V zahraniční politice nás jednomyslnost zpomaluje, myslí si Juncker

Juncker jednomyslnost

© European Union, 2018

Aby se mohla EU rozhodovat rychleji a jednodušeji v zahraniční politice a bezpečnosti, mohlo by se u některých otázek upustit od jednomyslného rozhodování, myslí si šéf Komise. Podle české ministryně obrany Šlechtové se vláda bude tímto námětem teprve zabývat.

Evropská unie musí podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera rozhodovat rychleji a jednodušeji, aby mohla dělat světovou politiku. V otázkách zahraniční politiky by podle něj neměla být v Evropské radě potřeba jednomyslnost. Juncker to v sobotu řekl na mnichovské bezpečnostní konferenci.

„Není možné, že musíme vždy rozhodovat jednomyslně v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky,“ nechal se slyšet Juncker. „Stále znovu zjišťujeme, že konsenzuálních jednomyslných rozhodnutí nejsme schopni,“ zdůvodnil své přesvědčení. Týká se to podle něj tak odlišných otázek, jako jsou lidská práva v Číně nebo postoj k Jeruzalému jako hlavnímu městu Izraele.

Je podle něj jasné, že například v otázkách vysílání vojáků bude vždy třeba jednomyslného rozhodnutí, v řadě dalších oblastí ale není nutné. Měnit evropské smlouvy kvůli tomu podle Junckera není třeba, stačí rozhodnutí Evropské rady.

Video: Evropané začínají budovat společnou obranu. Jak by se mělo zapojit Česko? >>>>

Podobně se v pátek na konferenci vyjádřila také německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. I ona se vyslovila pro většinové rozhodování v zahraničněpolitických otázkách.

Postoj vlády: zatím neznámý

Česká vláda se podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové možnou změnou zatím nezabývala. „V tuto chvíli to bude teprve na programu jednání naší vlády,“ řekla v Mnichově ČTK a České televizi.

„Samozřejmě je to otázka, protože už se nám stalo v rámci kvót, že jsme byli přehlasováni v této věci, a nedomnívám se, že obrana naší země by měla být rozhodována někým jiným než naším státem,“ dala najevo svůj osobní postoj.

Juncker také vyzval k větší emancipaci Evropy ve vojenské oblasti. Neměla by ale být zaměřena proti NATO nebo USA, míní.

„Ty aktivity se musí propojovat a musí se doplňovat,“ myslí si i Šlechtová o součinnosti NATO a loni vzniklé stálé spolupráce v obranné oblasti mezi zeměmi Evropské unie (PESCO).

Přečtěte si rozhovor: Spolupráce EU v obraně pomůže ušetřit. Firmy závislé na státu ale mohou mít problém >>>>

Za významné Juncker považuje nabídnout členství v EU státům západního Balkánu. Podmínkou je ale vyřešení jejich hraničních sporů. „Vidíme tam mnoho hraničních sporů, které musejí být vyřešeny, než můžeme udělat další krok,“ řekl šéf Evropské komise.

Juncker je zklamán sporem mezi Chorvatskem a Slovinskem, který podle něj tyto dva státy před vstupem do EU neřešily. V případě dalších možných států EU se taková situace nesmí opakovat, zdůraznil.