Země EU mají oficiálně čas do zítřka (pátku 30. srpna), aby předložily své nominace na nové evropské komisaře. V současné době zbývají pouze tři země – Belgie, Bulharsko a Itálie, které by měly své kandidáty v nejbližší době oznámit. Co promluví do rozdělování portfolií v nové Komisi a jak bude proces postupovat dál?
Přestože by podle předsevzetí zvolené předsedkyně Ursuly von der Leyen měla v dalších letech zasedat taková Komise, ve které mají stejné zastoupení muži i ženy, členské státy tomuto přání příliš vstříc nevyšly. Ženu totiž na pozici komisařky navrhlo pouze sedm z celkem 27 členských států. To znamená problém nejen pro otázky genderové vyváženosti, ale také pro spravedlivé rozdělení jednotlivých agend – podle požadavků členských zemí a politických frakcí.
Času navíc není nazbyt. Nové kolegium komisařů a rozdělení portfolií mají být představena již 11. září vedoucím politických skupin Evropského parlamentu, a čas na možná škatulata se tak rychle krátí, uvedly parlamentní zdroje pro Euractiv.com.
Začátkem tohoto týdne začala von der Leyen vést individuální rozhovory s jednotlivými kandidáty. Hlavním smyslem těchto „interviews“ je především prověřit, zda nová sestava Komise projde pečlivou kontrolou Evropského parlamentu, jestli bude odpovídat požadavkům členských států v Radě i zda bude v souladu s představami samotné von der Leyen.
ČTK: Ursula von der Leyen dělá vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že nová Evropská komise bude vyvážená, pokud jde o počet mužů a žen. Uvedl to dnes mluvčí unijní exekutivy Eric Mamer. (1/2)
— EURACTIV.cz (@EURACTIV_cz) August 27, 2024
Je to ale právě zmíněný nedostatek žen, který by mohl přinést při schvalování kandidátů problémy, a to zejména ze strany Zelených a socialistů. Vnitřní pravidla Evropského parlamentu totiž vyžadují, aby europoslanci zohledňovali genderovou vyváženost – a právě to by se mohlo stát argumentem proti některým navrženým jménům.
Pro srovnání: když byla současná šéfka Evropské komise zvolena do této funkce poprvé v roce 2019, členské státy se její výzvou, aby na kandidátce figurovaly také ženy, většinou řídily. Tentokrát však byl její požadavek z velké části zeměmi jednoduše ignorován. A to i navzdory dopisu s výzvou k dodatečnému nominování kandidátky, který vládám von der Leyen zasílala.
Podobu Komise může ovlivnit nová Draghiho zpráva
Přestože hlavním kompasem budou pro von der Leyen při rozdělování portfolií požadavky národních vlád, bude muset hledat kompromis také s nároky jednotlivých frakcí. V současné době se totiž rýsuje převaha komisařů ze stran patřících do Evropské lidové strany (EPP).
Aby mohla nová Evropská komise složit přísahu a pustit se do práce, musí jí Evropský parlament dát své schvalovací razítko. Přihlížet by přitom měl hlavně ke kompetencím a zkušenostem kandidátů v daném oboru, kterému chtějí z pozice komisařů šéfovat. V praxi ale hraje roli také politická přijatelnost kandidáta. A pokud by byly jednotlivé frakce nespokojené s obsazením kandidátů „svých“ stran v portfoliích, mohlo by to znamenat zásadní problém i například pro kandidáty EPP.
Ačkoli von der Leyen vychází vstříc přáním větších členských států EU nebo svých příznivců, rozdělení portfolií, případně vznik některých nových, je čistě v moci šéfky Komise.
Podle informací Euractivu by se tak do konečné podoby Evropské komise mohla propsat například nová a očekávaná zpráva o konkurenceschopnosti, kterou by měl dne 5. září na konferenci předsedů Evropského parlamentu představit bývalý italský premiér Mario Draghi. Právě ta by měla ovlivnit strukturu budoucích ekonomických portfolií unijní exekutivy.
Možná změna plánu
V případě, že by všichni kandidáti na komisaře obstáli grilování v Evropském parlamentu bez úhony, mohla by se nová Komise ujmout funkce již 1. listopadu.
Pokud by však byl alespoň jeden kandidát odmítnut, datum by se posunulo na 1. prosince – a v nejhorším případě, pokud by se vyrojilo více pochybností, by sestavení nové Komise muselo počkat až do 1. ledna.
V průběhu posledních grilování kandidátů odmítl Evropský parlament během svých slyšení dva až tři komisaře. V roce 2019 poslal domů hned tři potenciální komisaře a komisařky: Maďara, Francouzku a Rumunku. Tři země tak musely přijít s novými jmény.
Europoslanci brousí nože
Parlamentní slyšení by měla podle současných plánů začít ve třetím zářijovém týdnu. Skládat se budou ze tří složek: přezkoumání prohlášení o zájmech jmenovaných komisařů, předložení písemných otázek a společné slyšení odpovědného výboru či odpovědných výborů za příslušná portfolia.
Nejprve bude výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti (JURI) zkoumat osobní prohlášení kandidátů na komisaře a prověřovat jejich osobní finance, zda se u nich neobjevují známky střetu zájmů. V roce 2019 to byl právě tento krok, který zlomil vaz zmiňovaným kandidátům z Maďarska a Rumunska.
Zatímco bude JURI procházet osobní finance kandidátů, výbory odpovídající portfoliím nových komisařů připraví své písemné otázky pro jednotlivé kandidáty.
Odpovědi potenciálních komisařů budou pro europoslance posléze vodítkem, podle kterého budou moci zpovídat kandidáty z jejich zkušeností a znalostí kýženého portfolia, až předstoupí před příslušný výbor. Tam, kde se kompetence v oblasti daného portfolia překrývají, se bude zasedání účastnit více výborů najednou.
Většina politických skupin v Evropském parlamentu pověřuje přípravou otázek pro poslance asistenty svých sekretariátů. Ačkoli otázky nakonec kladou jednotliví poslanci, klíčovou roli při organizování všech otázek během slyšení hrají koordinátoři politických skupin.
Po často zdlouhavých slyšeních se europoslanci znovu sejdou, aby rozhodli, zda kandidáta potvrdí, nebo zamítnou. Pokud kandidáta některé země skutečně odmítnou, musí národní vláda nominovat nové jméno.
Jakmile dají poslanci EP zelenou všem 26 kandidátům, s výjimkou samotné von der Leyen, bude se o nové exekutivě EU hlasovat na nejbližším plenárním zasedání.
Stejně jako v červnu bude potřeba souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců Evropského parlamentu, tedy 361, aby mohla Komise začít pracovat.