V hodnocení českých europoslanců uspěl Telička. Práci členů EP lze však hodnotit různě, říkají odborníci

© Evropská unie, 2019

S blížícím se koncem mandátu současných europoslanců jsou zveřejňována hodnocení jejich práce. Z řad českých členů Evropského parlamentu vychází hned v několika hodnoceních nejlépe místopředseda EP Pavel Telička. Není však hodnocení jako hodnocení, upozorňují odborníci.

Způsobů, kterými je možné úspěšnost europoslanecké práce poměřovat, existuje několik. Sebelepší práce v minulém europarlamentu navíc nezaručuje úspěch v dalších volbách, které se v Česku odehrají 24. a 25. května.

Například někdejší britský europoslanec a nyní spolupracovník bruselského Střediska evropské politiky (EPC) Andrew Duff míní, že nejlepším měřítkem hodnocení zastupitelů je míra jejich zapojení do práce na konkrétních legislativních návrzích. „Sledoval bych, kolik z nich bylo zpravodaji nebo stínovými zpravodaji. To znamená, že se aktivně zapojovali do práce parlamentu i do vyjednávání s členskými státy,“ řekl Duff ČTK.

Kdo chce do Evropského parlamentu? Většina kandidátů je z menších měst a má vysokoškolský diplom

Eurovolby jsou za dveřmi. Zajímá vás, kdo chce od června 2019 zastupovat Českou republiku v Evropském parlamentu? Odpoví přehledné infografiky, které pro server EURACTIV.cz připravila iniciativa Programy do voleb.

Jak si stojí čeští europoslanci?

Při tomto pohledu vycházejí jako nejpracovitější europoslanci Martina Dlabajová (ANO, ALDE), Miroslav Poche (ČSSD, S&D), Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP) nebo Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Dlabajová byla zpravodajkou 14 zpráv a stínovou zpravodajkou pro 42 legislativních návrhů. Poche měl jako zpravodaj na starosti deset a jako stínový zpravodaj 32 materiálů. Svoboda byl zpravodajem 13 zpráv a stínovým zpravodajem jednoho dokumentu. Zdechovský měl na starosti jako zpravodaj jen čtyři legislativní návrhy, jako stínový zpravodaj se ale podílel na projednávání rekordních 88 materiálů.

Zpravodajem pro žádný materiál nebyli v nyní končícím europarlamentu Jan Keller (ČSSD, S&D), Stanislav Polčák (STAN, EPP) a dva europoslanci, kteří do Evropského parlamentu nastoupili později – Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE/NGL) a Jiří Payne (Svobodní, EFD). Plyne to z dat stránky Mepranking.eu, která práci europoslanců podrobně mapuje.

V bodovém hodnocení stránky získal Pavel Telička jako nejvýkonnější český a celkově mezi všemi 751 europoslanci pátý nejaktivnější europoslanec 205,4 bodů. Někdejší lídr kandidátky ČSSD Keller dosáhl na 3,5 bodu, Payne je hodnocen čistou nulou.

Není hodnocení jako hodnocení

Zuzana Stuchlíková z nevládní organizace Europeum ale upozorňuje, že pro úspěšnost europoslanců jsou důležité i jiné věci než jen legislativní práce. Už na začátku funkčního období europarlamentu se řeší obsazení funkcí. Právě Telička uspěl jako místopředseda EP, lidovec Svoboda je předsedou významného výboru pro právní záležitosti, Poc z ČSSD pracoval jako místopředseda výboru pro životní prostředí.

Nedávno zveřejněné hodnocení webu Votewatch.eu přitom upozornilo, že čeští europoslanci byli jako skupina v končícím europarlamentu, při zohlednění velikosti země a jejich menšího počtu, druhou nejvlivnější skupinou po Belgičanech. Celkově největší vliv měli v EP Němci, kterých je ovšem mezi 751 europoslanci 96.

VoteWatch: Čeští poslanci tvořili druhou nejvlivnější skupinu v europarlamentu

Čeští europoslanci se v nyní končícím složení europarlamentu neztratili. Nezávislý bruselský server VoteWatch.eu, který dlouhodobě sleduje a analyzuje evropské politické dění, dnes zveřejnil svůj pohled na práci končícího europarlamentu.

Podle Stuchlíkové je přitom v této souvislosti důležité také zařazení českých politických stran do frakcí v europarlamentu. Připomíná nejen klíčovou pozici místopředsedy ODS Jana Zahradila, který je nyní lídrem kandidátky frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), ale i relativně silné postavení zástupců českého Hnutí ANO ve frakci Liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Právě to umožnilo Teličkovi prosadit se mezi místopředsedy Evropského parlamentu.

„Hned na začátku se tak rozdávají karty, které umožní práci v rámci systému EP. Ti, kteří mají v rámci EP určitou pozici, jsou více vidět, protože také z titulu své funkce aktivní být musí,“ upozornila Stuchlíková.

Důležitá je podle ní také aktivní práce ve výborech a pomůže, pokud má europoslanec nějaké „své“ téma, s jehož pomocí se dlouhodobě profiluje. V posledním europarlamentu to byla typicky Olga Sehnalová z ČSSD, jejíž hlas byl zásadní v diskusi o takzvané dvojí kvalitě potravin či její stranický kolega Pavel Poc, který konsistentně pracuje na konkrétních ekologických tématech.

„Jedna věc je, jak byli europoslanci aktivní. Druhá, jak byli úspěšní při prosazování svých návrhů. A nemusí to spolu nutně souviset. Někdo může být aktivní, ale v konečném výsledku neúspěšný,“ upřesnila Stuchlíková.

Roli při vnímání práce českých zástupců v europarlamentu podle ní hraje i jejich viditelnost v médiích. „Z logiky znovuzvolení je pro europoslance samozřejmě nejdůležitější být vidět doma. Z logiky podstaty jeho práce je žádoucí být vidět v rámci EP. Je samozřejmě na uvážení politické strany i toho jednotlivce, co je priorita,“ poznamenala odbornice.

Připomněla předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila, který v ČR patří mezi nejznámější české zástupce v EP, v Bruselu a Štrasburku ale takové výsledky jeho práce nemá. V hodnocení Mepranking.eu dostal 19 bodů a v tabulce českých europoslanců skončil pátý od konce. „Je ale opět lídrem kandidátky, a možná se tak opět do EP dostane. Jiní, aktivnější europoslanci, jsou teď na hranici zvolení,“ uvedla Stuchlíková.

Z několika pohledů na práci končících europoslanců tak plyne, na co by neměli zapomenout jejich nástupci, kteří vzejdou z květnových voleb. Podle Stuchlíkové by měli mít nebo si rychle najít své vlastní téma, se kterým se dokážou v rámci příslušné stranické frakce prosadit stejně jako v potřebných výborech. Podceňovat by noví europoslanci neměli ani sílu neformálních jednání a fakt, že se řada věcí v EP na politické úrovni předjednává právě v rámci frakcí. Pro neformální kontakty i odborné zázemí je navíc klíčový výběr asistentů, upozornila Stuchlíková.

Klíč k eurovolbám #3: Rozložení sil v Evropském parlamentu

Květnové volby do Evropského parlamentu se blíží. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Třetí z nich se soustředí na současné politické rozložení sil uvnitř Parlamentu.