Určitě na tom nebudeme jako v Tanzanii, uklidňoval Kalousek

Zdroj: Rada EU.

Rada ministrů financí a šéfů centrálních bank Ecofin se věnovala řešení současné hospodářské recese, dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nebo daňovým otázkám. Většina účastníků se shodla, že Evropa je právě na dně a v následujícím období se začne postupně zvedat. Nezaměstnanost nicméně poroste i v příštím roce, což může mít vážné sociální dopady.

„Zdá se, že právě teď prožíváme nejtěžší dny a týdny recese a že už ale začínáme cítit známky stabilizace, a příští rok, doufejme, nastanou první známky oživení,“ prohlásil český ministr financí v demisi Miroslav Kalousek. Na dotaz, zda vidí pomyslné „světlo na konci tunelu“ odpověděl: „Doufejme, že to světlo není vlak, který jede v protisměru.“

Ministři financí se sešli právě den poté, co Komise zveřejnila chmurnou projekci hospodářského vývoje, o níž už jsme vás informovali včera (viz EurActiv 5.5.2009). Z ní vyplývá, že se ekonomika Unie letos propadne o 4% HDP a klesat (i když jen o 0,1%) má i napřesrok. Propad do červených čísel čeká podle Komise i české hospodářství – letos kontrakce o 2,7% a příští rok už zase mírný růst (0,3%).

„Evropa přesto, že prožívá velkou recesi, je šťastné místo na planetě, kde lidé netrpí hlady a jsou relativně bohatí a relativně bezpeční,“ uvedl Kalousek s tím, že pád například na úroveň Tanzanie nám opravdu nehrozí – můžeme být tedy klidní.

Někteří účastníci setkání však vyjádřili obavy z možného vzniku sociální krize v důsledku růstu nezaměstnanosti a propadu širokých vrstev Evropanů do relativní chudoby. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker už po pondělním setkání Eurogroup prohlásil: „Jsme právě uprostřed finanční a hospodářské krize a směrujeme vstříc krizi sociální.“

Juncker narážel na další část predikce Komise, podle níž by míra nezaměstnanosti měla letos vzrůst v celé Unii na 9,4% a napřesrok dokonce na 10,9%. Nejhůře na tom budou Španělé (letos 17,3%, příští rok dokonce 20,5%), Irové (13,3%, 16%) a Litevci (13,8%, 15,9%). Dobře si nepovedou ani další pobaltské země nebo Slovensko (v příštím roce přes 12%).

Zvýšené výdaje na protikrizová opatření ve spojení s propadem daňových příjmů v důsledku hospodářského poklesu tvrdě zasáhnou státní pokladny všech zemí Evropy. Jen letos dojde k pravděpodobnému překročení tříprocentního limitu u 13 z 27 zemí Unie včetně Česka, předpokládá Komise. Schodky v poměru k HDP budou příští rok kulminovat u některých zemí až na jindy nevídaných dvouciferných hodnotách (v roce 2010: Irsko: 15,6%, Velká Británie: 13,8%, Lotyšsko 13,6%).

Po co nejrychlejšímu návratu do „mantinelů“ Paktu stability a růstu včera volal například řecký ministr financí Yannis Papathanassiou nebo jeho nizozemský kolega Wouter Bos, který varoval před dalšími stimulačními opatřeními před tím, než se vyhodnotí účinnost těch stávajících. Fiskální disciplínu prosazuje dlouhodobě i Česko, jehož premiér Topolánek proslul výrokem o „cestě do pekel“ v souvislosti s plány na masivní zadlužování Spojených států.

Ecofin v návaznosti na závěry jarního summitu Unie odsouhlasil navýšení částky, kterou lze poskytnout zemím, jež se ocitnou v problémech souvisejících s nerovnováhou jejich platební bilance na 50 miliard eur.

Dalším důležitým bodem programu byly také daňové otázky. Konkrétně ministři diskutovali minimální výši daňové sazby pro tabákové výrobky a také se snažili lépe vymezit tuto kategorii produktů. Názory jednotlivých zemí na tuto otázku byly však tak odlišné, že se ke společné pozici dospět nepodařilo.