V Římě se rozhoduje o budoucnosti EU

Římský summit

© European Union, 2017

Prezidenti a premiéři zemí EU mají dnes v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky půjde spíše o obecný dokument. Je ale jasné, že v některých otázkách mezi státy není shoda. Některé země západní Evropy podporují model vícerychlostní integrace, který se nelíbí Česku ani zbytku Visegrádské čtyřky.

Představitelé zemí Evropské unie se na víkend sešli v Římě, aby projednali budoucnost Evropské unie. První krok k její reformě učinila Evropská komise, která nedávno zveřejnila tzv. Bílou knihu. Ta obsahuje pět základních scénářů, kterými by se integrace v následujících letech mohla ubírat. O budoucnosti Evropy ale musí rozhodnout hlavy států a předsedové vlád.

Poměrně jasno mají Německo, Francie, Španělsko a Itálie. Představitelé těchto zemí se na nedávném summitu ve Versailles shodli, že jejich cílem je tzv. vícerychlostní Evropa.

„Musíme mít odvahu umožnit některým státům kráčet kupředu rychleji, než chtějí státy jiné. Spolupracovat však vždy budou moci i ti, kteří zůstanou pozadu,“ uvedla například německá kancléřka Angela Merkelová.

Francouzský prezident François Hollande dokonce prohlásil, že bez vícerychlostní Evropy hrozí rozpad EU.

Znovu rozdělená Evropa

Část států by se v modelu vícerychlostní Evropy oddělila od ostatních a více spolupracovala v určitých oblastech. Země eurozóny by mohly například harmonizovat své daňové systémy, mít jednoho ministra financí a sdílet jeden rozpočet.

K myšlence užší integrace v ekonomických otázkách se kromě čtyř zmíněných států přiklání i Belgie, Lucembursko, baltské země, Finsko, Portugalsko, Rakousko nebo Slovinsko. Tyto země by tak s možností vícerychlostní Evropy zřejmě problém neměly.

INFOGRAFIKA: Evropská unie na rozcestí >>>>

Rozdělená Evropa má své zastánce i v rámci Evropského parlamentu. Po vícerychlostní Evropě volá například český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR) a postavil se za ni šéf evropských liberálů, Belgičan Guy Verhofstadt (ALDE). Podle něj Evropa potřebuje více jednoty, což však při současném počtu států není možné.

„Rozhodně se musíme vyhnout současnému trendu nejrůznějších výjimek a opt-outů pro každého. Nyní jsme nutností jednomyslnosti paralyzováni. Pokud chceme, aby Evropa fungovala, potřebujeme jen tu jednotu, které lze dosáhnout,“ prohlásil Verhofstadt.

Více rychlostí není třeba

Svůj vlastní summit uspořádaly také země Visegrádské skupiny, které však došly k jinému názoru než jejich západní sousedé. Obávají se totiž vytváření exkluzivních klubů na jedné straně a periferní oblasti na straně druhé.

„Musíme všichni táhnout za jeden provaz. Abychom však zajistili nezbytnou flexibilitu, můžeme využít možnosti posílené spolupráce, jak je uvedeno ve Smlouvách,“ stojí v závěrečném prohlášení, ve kterém státníci zdůraznili, že chtějí zabránit štěpení EU.

Základem této cesty je dělat méně, ale efektivněji. Unie by se tak podle zemí V4 měla zaměřit na užší spolupráci jen v některých oblastech typu obrany nebo jednotného vnitřního trhu. Například k možnosti větší spolupráce v obraně se kromě V4 kloní i Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr nebo Malta. K takové posílené spolupráci by se ale nejspíš přidalo i Španělsko, Portugalsko, Itálie, Belgie, Lucembursko, Slovinsko a Pobaltí.

ČR si pozici musí teprve ujasnit

K budoucnosti evropské integrace se během úterního zasedání senátního výboru pro záležitosti EU vyjádřil i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten se však s žádným z navržených scénářů neztotožňuje.

„V tuto chvíli lze těžko vést podrobnou debatu nad scénáři, které navrhla Evropská komise. Myslím si, že jednotlivé členské státy včetně ČR ten návrh teprve analyzují. My na tom také pracujeme,“ řekl premiér. Římská deklarace ze summitu zemí EU podle něj bude mít spíše obecný charakter.

Vícerychlostní Evropa je pro Česko nebezpečná, varují odborníci >>>>

„Já návrh Komise vnímám jako technický podklad. Komise dala na stůl různé varianty, které v zásadě napadnou každého z nás,“ dodal s tím, že ČR si bude muset udělat jasno i v tom, zda pro ni je, nebo není přijatelná vícerychlostní Evropa.

Jasno však nemá ani KSČM nebo TOP 09. Podle té není pro Českou republiku ideální žádný scénář. Pokud by se však prosadila varianta vícerychlostní Evropy, strana by prosazovala, aby ČR patřila do unijního jádra.

Unii federalizovat, neměnit nebo zrušit

Zbylé tři scénáře počítají buďto s úplnou federalizací Unie, se zachováním status quo nebo s úžením pouze na jednotný vnitřní trh. K první možnosti se nepřiklání nikdo a s druhou koketuje Švédsko, Dánsko a část evropských lidovců a socialistů.

„Chceme, aby instituce sloužily všem bez rozdílu. Nechceme zakládat nové instituce pro euroskupinu. Stejně tak nejsem zastáncem rozdělení Evropy na země platící a neplatící eurem,“ prohlásil například německý europoslanec a člen výboru pro ústavní záležitosti Elmar Brok (EPP).

Omezení EU na vnitřní trh by se nejvíce líbilo evropským frakcím Evropa svobody a přímé demokracie, ve které působí i český europoslanec Petr Mach (Svobodní), a Evropa národů a svobody kandidátky na francouzskou prezidentku Marine Le Penové.

Zatím se zdá, že největší šanci na úspěch má vícerychlostní Evropa nebo větší využívání principu posílené spolupráce v určitých oblastech. Může se ale stát, že v praxi nemusí být rozdíl mezi těmito možnostmi vůbec snadno rozeznatelný. Navíc podle řady odborníků již v Evropě více rychlostí dávno žijeme.

Článek původně vyšel na stránkách Aktuálně.cz v rámci projektu, který společně realizují vydavatelství Economia a portál EurActiv.cz s podporou Evropského parlamentu.