů na ochranu svých plodin před škůdci a nemocemi. Konkurenceschopnost zemědělců v EU závisí na přístupu k produktům na ochranu rostlin, jako jsou neonikotinoidy.

Kotecký vidí problém nejen ve vysokých dávkách pesticidů, ale také v nedostatku potravy.

„Krajina přestává kvést. Kvůli intenzifikaci zemědělství z ní mizí pestré květnaté louky, staré sady plné květin, kvetoucí meze a podobně. Proto opylovači přicházejí o domov a kromě krátké doby, kdy právě kvetou plodiny, se krajina bez nektaru pro ně stává hladovou pustinou.“

Podle něho by mělo sečení probíhat tak, že kus každé louky vždy zůstane kvést a poseče se později.

Co s tím?

Europoslanci navrhují zavedení varovného systému v období postřiků rostlin, aby se zabránilo ohrožení včel.

Chtějí také zakázat všechny pesticidy s vědecky prokázanými negativními účinky na zdraví včel a ustavit striktnější pravidla pro přípravky na ochranu rostlin a jejich autorizaci. Nedávno vzniklý dočasný výbor Evropského parlamentu bude mimo jiné zkoumat povolovací postupy pro pesticidy v EU a možné nedostatky ve vědeckém hodnocení a schvalování.

Kromě toho se na počátku března europarlament shodl, že by EU měla přijmou komplexní a dlouhodobý akční plán, který by zlepšil zdraví včel a obnovil jejich populaci.

Asociace pro koordinaci evropského včelařství BeeLife k návrhům europarlamentu doporučuje namísto užívání pesticidů pro zemědělské účely zvýšit a podpořit udržitelné zemědělské postupy, například pomocí organické produkce nebo diverzifikace plodin.

Kromě vyloučení nejvíce rizikových pesticidů, Kotecký z Glopolis doporučuje více podporovat ekologické hospodaření, takzvanou integrovanou ochranu plodin i precizní zemědělství.

Česko léčí úspěšně, ale nestačí to

Kromě pesticidů ohrožují včely i nemoci. Europoslanci s tím chtějí bojovat posílením spolupráce členských států při sdílení výsledků výzkumu a monitorovací činností, aby se zajistila větší odolnosti včel proti různým nemocem a škůdcům. Zejména proti roztoči Varroa desructor, který je pro včelaře a jejich včelstva nejnebezpečnější. Zatím však proti němu neexistují účinné léčivé přípravky.

Výzkum by se podle nich měl zaměřit na vývoj inovativních léčiv, které by také měly být dostupnější pro včelaře.

Kromě omezení škodlivých přípravků je důležitá také samotná péče o včely.

„Obranou proti poklesu včelstev je udržení silných a zdravých včel, to znamená pravidelně léčit včelstva a udržovat je v čistém prostředí a v dobré kondici,“ myslí si včelař Michal Doktor. Důležitý pro boj s poklesem včel je podle něho i „dostatek vědomostí o biologii včely medonosné a jejich nepřátel“.

Česko si podle něho vede velmi dobře při zvládání druhého nejčastějšího ohrožení včelstva – onemocnění moru včelího plodu. „Je to tím, že tuto nemoc neléčíme, ale likvidují se celá včelstva i celé zařízení úlů a včelařských potřeb. To v ostatních státech EU není,“ vysvětlit redakci včelař Doktor.

Včelař Doktor: Onemocnění moru včelího plodu se v České Republice prakticky zvládá velmi dobře, tím že tuto nemoc neléčíme, ale likvidují se celá včelstva i celé zařízení úlů a včelařských potřeb, což v ostatních státech EU není.

I tak ale na území Česka dochází k úbytku. Počet evidovaných včelstev loni meziročně klesl zhruba o 35 tisíc, z 671 tisíc v roce 2016 na přibližně 637 tisíc. Podle ministerstva zemědělství by jich tu mělo být ideálně 750 tisíc. Produkce medu klesla v roce 2017 na 8,5 tisíc tun proti předloňským více než 9 000 tunám, řekla loni v listopadu ČTK předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.

„Ze všech českých druhů včel a čmeláků už skoro sedmina byla u nás vyhubena a dalších 43 procent je na červeném seznamu druhů ohrožených vyhubením. Podobně rychle mizí motýli a další hmyz,“ upozornil na úhyn opylovačů Kotecký.