Úspory zbaví Česko závislosti na ruském plynu jen při chytrém nastavení podmínek

zdroj: Shutterstock; autor: IgorGolovniov

Snižovat závislost na ruském plynu chtějí všechny evropské země. Měly by tedy podpořit klimatické cíle EU, které pomáhají spotřebu plynu snižovat, tvrdí neziskové organizace a firmy, které lobbují za zvyšování energetické účinnosti. Některá opatření pro energetickou účinnost ale mohou závislost na plynu spíše zvyšovat, pokud si stát nepohlídá správné nastavení úspor.

I na zítřejším summitu EU zanechá svůj odraz ukrajinská krize, ačkoliv by se měli lídři členských zemí bavit hlavně o klimatu a energetice. Postup Moskvy vůči Kyjevu totiž znovu zvýraznil evropskou závislost na ruském plynu.

Co Evropská komise navrhuje a jak se na to státy dívají? Přečtěte si náš PŘEHLED.

Země jako Bulharsko, Finsko, Slovensko a baltské státy jsou na dovozu z Ruska plně závislé. A s nadcházející zimou se v EU po několika letech ozývají obavy, že Rusko by mohlo plyn zdražit nebo jeho dodávky omezit.

To klimaticko-energetická politika během několika měsíců nevyřeší. Do budoucna si ale Evropská komise od klimatických cílů pro rok 2030 slibuje, že závislost na plynu dlouhodobě sníží. Zdůraznila to i v červenci, kdy navrhla cíl pro 30% zvýšení energetické účinnosti.

Watty, které se nespotřebují

„Diskuse o energetické bezpečnosti se občas nepochopitelně odděluje od diskuse o energetické náročnosti. Přitom je zřejmé, že každý watt energie, který EU ušetří, přispěje k energetické bezpečnosti stejně jako každý watt dovezený odjinud,“ píše ve svých materiálech aliance Šance pro budovy,“ která lobbuje za zvyšování energetické účinnosti v budovách.

Výpočty Komise ukazují, že s každým procentem energetických úspor se dovoz zemního plynu sníží o 2,6 %.

Pokud se ale cíl nastaví na víc než 35 %, poměr mezi zvyšováním úspor a snižováním závislosti se prudce snižuje.

Díky zvyšování úspor ovšem podle čísel Komise také klesá cena plynu.

Co byste měli vědět o energetické účinnosti v politice EU? Přečtěte si ZDE.

Využívání plynu přitom v některých případech ke zvyšování energetické účinnosti slouží, a tak by vazba mezi úsporami a energetickou bezpečností mohla být složitější.

Jak například navrhuje Český plynárenský svaz (ČPS), k plnění současných závazků může pomáhat například výměna starých uhelných kotlů za účinnější plynové.    

Biomasa nad plyn

„Ve srovnání s hnědým uhlím se při spalování zemního plynu uvolňuje pouze 50 % emisí CO2, 60 % ve srovnání s černým uhlím a 75 % v porovnání s kapalnými palivy. Vzhledem k vyšší účinnosti je ale snížení CO2 ještě vyšší,“ řekl dříve médiím místopředseda Rady ČPS Jiří Šimek.

Vláda ale může takové využívání plynu omezit, jako například když v dotačním programu Nová zelená úsporám dává na plynové kotle nižší dotace než na ty, které spalují biomasu.   

„Pokud bychom začali vyměňovat uhelné kotle za plynové, povede to ke snížení spotřeby i emisí, ale závislost na plynu se může zvýšit. Lze to ale udělat chytřeji,“ vysvětluje programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh s tím, že se v ideálním případě preferuje právě spalování biomasy.

„Především jde o to, aby modernizaci topenišť provázelo co největší snížení spotřeby. Když se například v nějakém městě rekonstruuje teplárenská síť a přechází se na biomasu, musí se zároveň pořádně zateplit domy. Jinak se biomasou zbytečně plýtvá,“ řekl EurActivu.    

Jiný zdroj redakce ale upozorňuje, že podobná opatření se budou ve velké míře realizovat už ve stávajícím období do roku 2020. „Jde spíš o to, kde se vlastně potenciál pro úspory po roce 2020 v České republice nachází,“ říká.

Úspory na papíře

Záleží také na tom, jak se úspory počítají. Elektrárenská společnost ČEZ například nechce, aby EU definovala cíl pro účinnost jako úsporu na spotřebě primární energie, tedy na spotřebě paliva. Znevýhodňuje to jaderné elektrárny.

Má být cíl pro účinnost závazný, nebo ne? PŘEČTĚTE si některé argumenty.

Do primární energie se totiž započítává i teplo vyrobené z jádra, které se ovšem v českých jaderkách do větší míry dále nevyužívá. Ve výpočtech pak jejich účinnost vychází hůř, než kdyby se počítala koncová spotřeba energie, tedy elektřina, kterou elektrárna vyrobí.

„Pokud úsporu počítáte na primární energii, penalizuje to jaderné elektrárny. Vycházíme z toho, že by je bylo potřeba nahradit jiným zdrojem, díky kterému by se úspor dosáhlo – a tady přichází v úvahu plyn,“ řekla EurActivu ředitelka útvaru pro evropskou agendu společnosti ČEZ Zuzana Krejčiříková. Spotřeba plynu by se tak v konečném důsledku mohla zvýšit.

Podle Jiřího Koželouha se ale nedá jednoznačně očekávat, že by takový vývoj vedl k výrazně větší výstavbě plynových elektráren. Není to prý realistické zejména vzhledem k vysoké ceně, kvůli které je elektřina z plynu dlouhodobě nekonkurenceschopná.

„Navíc jde o to, aby se snížila spotřeba primární energie. Ne o to, aby na papíře vycházela čísla. Pokud je jádro neefektivní, je správné, aby mělo takový handicap,“ dodává k argumentaci elektrárenské firmy.

Podle informací EurActivu navíc například plynárenská RWE nepočítá s tím, že by se kvůli evropské klimatické politice cena plynu měnila výrazně. Společnosti si prý spíš budou muset hledat nové strategie prodeje.

Kdo je závislý?

„Země střední a východní Evropy včetně Česka jsou nejvíce závislé na dovozu plynu z Ruska a platí za něj navíc nejvyšší ceny. Právě tyto země by mohly pomocí energetické účinnosti svou energetickou bezpečnost nejvíce vylepšit“ uvádí Šance pro budovy.

„Jde o to, aby se snížila spotřeba primární energie. Ne o to, aby vycházela čísla.“

Ve vládní pozici k evropskému cíli se přitom zdůrazňuje, že každý členský stát by měl mít možnost zohlednit při zvyšování účinnosti svou importní závislost na jednotlivých palivech.

A zrovna v případě plynu si Česko připadá silné v kramflecích, alespoň ve srovnání s jinými státy střední Evropy.

Na Rusku totiž se svými dovozy závisí z 63 %. Další dodávky míří z Norska (3 %) a zemí EU (34 %). V současné situaci Český plynárenský svaz tvrdí, že v případě výpadku dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu vydrží Česko díky svým zásobám až půl roku.  

Neplaťte Rusku

Země střední Evropy před evropským summitem žádají záruky, že ze strany EU dostanou na financování energetické účinnosti a další modernizaci dostatek financí. Jak je patrné z čísel Komise, náklady na investice do ambicióznějších úspor přitom rostou rychleji, než jak se s vyšší účinností zvětšují úspory na palivu.    

Na druhé straně čelí Komise se svými výpočty kritice, že záměrně počítá s vyššími náklady na financování úspor a s nižšími přínosy účinnosti pro ekonomiku, než jaké ve skutečnosti jsou. Zastánci ambicióznějšího evropského cíle navíc upozorňují na to, že investice se České republice v budoucnu vrátí. Je tak prý nesmyslné, aby Česko od jiných zemí čekalo finanční pomoc.

Autor: Adéla Denková