Útoky v Paříži mění debatu o přijímání uprchlíků

zdroj: shutterstock.com; autor: Stacey Newman

Po tragédii, která se odehrála v pátek večer v pařížských ulicích, se vyostřuje debata o současné migrační krizi. Jedna část evropských politiků požaduje příchod migrantů do zemí EU okamžitě dostat pod kontrolu a přijímání uprchlíků odmítá, druzí se snaží vyhrocenou situaci uklidnit. Na článku se podílely redakce EurActivu napříč Evropou.

Páteční teroristické útoky v Paříži, při kterých zemřelo 129 lidí, a další desítky byly vážně zraněny, otřásly nejen Francií, ale celým světem. Evropští lídři vyjadřovali rodinám obětí ihned po útocích soustrast a ve svých vyjádřeních neopomenuli vyzdvihnout nutnost posílení bezpečnosti, často v souvislosti se současnou uprchlickou krizí.

Pochyby o tom, zda je Evropa dost bezpečná, zesílily po zjištění vyšetřovatelů, že jeden z útočníků měl u sebe zřejmě falešný syrský pas. Díky němu byl muž začátkem října zaregistrován na řeckém ostrově Leros jako uprchlík, a pokračoval tak dál do Evropy.

Ještě na začátku září přitom protiteroristický koordinátor EU Gilles de Kerchove uklidňoval podobné obavy s tím, že jsou zbytečné. „Neviděl jsem žádné zprávy tajných služeb nebo důkazy o tom, že by se něco takového dělo,“ řekl v rozhovoru pro EurActiv. Uvedl také, že za větší riziko považuje tzv. zahraniční bojovníky, tedy rodilé Evropany, kteří se přidávají k teroristickým organizacím, aby následně páchali teroristické útoky na evropské půdě. Jejich počet se v současnosti odhaduje až na šest tisíc.

Páteční události a výsledky následného vyšetřování však debatu o příchodu migrantů mnohem víc vyostřily. Názory se ale různí. Někteří politici je vnímají jako jasný signál k tomu příliv migrantů do svých zemí urychleně zastavit, jiní se snaží situaci uklidnit a varují, že by následky tragédie neměli odnést opravdoví uprchlíci utíkající před smrtí.

Německo je nejednotné víc a víc

Rozdělená nezůstává jen Evropa, ale i státy samotné. Příkladem je Německo, jehož kancléřka Angela Merkelová vůči uprchlíkům dlouhodobě prosazuje otevřený přístup, za což je některými tamními politiky často kritizována.

Po pařížských útocích se však debata v Německu ještě víc zostřila. Zatímco konzervativní politici volají po tvrdším postoji vůči migrantům, vláda varuje, že boj proti terorismu nesmí jít na úkor uprchlíků.

Bavorský premiér Horst Seehofer, jehož kritika na účet kancléřky je v poslední době slyšet nejhlasitěji, po pařížském teroru uvedl, že posílení kontrol na vnějších i vnitřních hranicích EU jsou jedny z bezpečnostních opatření, která jsou teď nejvíc zapotřebí.

Ráznější postoj zaujal bavorský ministr financí Markus Söder, podle kterého by Berlín měl přemýšlet o uzavření hranic. „Čas nekontrolované migrace a nelegální imigrace musí skončit. Paříž všechno změnila,“ řekl listu Welt am Sonntag.

Podobně to s ukončením nekontrolovaného příchodu migrantů vidí saský premiér a kolega Merkelové z Křesťanskodemokratické strany (CDU) Stanislaw Tillich. Podle něj útoky ukázaly, že současné bezpečnostní opatření nejsou dostatečné.

Debatu se naopak snaží uklidnit sociální demokrat a vicekancléř Simon Gabriel, který varoval před vytvářením nových předsudků vůči migrantům muslimského vyznání. „Hodně lidí hledá v Evropě ochranu a bezpečí. Neměli bychom nechat trpět lidi, kteří prchají z regionů, odkud islámský terorismus přichází.“ Gabriel také ujistil, že ochrana uprchlíků bude v Německu pokračovat i nadále.

Spojovat terorismus s otázkou ochrany uprchlíků nechce ani ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU), který v sobotu nařídil zpřísnit bezpečnostní kontroly na německých železničních stanicích a letištích.

Zmatek v Polsku           

Po útocích v Paříži, a ne jen kvůli nim, obrátilo například Polsko. Minulý týden si totiž občané zvolili novou vládu a s tím i přístup k migrační krizi.  Designovaný ministr pro evropské záležitosti Konrad Szymański bezprostředně po pařížských útocích oznámil, že jeho země nemůže splnit rozhodnutí EU o přerozdělení uprchlíků podle kvót.

Relokace 120 tisíc uprchlíků se odsouhlasila na zářijovém jednání ministrů vnitra, kde se Polsko pod vedením dosavadní premiérky Ewy Kopaczové přidalo na stranu těch států, které návrh Komise podpořily.

Dnes je ale situace jiná. Představitelé nově jmenované vlády, kromě Szymańskiho také nový ministr zahraničí Witold Waszczykowski, totiž dávají pařížskou tragédii do souvislosti uprchlickou krizí, a přístup k migrantům je tak oproti dosavadní vládě mnohem tvrdší. Waszczykowski před oficiálním jmenováním do úřadu oznámil, že jeho země nakonec závazek přijmout 9 tisíc uprchlíků podle evropských kvót dodrží, i když to členové nové vlády dělají neradi.

Fico trvá na svém

Slovenský premiér Robert Fico, který v Evropě zaujímá jeden z nejtvrdších postojů vůči příchozím migrantům, po pařížských útocích uvedl, že měl ohledně syrských uprchlíků pravdu a ostatní evropští politici se mýlili.

„Vždy jsme tvrdili, že v souvislostí s migrací existuje enormní bezpečnostní riziko. Doufejme, že se teď některým lidem otevřou oči,“ řekl slovenský premiér novinářům po svolání mimořádné schůzi bezpečnostní rady.

Slovenský premiér už dříve uvedl, že jeho země přijme pouze 200 křesťanských uprchlíků ze Sýrie a že rozhodnutí EU o přerozdělení uprchlíků napadne u Soudního dvora EU.

V souvislosti s útoky v Paříži navíc přišel s tím, že úřady budou sledovat každého muslima žijícího na území Slovenska. „Bezpečnost republiky je nejvyšší prioritou vlády,“ odůvodnil svůj návrh Fico.

Reakcí na páteční útoky a novými bezpečnostními opatřeními se budou v pátek zabývat evropští ministři vnitra. Projednají například vytvoření jmenné evidence cestujících (PNR), která leží stole už více než čtyři roky, otázku kontroly střelných zbraní nebo posílení kontroly vnějších hranic.

Autor: Eliška Kubátová s využitím EurActiv.com