V podpoře venezuelské opozice jde EP dál než Komise, Guaidóa uznal prezidentem

Juan Guaidó (uprostřed v šedém saku) © Wikimedia Commons

Europoslanci se usnesli, že až do vypsání svobodných a demokratických voleb uznávají Juana Guaidóa jako legitimního prezidenta Venezuely. Ke stejnému kroku vyzvali i ostatní instituce EU a členské země.

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová ve čtvrtek uvedla, že EU k situaci ve Venezuela utvoří mezinárodní skupinu, která se poprvé sejde příští týden.

Pro právně nezávaznou rezoluci EP ve čtvrtek na plénu hlasovalo 439 poslanců, 104 bylo proti a 88 se zdrželo. Mogheriniovou poslanci vyzvali, aby EU zřídila kontaktní skupinu, jejíž práce by ve Venezuele směřovala právě k zorganizování svobodných a věrohodných prezidentských voleb.

Mogheriniová uvedla, že EU se dohodla, že skupina bude fungovat 90 dní a jejími členy budou mimo jiné Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Británie či Ekvádor. Mogheriniová také sdělila, že EU je připravena poskytnout větší humanitární pomoc Venezuele a jejím sousedům. Do okolních zemí v předchozích letech utekly statisíce Venezuelanů před autoritářským režimem prezidenta Nicoláse Madura a ekonomickou krizí, v níž se lidem nedostává základních potravin a léků.

Šéf venezuelského parlamentu ovládaného opozicí Juan Guaidó se minulý týden během masových demonstrací prohlásil úřadující hlavou státu poté, co parlament neuznal nový mandát Madura. Podporu Guaidóovi vyjádřila řada amerických zemí, včetně USA. Pětatřicetiletý politik se snaží přimět dosavadního prezidenta Nicoláse Madura, aby umožnil obyvatelům vybrat novou hlavu státu. Podle opozice byly totiž loňské volby neregulérní a Maduro se svého druhého mandátu ujal začátkem ledna protiprávně.

Ve venezuelském dramatu se EU postavila za tamní opozici

Řada evropských zemí i představitelé Evropské komise dnes podpořili venezuelskou opozici a jí ovládaný parlament. Vyzvaly také k novým volbám v této jihoamerické zemi.

Co dále stojí v rezoluci

Europarlament v rezoluci také jednoznačně odsoudil násilí, zabíjení a oběti protestů v zemi. Venezuelské úřady by se podle europoslanců měly zdržet porušování lidských práv, a naopak pohnat ke zodpovědnosti ty, kdo jsou za podobné činy zodpovědní.

Europoslanci zároveň podpořili výzvu OSN a jejího generálního tajemníka k nezávislému vyšetření vražd a úmrtí souvisejících s protesty ve Venezuele. Odsoudili také aktuální zadržování několika novinářů, včetně pracovníků španělské agentury EFE, a vyzvali k jejich okamžitému propuštění. Novináři byli posléze propuštěni.

Europarlament připomněl, že podporu venezuelskému parlamentu a svobodným volbám hlavy státu už Mogeriniová dala najevo 26. ledna. Tehdy EU uvedla, že je připravena k dalším krokům, včetně uznání vedení země, pokud nebude konání takových voleb oznámeno v nejbližších dnech.

Evropská komise jako celek podpořila opozici už minulý týden. „Stojíme za demokratickými silami v zemi a podporujeme tamní parlament, rádi bychom politický proces, který by vedl k volbám,“ řekla novinářům mluvčí EK. Na odpovědi novinářů, proč EU neuzná Guaidóa úřadujícím prezidentem, reagovala podle agentury Reuters vyhýbavě.

České reakce

„Jsem v denním kontaktu s představiteli opozice venezuelského režimu, vím, jak podstatné pro ně je, aby zbytek světa k dění v jejich zemi jen mlčky nepřihlížel. Opakovaně žádám o přitvrzení v postoji EU vůči venezuelské vládě, měli bychom se inspirovat postojem Spojených států,“ sdělila ČTK česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE).

Podle ministra zahraničí ČR Tomáše Petříčka (ČSSD) se nyní Venezuela nachází na křižovatce. „My chceme, aby byly svolány svobodné, demokratické volby tak, aby si venezuelský lid mohl rozhodnout o své budoucnosti. Podporujeme demokraticky zvolené Národní shromáždění,“ uvedl ministr s tím, že Česko zároveň apeluje na všechny, aby předešli násilí, protože to by pouze prohloubilo současnou humanitární krizi.